neděle 11. června

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Sdělovací prostředky: BBC a ČT (Jarmile Sedláčkové z České televize):
  • Nekorektní bulvár ve vysílání BBC: Bude Tim Sebastian propuštěn? (Tomáš Pecina) Romové v ČR a v Evropě:
  • Americký indiánský politik podporuje evropské Romy (Helsinský výbor amerického Kongresu) Romové na Slovensku:
  • Vynucujme romské dodržování zákonů, omezme sociální podporu pro Romy a romskou porodnost (tisková konference strany SMER) České právo:
  • Jak to bude s žádostmi Čechů v zahraničí o restituce? (Jan Sammer) Česká politika a televize Nova:
  • Václav Klaus a tenis - člověk s hlubokým smyslem pro fair play (Tomáš Pecina) Temelín:
  • Proč k věci nehovoří odborníci? Je Temelín opravdu nepotřebný? (Milan Cihlář)
  • Tetelení kolem Temelína (Jan Hurych) Zdravotnictví:
  • Občané v ČR sice platí za zdravotní péči víc než dost - je to ale opravdu dost ? (Dalibor Žůrek)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.

    Co je nového v České republice

  • Dnes začínají přijímací zkoušky na Právnickou fakultu UK, ale nejasnosti s možnými podvody v předchozích letech dosud nebyly vysvětleny. Píše o tom Jindřich Ginter v dnešním Právu. Ve věci podvádění při loňských přijímacích zkouškách na právnické fakultě vyslechla kriminální policie z Prahy 1 Ondřeje Šteffla z Nadace Scio, neboť se domnívá, že by o pozadí skandálu mohl mít důležité informace. Dále se Ginterův článek v Právu dotazuje, zda PF UK nezatajuje snad podvody z minulých let Loni totiž právnická fakulta slíbila, že nechá matematicko-fyzikální fakultou ověřit, zda se nepodvádělo i v letech 1997 a 1998. Analýza měla být už dávno hotová, ale fakulta podrobnosti utajuje.

  • Pořad ČT V pravé poledne byl včera měkký - tématem byl osud politických vězňů padesátých let a to, co o nich ví mladá generace. Poprvé ho moderoval místo Romana Proroka Antonín Zelenka z Českého rozhlasu a choval se spíše pasivně. Formát pořadu se nezměnil, pozvány byly - nepřehledně - opět čtyři osoby: dva političtí vězni, ředitel odboru Nejvyššího státního zastupitelství Lumír Crha a dokumentarista a režisér Milan Maryška. (Pět účastníků pro debatní televizní pořad je příliš mnoho, pokud není přísně, minutu po minutě strukturován tematickým scénářem.) Mluvilo se nevzrušeně. Zelenka do hovoru zasahoval jen málo a  položil účastníkům celkem jen 25 otázek (zatímco Prorok průměrně dával během hodiny 42 otázek). Srovnejte, jak vypadá typický politický interview v televizi BBC (pozvána jediná osoba), viz první příspěvek dnešních Britských listů.

  • Jak se líbí Janě Dědečkové z Rady ČT Antonín Zelenka, nástupce Romana Proroka v pořadu V pravé poledne? Píše Tomáš Pecina:

    Zeptal jsem se členky Rady České televize Jany Dědečkové (která v BL ostře kritizovala Romana Proroka), jak se jí líbil nový moderátor Antonín Zelenka.

    Jana Dědečková: "Je vidět, že pan Zelenka přišel z rozhlasu a teprve se učí. Rozhodně se mi ale nelíbilo, jak moderátor pořad ukončil: to působilo jako fráze. Debata byla nekofliktní, spíš taková beseda. Mnohem zajímavější by bylo do debaty pozvat třeba učitele, kteří učili za totality a učí i dnes, a ti by měli vysvětlit, proč se děti ve škole nic nedozvědí o Miladě Horákové. Ale myslím, že na takové diskusi, jako byla ta dnešní, se kvality pana Zelenky nedají ověřit; důležité bude, jak si poradí s politickými tématy."

  • Úkolem veřejnoprávní ČT není dávat publicitu internímu jednání nějaké strany. Poznamenává Tomáš Pecina:

    V rámci své nové, den ode dne oficióznější a úslužnější linie, přinesly nedělní Události ČT obsáhlý příspěvek z tzv. "ideové" konference Občanské demokratické strany. Obávám se, že je to podobný případ, jako kdyby mi v restauraci místo jídelního lístku přinesli záznam z porady zaměstnanců kuchyně. Veřejnoprávní televizi/televizi veřejné služby si neplatí ani politici, ani inzerenti (aspoň ne z větší části), ale občané České republiky, a jejich zájmům musí televize primárně sloužit a o jejich problémy se musí především zajímat.

    Je pochopitelné, že každá politická strana se bude snažit proniknout do zpravodajství co nejčastěji a pokud možno v pozitivních souvislostech, a je pravda, že i renomované televizní stanice se občas nechají unést a věnují nepřiměřenou pozornost věcem, které jsou v podstatě marginální (viz např. nedávné narození syna Cherie a Tonyho Blairových, perfektně mediálně "podchycené" labouristickými image-makery). Nicméně máme-li věřit tomu, že předchozí Rada ČT byla po právu odvolána, protože veřejnoprávní televize neplnila své poslání, a nová Rada podobné chyby nepřipustí, je naší povinností na tyto evidentní přehmaty upozorňovat.

  • Vměšování státu do soukromého podnikání anebo opatření k zprůhlednění kapitálového trhu? Za vměšování se do vztahů dvou soukromých subjektů pokládá Václav Klaus vznik počítačového registru podnikatelských úvěrů, o jehož sestavení rozhodla koncem května bankovní rada České národní banky. Místopředseda sociálnědemokratické vlády Vladimír Špidla soudí, že registr přispěje k průhlednosti českého kapitálového trhu.

  • O důsledcích globalizace v souvislosti se vzděláváním začalo debatovat několik desítek mladých lidí z několika kontinentů na konferenci Studentské fórum 2000 na Pražském hradě.

  • Z běloruského Mogileva přijede na dvoutýdenní ozdravný pobyt do Jiřetína pod Jedlovou na Děčínsku 30 školáků, kteří žijí v oblasti postižené katastrofou jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu.

  • Pro odtržení obce Šelešovice od Kroměříže se v sobotním referendu vyslovilo 152 z 211 místních občanů, kteří se mohli referenda zúčastnit. "Jsme vzdáleni od Kroměříže šest kilometrů. Když sledujeme zvelebování sousedních Jarohněvic, vidíme, že tato samostatná vesnice toho dosáhla podstatně více," řekl jeden z organizátorů referenda Stanislav Zikmund.

  • Veřejnoprávní Česká televize má zajímavý seznam korektních tiskovin, jimž jedině umožňuje rozhovor se svým panem generálním ředitelem. Britské listy mezi nimi nejsou.

  • Úřad vlády mlčí; to, že existuje jakýsi zákon o přístupu k informacím je mu jedno? V zájmu vlastní důvěryhodnosti by měl vedoucí Úřadu vlády, ministr Karel Březina Britským listům vysvětlit, z jakých důvodů byl osvobozen od povinné vojenské služby, když podle oficiálního životopisu sportuje. Tiskový mluvčí Úřadu vlády Libor Rouček je Britským listům - také podle zákona o přístupu k informacím - dlužen odpověď na otázku, jaký má plat zaměstnanec Úřadu vlády Jindřich Marek.

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) lze objednat v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na této adrese.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, podrobný obsah knihy je zde, obálka je tady. (První výbor z Britských listů ...jak Češi myslí, Milenium Publishing, 1999, je rozebraný.)

  • Případné stíhání Boka a Vachalovského je stejně nehorázné jako stíhání nakladatele Zítka za vydání Mein Kampfu. Tomáš Pecina nesouhlasí s tímto článkem Jana Čulíka a píše:

    Vydání Mein Kampfu i KATOna je zcela rovnocenné a s kauzou Shaylera a Wrighta těžko srovnatelné. Oni dva ctihodní pánové napsali články a knihy, které vyzrazovaly vojenská nebo zpravodajská tajemství demokratické země, ne už deset let neexistujícího totalitního režimu, a navíc svazek KATO je už řadu let mezi novináři běžně k mání. Kdo by se mohl u soudu domáhat odškodnění, je jedině sám Jan Kavan, ale ten to zřejmě neudělá, protože knižní vydání jeho svazku ho z obvinění z vědomé a závažné spolupráce s StB naopak očistilo. Ubezpečuji Vás, že kdyby tam bylo cokoli, co by Kavana inkriminovalo, byl bych první, kdo by začal křičet a domáhat se od něj vysvětlení.

    Pokud policie skutečně míní Vachalovského a Boka vyšetřovat a stíhat, je to naprostá nehoráznost (stejně jako je nehorázné stíhání Zítka).

  • O šikanování v českých školách píše podle příspěvku Jindřicha Gintera v angličtině v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review Jan Čulík na tomto místě.

  • Profesionalita a nezávislost nové Rady České televize se už projevuje? Napsal Tomáš Pecina, který požádal nového člena Rady České televize Františka Mikše o rozhovor pro Britské listy:

    Právě jsem mluvil s Františkem Mikšem. Řekl mi (téměř doslova) toto:

    "Voláte pozdě. Já jsem si mezitím stačil ty vaše Britské listy přečíst a řeknu Vám, že něco tak špatně napsaného, neobjektivního a zaujatého si nedokážu představit. A jestli si myslíte, že s vámi budu ztrácet čas, tak jste na omylu!"

    Prosím, publikujte, to má stejnou cenu jako celostránkový rozhovor. (T.P.)

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Potíže s financováním v americké Demokratické straně

    Nekorektní bulvár ve vysílání BBC

    Bude Tim Sebastian propuštěn?

    Tomáš Pecina

    (Věnováno Jaroslavě Sedláčkové z České televize.)

    Hardtalk je půlhodinový pořad, který vysílá televize BBC World pětkrát týdně, od pondělí do pátku. Jde o klasické televizní interview: redaktor, bývalý úspěšný spisovatel Tim Sebastian a předtím známý dlouholetý reportér BBC z Polska (informoval o převratném politickém vývoji při vzniku odborového hnutí Solidarita v osmdesátých letech), si zve do studia hosty z nejrůznějších zemí a různých oborů lidské činnosti, od světových státníků (vloni v listopadu, shodou okolností těsně před vypuknutím skandálu CDU, byl interviewován na příklad Helmut Kohl) přes herce, spisovatele, aktivisty různých občanských sdružení, zástupce průmyslu a showbyznysu (před několika týdny proběhl - podle mého soudu velmi zdařilý - rozhovor s majitelem velkého anglického vydavatelství pornografických publikací) až po výkonné politiky, britské i zahraniční. Způsob vedení rozhovoru se pochopitelně liší podle toho, kdo je hostem ve studiu.

    Minulý pátek to byl Richard Gardner, blízký spolupracovník prezidenta Billa Clintona a viceprezidenta Ala Gora a jeden z čelných "spin doctors" (propagandistů) americké Demokratické strany.

    Z pětadvacetiminutového pořadu jsem přepsal a přeložil přibližně deset minut. Přestože se debata zabývá skandály kolem financování prezidentské volební kampaně v USA, některé otázky a zejména odpovědi nejsou v českém kontextu, zvlášť v souvislosti s právě skončeným případem kolektivní amnézie špiček ODS a Unie svobody u soudu s Liborem Novákem, tak zcela bez relevance.

    Bohužel si dokážu představit, co by přístup podobný tomu, jaký předvedl Tim Sebastian, způsobil, kdyby se ho "dopustil" redaktor České televize: nejprve vášnivý protest proti úvodnímu slovu redaktora, poté proti sérii "chybně položených otázek" prokládaných "drzostmi" a "nepochopeními problému", a nakonec, po odvysílání pořadu, telefonát tajemného pana X řediteli zpravodajství a sumární exekuci - okamžité odvolání provinilého moderátora.

    Sebastian ovšem nežije v Praze a jeho šéf se nejmenuje Jiří Hodač, takže máme docela slušnou naději, že se s ním v pondělí na obrazovce opět setkáme. Nepopírám, že jako divák jsem se u televize skvěle bavil. (T.P.)


    TS: Less than six months to go before the US presidential elections and the polls give little way: by popular consent, Al Gore faces an uphill task dissociating himself from the scandals of the Clinton era and projecting what has eluded him so far: a personality. My guest today is a long-time foreign policy advisor to the Democrats and to both Clinton and Gore. What strategy would he advise the Democratic candidate to adopt if he's to secure the White House?

    (Necelých šest měsíců zbývá do amerických prezidentských voleb a průzkumy veřejného mínění jsou neoblomné: jak se domnívá většina lidí, Al Gora čeká nelehký úkol distancovat se od skandálů Clintonovy éry a získat to, co mu zatím naprosto schází, totiž osobnost. Mým dnešním hostem je dlouholetý poradce pro otázky zahraniční politiky Demokratické strany, a  to jak Clintona, tak Gora. Jakou strategii by poradil demokratickému kandidátovi, má-li se dostat do Bílého domu?)

    (Pauza, doznívá znělka pořadu.)

    TS: Richard Gardner, a very warm welcome to the programme.

    (Vítám ve svém pořadu Richarda Gardnera.)

    RG: Thank you, Tim.

    (Děkuji vám, Time.)

    TS: I suppose the biggest hurdle for Al Gore is to escape from the coat-tails of Bill Clinton. How can he do that?

    (Řekl bych, že největší překážkou pro Ala Gora bude vystoupit se ze stínu Billa Clintona. Jak by toho mohl dosáhnout?)

    RG: You know... I think that despite the Lewinsky scandal - which was terrible and there's no way that anyone could defend what the President did there - but despite that, he has been a very effective President. We've had 7 years of the best economy in my lifetime. We have had 4% growth in the last 4 years, inflation at 2% or below, unemployement at 4% - practically nothing...

    (Víte... Myslím, že přes skandál s Lewinskou - který byl hrozný a nikdo nemůže hájit, čeho se tam prezident dopustil - ale přesto, byl to velmi dobrý prezident. Máme za sebou 7 nejlepších let z hlediska ekonomiky za celý můj život. V posledních čtyřech letech jsme dosahovali čtyřprocentního růstu, inflace nejvýš 2 %, nezaměstnanost na čtyřech procentech - téměř nic...)

    TS: ...But the polls show that instead of looking at that, the Administration, people are looking at the fact that he was so closely associated with Bill Clinton. And he was... he had this unique relationship for a Vice President...

    (Ale výzkumy veřejného mínění ukazují, že místo toho, aby lidé sledovali vládu, spíš sledují, že Gore byl tak úzce spojen s Billem Clintonem. A že tam existoval... že měl tak neobvyklý vztah, na viceprezidenta...)

    RG: Yes, but this has nothing to do with the scandals that you're talking about. I mean that's a personal matter; there's no one whose family life is better than Al Gore's, he has a wonderful family, and you're not gonna have that kind of scandal if Al Gore is in the White House. But you're right: he has not been able to get - yet - sufficient credit for the good economy, and I believe that's because we did not, we Democrats, [do] sufficient job in explaining the American people Al Gore's contribution to that good economy. If I may give you one example...

    (Ano, ale to nijak nesouvisí se skandály, o kterých hovoříte... Chci říct že to je osobní věc; neexistuje nikdo jiný, jehož rodinný život by byl lepší než Ala Gora, má skvělou rodinu, a když bude Al Gore v Bílém domě, k žádnému takovému skandálu nedojde. Ale máte pravdu: Gore nebyl schopen - prozatím - získat uznání za hospodářské úspěchy, a podle mě je důvod v tom, že jsme, my Demokrati, nedostatečně vysvětlovali Američanům, jak Al Gore k těmto hospodářským výsledkům přispěl. Dovolte mi uvést příklad...)

    TS: [...] But the people will look at the record of the Administration as a whole and the fact that he was a central part of this scandal within the Administration... You can't get away from that!

    (Ale lidé se budou dívat na výsledky vlády jako celku, a na to, že Gore byl v samém středu skandálu v této vládě... Z toho se nevykroutíte!)

    RG: I wouldn't describe that as a scandal within the Administration...

    (Nepopisoval bych to jako skandál ve vládě...)

    TS: But the President was impeached, for Heaven's sake!

    (Ale prezident byl téměř odvolán, proboha!)

    RG: Well... yes, for having told less than the truth, to put it mildly, on a matter of a sex scandal, but it's had nothing to do with Al Gore. I mean most Americans understand that Al Gore bears no responsibility for the Lewinsky scandal. It has nothing to do with him.

    (Tedy... ano, protože neřekl celou pravdu, když to vyjádřím mírně, ve věci sexuálního skandálu, ale s tím neměl Al Gore nic do činění. Chci říct, že většina Američanů chápe, že Al Gore nemá za skandál s Lewinskou odpovědnost. Vůbec to s ním nesouvisí.)

    TS: And yet, he was part of the tainted administration.

    (Ale přesto byl součástí zkompromitované vlády.)

    RG: Well, I don't think it is tainted. I think it's an Administration whose economic accomplishments are extraordinary and whose foreign policy accomplishments are really quite positive. So Al Gore has a good base to run, but you're right in one sense, he can't present himself as simply a continuation of Bill Clinton, he can run on a positive aspect, and there are very positive aspects of Bill Clinton's achievements, but go on and explain to the American people what Gore would do, that would be different, and better.

    (No, nemyslím, že je zkompromitovaná. Myslím si, že je to vláda, která dosáhla mimořádných hospodářských úspěchů a jejíž úspěchy v zahraniční politice jsou jistě značně pozitivní. Al Gore má proto od čeho se odrazit, ale v jistém smyslu máte pravdu, nemůže vystupovat prostě jako pokračování Billa Clintona, může založit kampaň na některé pozitivní stránce, a některé Clintonovy výsledky jsou skutečně velmi pozitivní, ale jít dál a vysvětlit Američanům, že Gore bude jako prezident jiný, a lepší.)

    TS: How will Al Gore get away from the scandals that did involve him, I am thinking particularly of the fund-raising? Let's take the 1996, the fund-raising at the Buddhist temple in California...

    (Jak se Al Gore vypořádá se skandály, které se týkají skutečně jeho? Mám na mysli zejména sponzorské příspěvky. Podívejme se na rok 1996, na sponzorskou akci v tom buddhistickém chrámu v Kalifornii...)

    RG: No...

    (Ne...)

    TS: ...for which one of his fund-raisers has actually been convicted on five felony counts?

    (...za kterou byl jeden z jeho spolupracovníků nakonec obviněn z pěti trestných činů?)

    RG: No, that is blown out of all proportions! Let me just give you some facts: It was not a fundraiser, number one...

    (Ne, to je neuvěřitelně nafouknuté! Dovolte mi uvést několik fakt: Nebyla to žádná sponzorská akce, to za prvé...)

    TS: Money was raised, funds were raised.

    (Ale strana na ní získala peníze.)

    RG: No, let me tell you the facts: There's a tape of the Buddhist temple affair, Al Gore appeared to have made no appeal for money, so it wasn't a fundraiser. He had a very enthusiastic Asian-American lady, Mrs. Hsia, who undernose to him got money out of some of these Buddhist monks, and then did something illegal by having them reimbursed [Nevhodná poznámka TP: Vida, i americké strany mají své Libory Nováky...!].There was a limit of one thousand...

    (Ne, dovolte mi uvést fakta: Existuje magnetofonový záznam té záležitosti v buddhistickém chrámu, a podle ní Al Gore nikoho nevyzval ke sponzorování, takže to nebyla žádná sponzorská akce. Měl tam velmi přičinlivou Američanku asijského původu, jistou paní Hsiovou, a ta, za jeho zády, inkasovala peníze od některých buddhistických mnichů, a pak udělala něco protiprávního a zařídila, že jim byly tyto výdaje nahrazeny. Existovalo omezení na tisíc...)

    TS: ...they were reimbursed from a charitable institution, which is illegal.

    (...nahradili jim je z dobročinné instituce, což je nezákonné.)

    RG: But let me tell you something: A Senate Committee, chaired by a Republican, with Republican lawyers, found no evidence that Al Gore knew about those illegal activities. If you wanna talk about scandals and fundraising, let me clear the air and tell you this: The whole system of campaign financing in our country is a national disgrace. The soft money...

    (Ale něco vám řeknu: senátní výbor, v jehož čele stál Republikán, s republikánskými právníky, nenašel žádné důkazy, že Al Gore o těchto nezákonnostech něco věděl. Chcete-li hovořit o skandálech a financování stran, dovolte mi, abych řekl zcela jasně: Celý systém financování politických kampaní v USA je národní ostudou. "Měkké" peníze... [tj. sponozorské příspěvky firem a také jednotlivců nad určitý limit; pozn. TP]

    TS: ...And it's acknowledged to be for decades...

    (A to se uznává už desítky let...)

    RG: Yes.

    (Ano.)

    TS: Every candidate that's stood for the White House has said he is going to reform the system - none of them ever...

    (Každý kandidát do Bílého domu říkal, že systém zreformuje - nikdo z nich nikdy...)

    RG: Not every candidate. This is one of the big differences between Al Gore and George Bush.

    (Ne každý kandidát. To je jeden z velkých rozdílů mezi Alem Gorem a Georgem Bushem.)

    TS: But Clinton said he was going to reform it, didn't he?

    (Ale Clinton řekl, že systém zreformuje, ne?)

    RG: That I... maybe. But let me just tell you about Gore. Gore, as a young Congressman, over 20 years ago, said we should have Federal Government-financed election campaigns, free television - as you do in your country - for the candidates. So we don't have to raise vast amounts of money for the commercials. Gore would get rid of soft money. And he said he would support the McCaine-Finegold bill, which John McCaine pushed very hard in his unsuccessful run for the Republican nomination. Gore is for eliminating the soft money contributions and George Bush opposes that. You know why? Because the Republicans regularly raise twice as much soft money as the Democrats. I've heard an estimate that Bush is gonna raise 300 million dollars between now and November 7th, at least twice as much as the Democrats will.

    (To já... snad. Ale nechte mě mluvit o Gorovi: Gore jako mladý poslanec před více než 20 lety řekl, že bychom měli zavést financování volebních kampaní federální vládou, že by kandidáti měli mít zdarma vysílací čas v televizi - tak jako je to u vás v Británii. Tak bychom nepotřebovali shánět obrovské částky na televizní reklamu. Gore chtěl zakázat "měkké" peníze. A řekl, že podpoří McCainův-Feingoldův návrh zákona, který John McCain ve své neúspěšné kampani na republikánskou nominaci velmi tvrdě prosazoval. Gore je pro zákaz příspěvků z "měkkých" peněz a George Bush s tím nesouhlasí. Víte proč? Protože Republikáni většinou získají dvakrát víc peněz než Demokrati. Slyšel jsem odhad, že Bush do 7. listopadu získá na příspěvcích 300 milionů dolarů, nejméně dvakrát víc než Demokratická strana.)

    TS: You mentioned the Senate Committee that you say that found no evidence of wrong-doing in the Buddhist temple...

    (Zmínil jste se o senátním výboru, který, jak říkáte, nenašel žádné důkazy o pochybení v buddhistickém klášteře...)

    RG (se vztyčeným ukazovákem): By Gore!

    (Z Gorovy strany!)

    TS: But the same Senate Committee did say this. It said: "Having reduced the Democratic National Committee into an arm of the White House, President Clinton and Vice President Gore are responsible for the actions it undertook in their names and at their direction."

    (Ale tentýž senátní výbor řekl toto. Řekl: "Tím, že Demokratický národní výbor učinili pouhým nástrojem Bílého domu, prezident Clinton a viceprezident Gore nesou odpovědnost za to, co výbor učinil jejich jménem a v jejich prospěch.")

    RG: Well, it was run by the Republicans, that committee... But I only can tell you: You asked about the Buddhist temple: Gore did nothing illegal at the Buddhist temple...

    (No, ten výbor ale vedli Republikáni... Můžu vám říct jedině toto: Ptal jste se na buddhistický klášter. Gore se v buddhistickém chrámu nedopustil ničeho nezákonného...)

    TS: So why was he so evasive in his responses? He started talking, first of all, saying it was a community out-reach...

    (Tak proč reagoval tak vyhýbavě? Nejdřív ze všeho řekl, že to bylo setkání s místní komunitou...)

    RG: It was!

    (Bylo!)

    TS: ...then he said it was finance-related, then it was a donor-maintenance event...?

    (pobavený výraz) (...potom řekl, že to mělo finanční stránku, pak šlo o setkání s dárci...?)

    RG: Look. It's not evasive, he's describing it exactly right. Let me tell you something: If this had been a synagogue, or a church, do you think we'd be hearing about it? No! [...] It's total hypocrisy to raise this. Do you know how much money was raised at that famous Buddhist temple?

    (Podívejte. To není vyhýbavost, popisuje to naprosto přesně. Něco vám řeknu: Kdyby to byla synagoga nebo kostel, myslíte si, že bychom o tom někdy uslyšeli? Ne! [...] Je to absolutní pokrytectví. Víte, kolik peněz bylo v tom slavném buddhistickém klášteře získáno?)

    TS: 163 thousand...

    (163 tisíc...)

    RG: Yes! Do you know how much George W. Bush's supporters put into advertismenets to say McCaine was against breast cancer research? Two million dollars, which is being investigated by the Federal Collection Committee.

    (Ano! A více, kolik vložili stoupenci George W. Bushe do reklam, podle kterých byl McCaine proti výzkumu rakoviny prsu? Dva miliony dolarů, teď to vyšetřuje Federální výbor pro sbírky.)

    TS: You say it's all hypocrisy, it's blown out of proportion...

    (Říkáte, že je to celé pokrytectví, že je to nafouknuté...)

    RG: You'd have to get rid of the whole system!

    (Musel byste odstranit celý systém!)

    [...]

    TS: When he was questioned particularly on the discussion of how TV ads will be financed with both the hard and soft money, then he was reduced to saying in his explanation that he drank a lot of ice tea and therefore took frequent bathroom breaks and wasn't in the room. If this is not evasive, what is?

    (Když ho vyslýchali ohledně debaty, jak financovat televizní reklamu z "tvrdých" a "měkkých" peněz, zmohl se pouze na vysvětlení, že často z jednání odcházel ne záchod, protože vypil mnoho ledového čaje. Co už může být vyhýbavější?)

    RG: Well...

    (No...)

    TS: Does America want a President who takes so many bathroom breaks he's not there at key moments?

    (Přeje si Amerika mít prezidenta, který odchází tak často na záchod, že není v klíčových chvílích na místě?)

    RG: Look, the bottom line is Al Gore has done nothing illegal, and nothing wrong. [...] Let's get to the basics. The basics, Tim, are this: Al Gore unlike George Bush wants to eliminate this corrupting influence of money on American politics...

    (Podívejte se, důležité je, že Al Gore se nedopustil ničeho nezákonného. [...] Zaměřme se na to základní. A základní je, Time, toto: Al Gore na rozdíl od George Bushe chce eliminovat korupční vliv peněz na americkou politiku...)

    TS (sarkasticky): He has acknowledged that he's an imperfect messenger in this, hasn't he?

    (Gore sám přiznal, že je v tomto směru nedokonalým poslem, že?)

    RG: Yes, all politicians are.

    (Ano, jako každý politik.)

    TS (zadržuje smích): Well... He seems to have exploited all the available loopholes and still come up with some new ones, as far as campaign financing is concerned.

    (No... Jak se zdá, pokud jde o financování kampaní, využil všemožných skulin v zákonech a stále objevuje nové .)

    RG: And what do you think George Bush has done? Look at the special interests...

    (A co myslíte, že dělal George Bush? Podívejte se na zájmové skupiny...)

    TS: So it's okay because other people do it? Someone's got to stop, someone's got to have the principles to stop!

    (Takže je to v pořádku, protože to dělají i jiní? Někdo s tím musí přestat, někdo musí být natolik zásadový, aby to ukončil!)

    RG: That's why Al Gore should be President. He has the principles to put an end to it and George Bush doesn't. I mean that's... Look at the McCaine-Feingold bill, it's a specific bill which would end soft money. Gore is for it - and Bush is against. I think that tells you the whole story right there. Why? Because the Republicans rely on these big contributions much more than the Democrats, and can't do without them. McCaine had the courage to say that we should give them up.

    (A proto by měl být Al Gore prezidentem! Je natolik zásadový, aby to ukončil, a George Bush není. Chci tím říct... Podívejte se na McCainův-Feingoldův návrh zákona, to je konkrétní zákon, který by měl zakázat "měkké" peníze. Gore ho podporuje - a Bush je proti. Myslím, že tím je to všechno jasné. Proč? Protože Republikáni jsou na těchto velkých příspěvcích mnohem závislejší než Demokrati a nemohou bez nich být. McCaine měl odvahu říct, že že bychom se jich měli vzdát.)


    Americký indiánský politik podporuje práva evropských Romů

    Je zapotřebí nových protidiskriminačních zákonů, konstatovali svědkové při slyšení o situaci Romů při Helsinském výboru USA

    Washington - Ve čtvrtek konstatovali svědkové před Výborem pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (Helsinským výborem), že je zapotřebí zákonů, má-li být zabráněno diskriminaci Romů, etnické menšiny přítomné téměř ve všech zemích Evropy.

    "Všichni svědkové, kteří před naším výborem dnes vystoupili, přednesli přesvědčivé argumenty pro zavedení protidiskriminačních zákonů. Líčili odmítání obsluhovat Romy na veřejnosti, líčili defacto segregované školství i inzeráty pro zaměstnání, které otevřeně hledají jen neromské žadatele," konstatoval předseda amerického Helsinského výboru, republikán Christopher H. Smith.

    "Jeden svědek charakterizoval zákony v Rumunsku, v Makedonii a v Bulharsku, které jsou na první pohled rasově slepé, ale které mají zoufalé důsledky na romské rodiny," dodal Smith. "Naši svědkové uštědřili dnes smrtelnou ránu falešnému přesvědčení, že snad není zapotřebí zavést v Evropě rozsáhlé protidiskriminační zákonodárství."

    Spolupředseda Helsinského výboru senátor Ben Nighthorse Campbell (R-Co), který také zasedá jako předseda senátního výboru pro záležitosti Indiánů, učinil srovnání mezi historickým útlakem Romů a původních obyvatel Spojených států, jehož součástí byla násilná asimilace, nucené vystěhovávání a vraždění. Ben Nighthorse Cambpell je prvním americkým Indiánem, zvoleným do amerického Kongresu za posledních více než šedesát let.

    "Mnoho Romů se nachází ve společnostech, kde zuří násilí a další projevy rasismu a diskriminace je něčím, s čímž se tito lidé musejí potýkat denně," uvedl Campbell. "Takové zacházení - přesně řečeno - takovéto nepřípustné zacházení - je lehké, pokud tato část společnosti bude mlčet."

    "Ale my, čeští Romové, nezůstaneme v tomto procesu pasivní," konstatovala Karolina Bánomová, romská Češka, která uprchla z rodné země v roce 1997 a zažádala o azyl v Kanadě. "Evropa se stala kontinentem složitého a bolestného boje všech Romů za svá práva. Je to obdobné situaci Afroameričanů v padesátých a šedesátých letech pod vedením Martina Luthera Kinga," vysvětlila.

    Diane Orentlicherová, profesorka práva na Americké univerzitě ve Washingtonu, která spolupracovala při výzkumu v rámci nedávno zveřejněné zprávy vysokého komisařství OSCE pro národní menšiny ohledně situace Romů, zdůraznila ústřední závěr této analýzy: "Diskriminace a vylučování ze společnosti - to jsou základní rysy romské životní zkušenosti."

    Předseda Smith dodal: "Před rokem učinila bulharská vláda odvážný krok směrem vpřed a přijala "Rámcový program pro rovnou integraci Romů do bulharské společnosti" - program, jehož součástí byl plán přjmout všeobecné protidiskriminační zákony. Bohužel, vláda ani nevypracovala návrh takového zákona, nemluvě o tom, že by ho snad schválila. Doufám, že bulharská vláda nejenom splní slib, který učinila v rámci tohoto programu, ale že se tím stane pozitivním příkladem pro druhé země."

    Jinými svědky, kteří vystoupili u Helsinského výboru byly poslankyně českého parlamentu Monika Horáková, poradce Open Society Institue Celia-Dorina Zoon, Rumjan Russinov, ředitel projektu Roma Participation Project a Angela Kocze z European Roma Rights Center.

    Úvodní projevy, před Helsinským výborem od dalších svědků jsou na internetové stránce amerického Helsinského výboru na adrese www.house.gov/csce.


    HELSINKI COMMISSION NEWS
    Commission on Security and Cooperation in Europe
    234 Ford House Office Building
    Contact: Ben Anderson
    Washington, D.C. 20515-6460
    Tel: (202 225-1901 Rep. Christopher H. Smith, Chairman Ben.Anderson@mail.house.gov Sen. Ben Nighthorse Campbell, Co-Chairman www.house.gov/csce

    For Immediate Release: June 9, 2000

    Anti-Discrimination Laws Needed, Witnesses Testify at Helsinki Commission Hearing on Roma

    (Washington) - Witnesses testified Thursday before the Commission on Security and Cooperation in Europe (the Helsinki Commission) that laws are needed to prevent discrimination against Roma, an ethnic minority present in almost every country in Europe.

    "Every single witness who has appeared before us today gave compelling arguments for anti-discrimination legislation, describing the refusal to serve Roma in public places, de facto segregated schooling, and job advertisements that openly solicit only non-Roma applicants," said Helsinki Commission Chairman Rep. Christopher H. Smith (R-NJ).

    "One witness described laws in Romania, Macedonia, and Bulgaria that are racially blind on their face, but which have heartbreaking effects on Romani families," Smith added. " The fiction that comprehensive anti-discrimination legislation is not needed in Europe was dealt a mortal blow by our witnesses today."

    Helsinki Commission Co-Chairman Senator Ben Nighthorse Campbell (R-CO), who also serves as the Senate Indian Affairs Committee Chairman drew parallels between the historic plight of Roma and Native Americans, which has included forced assimilation, forced migration and slaughter. He serves as the first American Indian elected to the United States Congress in more than 60 years.

    "Many Roma find themselves in societies where violence and other manifestations of racism run rampant and discrimination is something to be confronted daily," Campbell said. "Such treatment - or more correctly, mistreatment - is easy as long as this segment of society remains a 'silent majority'."

    "But we Czech Roma will not remain passive in this process," said Karolina Banomova, a Romani Czech who fled her native country to seek asylum in Canada in 1997. "Europe has become a continent of complicated and painful struggles by all Roma for their rights. This is similar to the situation of African-Americans in the 1950s and '60s, under the leadership of Martin Luther King," she explained.

    Diane Orentlicher, a professor of law at American University who assisted in the research for a recently released report of the OSCE High Commissioner on National Minorities' report on Roma, emphasized the report's central conclusion: "Discrimination and exclusion are fundamental features of the Roma experience."

    Chairman Smith added, "A year ago, the Bulgarian Government took a courageous step forward and adopted a 'Framework Program for Equal Integration for Roma in Bulgarian Society' - a program that included a plan for the adoption of a comprehensive anti-discrimination law. Unfortunately, the government has failed to even draft such a law, let alone pass it. I hope the Bulgarian Government will not only fulfill the pledge it has made in that program, but in doing so, stand as a positive example for others."

    Other witnesses testifying before the Helsinki Commission included Monika Horakova, a Member of Czech Republic Parliament; Open Society Institute consultant Celia-Dorina Zoon and Roma Participation Project Director Rumyan Russinov. European Roma Rights Center's Angela Kocze also testified before the Commission.

    Opening statements submitted to the Commission from other witnesses are available on the Helsinki Commission web site: < www.house.gov/csce > .


    Situace Romů na Slovensku: tisková konference strany SMER

    (Tlačové konferencie politických strán a hnutí. Vydáva agentúra Monitor. Editor Mgr. Štefan Šugár. Telefón - fax: 43 33 66 86. E - mail: sugar@ba.profinet.sk. (c) Agentúra Monitor )

    Odkaz pre pana Culika: Dovolujem si Vam poslat zaznam z tlacovej konferencie Roberta Fica /predseda politickej strany SMER, ktora ma po HZDS najvyssie volebne preferencie/, lebo sa nazdavam, že moze byt zaujimavym slovenskym prispevkom do diskusie o rómskom probleme v Britskych listoch.

    Srdecne Vas pozdravujem a drzim vam palce.

    Štefan Šugár, editor

    Politická strana SMER, 9. júna 2000, č. 1104

    Tlačová konferencia sa uskutočnila v Košiciach Postavenie Rómov na Slovensku: Situácia hrozí, že sa vymkne spod kontroly, pretože "štát rezignoval na to, aby vymáhal plnenie zákona rovnako od všetkých občanov," hoci "Rómovia sú obyvatelia Slovenskej republiky s rovnakými právami a povinnosťami ako ktorýkoľvek iný obyvateľ Slovenskej republiky," povedal Robert Fico, podľa ktorého je treba rozšíriť škálu sankcií, ktoré sa dajú ukladať za priestupky a trestné činy aj o iné druhy vykonateľných trestov, pokiaľ nemá príslušník rómskej národnosti možnosť zaplatiť pokutu. Ak je tá pokuta nevykonateľná, je treba nájsť iný alternatívny trest. Robert Fico však upozornil aj na to, že existujú "náznaky alebo na prípady preberať spravodlivosť do vlastných rúk. /.../. Toto sa nesmie stať.

    Hrozba populačnej explózie: Ak bude pokračovať súčasný trend v pôrodnosti, o desať rokov môže byť na Slovensku jeden milión obyvateľov rómskej národnostnej menšiny, z toho osemsto tisíc bude pravdepodobne odkázaných na sociálnu pomoc tohto štátu, vyhlásil Robert Fico, ktorý pripomenul, že "vôbec by mu to nevadilo, pokiaľ by táto rómska populácia mala budúcnosť, pokiaľ by mala vzdelanie a pokiaľ by bola dobre pripravená na zvládnutie svojich vlastných osudov. Ale nemožno rešpektovať a tváriť sa, že toto nie je problém Slovenskej republiky." a ostatným prejavom netolerancie na obdobie rokov 2000-2001, ktorý bol tiež schválený vládou Slovenskej republiky.


    Moderátor /Marek Maďarič/: Dobrý deň, dámy a páni, vítam vás na  tlačovej konferencii Smeru. Dovoľte, aby som privítal predsedu SMERu Róberta Fica, generálnu manažérku SMERu Moniku Beňovú, vedúcu sociálnej sekcie SMERu Ing. Ivetu Liškovú a ako hosťa predsedu Klubu rómsky podnikateľov pána Ladislava Fízika. Na dnešnej tlačovej konferencii by sme chceli hovoriť otvorene o rómskej problematike, SMER sa tejto problematike venuje už dlhodobo. Pred dvoma týždňami v Poprade usporiadal odborný seminár a včera a dnes sme boli na výjazde v oblasti Krompách a Popradu, ale o tom už viac bude hovoriť predseda Robert Fico. Nech sa páči.

    Robert Fico: Ďakujem pekne. Chcem vám všetkým naozaj poďakovať za vašu účasť tu na tejto tlačovej konferencii a chcem zdôrazniť, že ak je tlačová konferencia o postavení rómskej národnostnej menšiny tu v Košiciach, nie je to náhoda. My sme nechceli túto tému otvárať v Bratislave, pretože v  Bratislave v podstate problém postavenia rómskej národnostnej menšiny neexistuje a treba rozprávať o veciach tam, kde sa reálne vyskytujú. Aj preto po tom, čo sme urobili povedzme určitú teoretickú prípravu v podobe seminára, absolvovali sme množstvo rôznorodých stretnutí na rôznej úrovni. Chcem ešte dodať aj to, že budúci týždeň budem mať osobné stretnutie s vysokým komisárom pre národnostné menšiny Organizácie pre spoluprácu a bezpečnosť v Európe s pánom Max van der Stoelom, ktorý bude na návšteve Bratislavy, kde ho rovnako chcem informovať o niektorých poznatkoch a skúsenostiach.

    Čo je účelom dnešnej tlačovej konferencie? Účelom dnešnej tlačovej konferencie je predstaviť vám v podstate dve veci. Prvou sú námety, a ja to ešte raz opakujem, námety Smeru na verejnú diskusiu o postavení rómskej národnostnej menšiny na Slovensku. To, čo ste od nás dostali v písomnej podobe, to nie sú finálne riešenia, teda že toto takto musí byť, ale chceme vyvolať vo verejnosti, nielen medzi našimi sympatizantmi a voličmi, ale aj medzi ďalšími, ktorí majú záujem k tomuto niečo povedať, verejnú diskusiu o tom, čo si myslia o námetoch a konkrétnych postupoch, ktoré navrhujeme v tejto našej vlastnej stratégii prístupu k rómskej národnostnej menšine. Preto vás prosím, aby ste to takto aj pochopili, a možno aj od vás by sme radi v krátkej budúcnosti počuli nejaké pripomienky alebo nejaké výhrady k tomu, čo je v tomto dokumente pripravené.

    Druhá vec, o ktorej dnes chceme s vami hovoriť, je iniciatíva, ktorá bude otvorená 10. septembra t. r., ale o tom až po predstavení našich námetov.

    Našou úlohou nie je dnes kritizovať vládu alebo, ja neviem, kohokoľvek za to, že sa nedarí pohnúť v tejto záležitosti. Fakt je ten, že od roku 1989 sa toho veľa fakticky na postavení rómskej národnostnej menšiny nezmenilo. Má to mnoho faktorov, ale naša hlavná stratégia spočíva predovšetkým v tom, že Rómovia sú obyvatelia Slovenskej republiky s rovnakými právami a povinnosťami ako ktorýkoľvek iný obyvateľ Slovenskej republiky. Toto je základné východisko, ktoré nás odlišuje aj od stratégie, ktorú predstavila vláda Slovenskej republiky, aj od ďalších významných dokumentov, ktoré boli pripravené napríklad mimovládnymi organizáciami alebo ďalšími zoskupeniami, ktoré majú ambíciu sa k tejto téme vyjadrovať.

    Absolvovali sme včera praktický výjazd do okolia Krompách, kde sme sa stretli s Rómami priamo v ich rómskych osadách. Boli sme však aj v nemocnici na pôrodnici. Hovorili sme so špičkou, to znamená s lekármi, právnikmi a ďalšími, ktorí žijú v tomto regióne. Navštívili sme firmy, ktoré možno v minulosti zamestnávali Rómov a ktoré dnes sú definitívne na kolenách. Stretli sme sa v Krompachoch priamo s predstaviteľmi britského know-how fondu, ktorý podporuje špeciálny projekt pre komunikácie medzi Rómami a ostatnými obyvateľmi. Myslím, že ten projekt sa nazýva /?/ a je v Krompachoch. Aby som získal vari aj trošku iný pohľad, dnes ráno sme navštívili niektoré obce v okrese Poprad, ktoré jednoducho ničím nevynikajú, alebo sa aspoň nevynímajú z rámca bežného života, práve naopak, zdá sa nám, že Rómovia v týchto obciach majú nadpriemerne vysokú životnú úroveň.

    Takže zdôrazňujem ešte raz náš prístup: môžeme sa baviť o rómskej problematike len vtedy, ak budeme považovať Rómov za obyvateľov s rovnakými právami a povinnosťami ako ktokoľvek iný. Čo najviac zdôrazňujeme v tomto našom dokumente je to, že štát rezignoval. Štát rezignoval a štátne orgány nepristupujú rovnako k vymáhaniu zákona a k tomu, aby všetci občania Slovenskej republiky rovnako rešpektovali zákona a plnili povinnosti. Jednoducho nebude tu dobrá komunikácia medzi všetkými, ktorí tu žijeme v tomto teréne, v tomto regióne, pokiaľ bude dochádzať k takým situáciám, že v Krompachoch jednoducho zmizne z povrchu zemského celý činžiak v priebehu dvoch týždňov. Máme fotografie, keby ste chceli vidieť, a mali by ste si vypočuť reakciu ľudí, ktorí v tom teréne sú. Nemôže existovať normálna komunikácia, keď pri zakázanej ťažbe dreva vlastne neexistujú efektívne prostriedky, ako vymôcť rôzne pokuty alebo peňažné tresty, ktoré sú ukladané rómskym obyvateľom za to, že tieto priestupky alebo trestné činy páchajú. Ak si dnes možno niekto postaví rodinný domček a má dva metre ďalej posunutú stenu, tak príde teraz stavebný úrad a dá pravdepodobne pokutu takémuto občanovi. Ale keď máme, ja neviem, 500 alebo 600 rómskych osád, ktoré sú postavené na nevysporiadaných pozemkoch bez akéhokoľvek stavebného povolenia, tak štát rezignoval na to, aby od týchto ľudí vyžadoval plnenie nejakých elementárnych základných povinností, ktoré vyplývajú zo základného právneho poriadku.

    Môžeme hovoriť napríklad o zákone o rodine. Štát rezignoval pri vymáhaní povinnosti rodičov vo vzťahu k deťom, pretože zákon o rodine presne hovorí, aké práva, aké povinnosti majú rodičia. Aj preto sa domnievame, že musí to byť predovšetkým štát, ktorý zmení prístup k týmto obyvateľom, lebo narazili sme počas našich ciest teraz na náznaky alebo na prípady, kedy sú tu otvorené snahy preberať spravodlivosť do vlastných rúk. Veľmi verejne sa tu zrazu hovorí o akýchsi farmárskych zákonoch. Myslím si, že všetci viete, o čom tu hovoríme. Toto sa nesmie stať. Ak si štát bude riadne plniť všetky úlohy, ktoré sa od štátu vyžadujú vo vzťahu k všetkým občanom, bez rozdielu na to, či ide o rómskych obyvateľov alebo ostatných obyvateľov, tak tu nebude, jednoducho tu nebude taká miera averzie, apatie vo vzťahoch, o ktorých si niekto myslí, že ich napraví nejakými politickými deklaráciami alebo peknými vyhláseniam do zahraničia.

    Chceme hovoriť veľmi otvorene aj o ďalších veciach. Navštívili sme včera oblasť, kde nám povedali lekári, to nám nepovedali jednoduchí ľudia z ulice, že ak bude pokračovať tento trend v pôrodnosti, ktorý momentálne napríklad v tomto regióne je, tak možno o desať rokov bude už vyrovnaný počet obyvateľov rómskej národnostnej menšiny a ostatných obyvateľov. Sú reálne prognózy, ktoré hovoria, že na Slovensku v roku 2010-2015 môže byť jeden milión obyvateľov rómskej národnostnej menšiny, a z toho 800 tisíc bude pravdepodobne odkázaných na sociálnu pomoc tohto štátu. Tu chcem jednoducho pripomenúť, že vôbec by nám to nevadilo, pokiaľ by táto rómska populácia mala budúcnosť, pokiaľ by mala vzdelanie a pokiaľ by bola dobre pripravená na zvládnutie svojich vlastných osudov. Ale nemožno rešpektovať a tváriť sa, že toto nie je problém Slovenskej republiky. Hovoríme o ňom už veľmi otvorene, a preto aj v námetoch, ktoré potom ďalej navrhujeme, ponúkame určité riešenia, ktoré by sme radi s verejnosťou diskutovali. Smer by rád nadviazala na námety alebo rady, ktoré sú obsiahnuté nielen v stratégii vlády Slovenskej republiky na riešenie problémov rómskej národnostnej menšiny, ktorá bola schválená teraz v roku 2000, ale aj na Akčný plán predchádzania všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom netolerancie na obdobie rokov 2000-2001, ktorý bol tiež schválený vládou Slovenskej republiky.

    Naozaj si uvedomujeme, a videli sme to dnes, že nemožno hádzať všetkých Rómov do jedného vreca. Je veľká skupina Rómov, ktorá žije slušne a ktorá má veľký záujem zamestnať sa a živiť sa vlastnou prácou. Ale vďaka iným Rómom, ktorí možno porušujú v jednom kuse zákony a ktorí aj z toho žijú, sa dostávajú do polohy určitej diskriminácie a nemajú rovnocennú šancu zaradiť sa tak, ako majú možno iní obyvatelia. Prosím vás o to, a my to budeme veľmi prísne oddeľovať, aby takéto čosi sa nedialo, že všetci sú rovnakí. Ja jednoducho nemôžem dať do jedného vreca tých, ktorí žijú v obci, ktorá sa volá Nová Lesná, s tými, ktorí žijú, napríklad, ja neviem, Letanovský Mlyn, ktorý sme si boli dnes takisto pozrieť.

    Pokiaľ ide o konkrétne námety, budem o nich informovať, ako som povedal, nielen pána Maxa van der Stoela vo štvrtok, keď sa s ním stretneme, ale budeme o nich informovať veľvyslancov, budeme o nich informovať všetky dôležité medzinárodné organizácie, mimovládne organizácie, ktoré tu pôsobia. Jednoducho chceme vyvolať otvorenú diskusiu a prestaňme sa tváriť, že tento problém, o ktorom teraz otvorene hovoríme, tu neexistuje.

    Z tých námetov chcem najmä zdôrazniť tieto, a tie som nakoniec aj povedal: Vyvodzovať zodpovednosť voči štátnym orgánom, ktoré rezignovali. Na to sú konkrétne právne postupy. Ak si neplní štátny orgán povinnosti pri vymáhaní povinnosti od niekoho, kto porušuje zákon, vieme presne, ako proti tomuto orgánu postupovať.

    Ďalej, podľa všetkého, a na to nás upozorňujú najmä pri povedzme nezákonnej ťažbe dreva, je treba rozšíriť tú škálu sankcií, ktoré sa dajú ukladať za priestupky a trestné činy aj o iné druhy vykonateľných trestov. Zdá sa, že najvhodnejším trestom je trest verejnoprospešnej práce. Ja preto budem apelovať aj na konkrétnu komisiu, ktorá má na starosti rekodifikáciu trestného zákona, aby urýchlila práce na tomto treste, lebo je určitým východiskom. Pokiaľ nemá príslušník rómskej národnosti možnosť zaplatiť pokutu, a väčšinou to takto je, tá pokuta zostane nevykonateľná, je treba nájsť iný alternatívny trest. Ale musí jednoducho nastať sankcia za to, že niekto porušil zákon, a nemôžme sa pozerať na krčiace plecia policajtov, ako sme ich videli včera. Keď sme sa pýtali - tak čo budete robiť? - No, my nevieme, no tak krčíme plecami. Ale toto je štát a štát musí byť v tomto podstatne razantnejší.

    Ďalej chcem povedať, že sme za to, aby sa podporili mimovládne organizácie pri výchove Rómov k zodpovednosti a povinnostiam. K tomuto, napríklad, smeruje aj projekt (...) v Krompachoch a v tomto bola úplne zhoda s predstaviteľom britského Know-how Fundu , ktorý povedal - áno, komunikujme v rómskej národnostnej menšine, najmä tej problémovej, že majú aj určité povinnosti, nielen práva.

    Ďalej je to otázka získavania podpory Rómov pre účasť na správe vecí verejných. Tu narážame na ťažkosti spojené s výkonom volebného práva, narážame na ťažkosti určitej rozdrobenosti politickej scény, pokiaľ ide o predstaviteľov rómskej národnostnej menšiny, je to skôr na nich, ale treba ich v tomto podporovať, aby prevzali zodpovednosť, pokiaľ ide o samosprávy a ďalšie inštitúcie.

    Z tých, by som povedal razantnejších opatrení, by som rád pripomenul, že musíme zaviesť povinnú predškolskú dochádzku, minimálne na jeden rok, a podľa všetkého aj nulté ročníky ako prípravu na vstup do základnej školy. Je tu veľký problém pri vstupe malých detí rómskej národnostnej menšiny do škôl. Sú nepripravené, neschopné zvládnuť tento vyučovací proces, a preto je tam aj obrovský rozdiel medzi ostatnými žiakmi, ktorí do takýchto základných škôl nastupujú. Nielenže to chceme zo zákona zaviesť, ale súčasne chceme podmieniť vyplácanie sociálnych dávok tým, že tieto deti naozaj budú chodiť do školy. Lebo dnes neexistuje taká právna úprava, ktorá by umožňovala odňať napríklad nejaké sociálne dávky alebo prídavky, ak neposielajú rodičia deti do školy. Toto sa dá jednoducho zaviesť priamo do zákona. Myslím si, že to bude primerane motivačné.

    Diskusiu určite vyvolá návrh alebo námet, o ktorom chceme diskutovať, zákon o úprave obmedziť vyplácanie rodinných prídavkov maximálne na tri deti. Pochopiteľne, tu nehovoríme iba o Rómoch, tu hovoríme o všetkých občanoch Slovenskej republiky. Ale nebezpečenstvo, by som povedal nezdravej, nedobre pripravenej rómskej populácie, a najmä obrovského množstva týchto ľudí je veľmi reálne a musíme naň reagovať už teraz, a naozaj by bolo zle, keby sme vymeškávali akékoľvek dni.

    Nakoniec, a o tom sme rozprávali aj priamo s Rómami v konkrétnych osadách, je treba uvažovať o tom, či bolo správne zaviesť obmedzenie vyplácania sociálnych dávok, ak sa osoba nachádza dlhšie v evidencii nezamestnaných ako 24 mesiacov. Ako viete, v 24-mesačnej evidencii na úrade práce prichádza prechod takejto osoby do stavu núdze po 24 mesiacoch zo subjektívnych dôvodov, čo znamená, zníženie dávok na 50 % s účinnosťou od 1. 7. 2000. Mnohí ľudia sú objektívne nezamestnaní a toto nepovažujeme za správne. Za správne by sme považovali ponechať sociálne dávky tak, ako boli doteraz, ale podmieniť vyplácanie týchto sociálnych dávok pracovným testom, o ktorom sme už niekoľkokrát rozprávali. Rovno nám povedali, že by dali radšej prednosť odpracovať osem hodín, možno aj viacej, neplatenej práce do týždňa na prospech obce alebo mesta, a mať nárok, lebo vlastne tým prejavia záujem o prácu a majú nárok na normálne sociálne dávky, ako skončiť pri 1 600 korunách bez akýchkoľvek možností zaradiť sa do života.

    Takže to sú námety. Ja viem, že mnohé z nich môžu veľmi kontroverzné pre niekoho, ale nenavrhujeme ich ako hotovú vec, že neutekáme s tým rovno do parlamentu. Chceme počuť, čo o tom budú hovoriť ľudia, ako to vnímajú. Náš pocit zo stretnutí, ktoré sme absolvovali za posledné dva týždne, a najmä teda to bol ten seminár a ďalšie a ďalšie veci, hovorí, že je to určité východisko a zodpovedá to určitým pocitom a náladám ľudí v tomto regióne. Aspoň takto to Prestávka v zázname - koniec jednej strany mgf pásky/. Ak sa toto nestane, bude tu veľká miera averzia a všetko to bude zlyhávať práve na tejto veľkej miere averzie.

    Posledná poznámka, pokiaľ ide o druhú aktivitu. Ako viete, po stretnutí s pánom prezidentom Schusterom vznikla dohoda, že Smer bude aktívne pôsobiť pri novelizácii zákona o štátnych sviatkoch v tom duchu, že zavedieme 9. alebo 10. september, o tom ešte bude diskusia, lebo to je skôr historická záležitosť, ako pamätný deň obetí holocaustu a rasového násilia. Berte to, prosím, ako pracovný názov toho pamätného dňa, o ktorom ešte budeme diskutovať s historikmi a ďalšími ľuďmi. Tento návrh zákona v podstate máme v pracovnej verzii, pretože je veľmi jednoduchý, je to len vloženie tohto pamätného dňa, ale chcel by som vás informovať, že týka sa to, pochopiteľne, holocaustu, týka sa to aj, by som povedal, vyvražďovania Rómov, týka sa to aj vysielanie príslušníkov protifašistického odboja do koncentračných táborov. Takže je to veľmi rozmanitá skupina ľudí, ktorá trpela určitým historickým obdobím a my by sme radi na to takýmto spôsobom zareagovali. Chcem vás informovať, že dnes sme rokovali s viceprimátorom Popradu, pretože Poprad by mal byť 10. septembra miestom, kde by sme urobili celoslovenské oslavy tohto pamätného dňa obetí holocaustu a rasového násilia a zdá sa, zatiaľ, samozrejme, je to neoficiálne, pretože on ešte nerokoval s miestnym zastupiteľstvom, tvrdí, že by v tom nemali byť žiadne ťažkosti a Poprad by naozaj takýmto mestom aj mohol byť. Čiže myslíme aj na tú druhú stránku veci. Dôvod, prečo to je, ešte aby som povedal vlastne, že prečo Poprad, z hľadiska histórie je Poprad mestom skadiaľ bol vypravený prvý vlak do koncentračných táborov s týmito ľuďmi, takže má to svoje symbolické spojenie s touto oblasťou.

    Ja opakujem, tento materiál ide dole do terénu, ide na verejnú diskusiu, a my túto verejnú diskusiu potom, ako ju spracujeme, opätovne predstavíme na podobnej tlačovej konferencii, ale snáď by bolo vhodné, pretože chodil dnes s nami aj pán Fízik ako predstaviteľ asociácie alebo klubu rómskych podnikateľov, aby aj on zaujal stanovisko k tomu, čo tu bolo povedané, ako on vníma celé (...). Toto, samozrejme, ešte bude záujem vyjadriť sa k ďalším veciam.

    Ladislav Fízik: Dobrý deň. Volám sa Fízik Ladislav a som predseda Klubu podnikateľov Rómov Slovenska a viete, že som aj predsedom politickej strany. Ja chcem poďakovať pánovi Ficovi za to, že nám umožnil postupne ho presvedčiť o tom, že rómska otázka je úplne ináč postavená v riešení, ako sa vlastne deklaruje vládou, ako sa vlastne deklaruje starostami, primátormi atď. Myslím si, že pochopil, že tú otázku je treba veľmi iniciatívne riešiť, že tu skutočne od 1. 7. môžu nastať nejaké otrasy, pretože tí naši ľudia skutočne nebudú mať nejako inej cesty jak prežiť. Presvedčil sa, že nie je Róm ako Róm, že jedna skupina je skutočne taká, ako aj snáď aj biela, proste sú to ľudia, ktorí, nechcem ich prirovnávať rovno k asociálom, alebo k bezdomovcom, je to zas niečo iné, ale dneska sa presvedčil, že tu je i iná skupina Rómov, intelektuálov, a ja by som to nazval poctivých, čestných ľudí, ktorí chcú žiť ináč. Žili ináč a proste sa nestotožňujú s tým, že dneska upadajú, nemajú prácu, nemôžu dostať prácu, ako podnikatelia sa nevedia uplatniť na trhu práce atď. Ja by som chcel povedať, a chcel by som vás aj poprosiť, aby ste to nevideli tak, že proste chceli by sme ušetriť pána Fica od názorov rómskych politických strán, aby si sám utvrdil, že tá cesta riešenia je nutná a je potrebná. A plne sa stotožňujem s tým, čo on povedal. V prvom rade my to vidíme: dôsledné plnenie zákonov, platných v tejto republike. Keby sa plnili zákony, nemáme problém ako diskriminácia, rasizmus, a plne sa stotožňujem: zlyhal štát, zlyhali obce, zlyhali mestá a zlyhali sme všetci ako občania, pretože sme si vypestovali vzťah, kde rozlišujeme ľudí podľa pleti. A výrazne vidím ten princíp občiansky, ale my dneska hovoríme o národnostnom uvedomení Rómov, že oni sa musia vlastne sami formovať a bez participácie Rómov na týchto problémoch to nejde, darmo budú tu robiť čokoľvek, budú hľadať cesty akékoľvek, bez toho, aby sa Rómovia zapojili do riešenia vlastných problémov, nejde. Ja vám poviem príklad. Luník IX. kde tá polícia, hoci nemá štatút polície, pomáha zavádzať poriadok. A mohol by som hovoriť o ďalších veciach. Tam, kde sa zapojili Rómovia do riešenia, vyzerá to ináč. Rieši sa tá situácia. Ďalej - bezpečnosť Rómov. Viete, aká je situácia. Ak to zoberú jedni alebo druhí do rúk, bude z toho problém. Dneska je situácia taká, že ak skíni zbijú našich, naši sa vedia veľmi rýchlo zmobilizovať a potom vlastne oni nerozlišujú, kto je skín ako v Ružomberku, a  zbijú každého holohlavého. Ale doplatí na to nejaký nevinný človek. Ja by som vás chcel skutočne vyzvať, aby ste pána Fica ste chápali. Ja ho beriem ako ďalšiu parlamentnú silu, ktorá môže pomôcť. Môže pomôcť lobovať za Rómov a riešiť túto otázku. A tie čísla, ktoré povedal, sú veľmi, veľmi skoro presné, pretože skutočne v roku 2015 bude jeden milión dvesto tisíc Rómov. Keby som bol skeptický, tak poviem - čím viac Rómov bude, tým bude... viete, no ale ja chcem povedať to, zmeniť, akí tí Rómovia budú a sila je v tom, že zrejme všetci budeme musieť na to nejakým spôsobom zareagovať. A poviem vám rovno, tak ako si to myslím. Ak si myslíte, že vás sa nedotýka rómsky problém, tak je to nedobré, pretože aj vy ako daňoví poplatníci dávate na tento rómsky problém, na ich sociálky peniaze. Či je to tisíc korún alebo dve tisíc korún, to ja neviem, ale každého občana tejto republiky sa to týka. Preto dávame skutočne tú diskusiu občanom: ľudia, poďme, konajme, robme niečo! Lebo inak to nejde, jedine spolu. Jedine spolu!

    Chcem vás požiadať to, keď budete písať, poďte vy s nami, my sa vám otvárame, poďte s nami tam, kde je to dobre, poďme do Novej Lesnej, poďme do Zvolena, poďme do Bystrice, kde majú Rómovia úspechy, proste sú kondične na dobrej úrovni. A niekedy sa hľadajú iba senzácie. Ja viem, že to musí byť, aby sa čítali tie noviny, ale nám chýba tá pozitívna medializácia, ukazovať to, čo je dobré. Nám chýbajú vlastne medializovať tie pozitívne príklady, aby tie naše decká sa mali za kým ťahať, a o to by som vás chcel poprosiť. Keď budete mať otázky, som vám k dispozícii.

    Záznam otázky nezrozumiteľný.

    Robert Fico: Samozrejme, nemôžete prijať zákon, ktorý by vytyčoval nejaké obmedzenie len pre určenú skupinu obyvateľov. Je to zákon, ktorý... o ktorom nakoniec chceme diskutovať, opakujem ešte raz, ktorý by zabezpečil podporu štátu u rodín maximálne trojčlenných s tým, že pokiaľ niekto mal ďalšie štvrté, piate, šieste dieťa, tak by napríklad prichádzali do úvahy úľavy na dani. Napríklad. Ale to už je potom iný spôsob podpory konkrétnej rodiny. Rodina si musí uvedomiť, akú má zodpovednosť a čo je schopná zvládnuť pri určitom počte detí. Ja nepreháňam a možno to, čo teraz poviem, bude trošku aj zneužité, ale beriem to s týmto rizikom, včera sme to počuli najmä od lekárov, ktorí povedali - uvedomte si, prosím vás, tuná máte 26-ročnú ženu a má trináste dieťa. Tých trinásť detí má predovšetkým preto, lebo vie, že to zabezpečuje určitý príjem pre ňu, pre manžela, v podstate príjem pre konkrétnu rodinu. My nemôžme dovoliť, aby mnohopočetné rodiny a veľa detí boli v podstate len preto, aby zabezpečovali existenciu konkrétnej rodiny! V tomto je to nebezpečné. Myslím si, že... nakoniec, je tu s nami aj pán Baker, ktorý tu pôsobí v Košiciach, a ktorý by možno vedel poukázať aj na niektoré systémy v Spojených štátoch amerických, ktoré rovnakým prístupom sa pokúšajú viesť zodpovednosť ľudí, pokiaľ ide o rodičovstvo, aby sa deti nestali nástrojom na získavanie finančných prostriedkov. Možno narazíme na nejaké diskusie, viete, veľmi ľahko je niekoho prefackať a povedať, že vy ste takí alebo ste onakí, ale to máme naozaj robiť semináre stále? To máme chodiť a vyhlasovať politické vôle? To máme rešpektovať, že sem príde niekto na Luník a povie, že toto je diskriminácia Rómov, keď takýmto spôsobom žijú? Veď tie domy sme im nezničili my osobne. Ja som nepovyberal v Krompachoch spod plechovej strechy tie trámy z dreva a tá strecha sa v podstate rozpadla. Chcem tým jednoducho naznačiť, že Smer sa nemieni tváriť ako aj pri iných témach, že tu čosi je v poriadku. To vôbec nie je v poriadku. Je to jedna výbušná bomba, ktorú ak teraz nedostaneme pod kontrolu, môžeme mať s tým obrovské ťažkosti.

    Rovnako odmietame rôzne tie vyhlásenia politických predstaviteľov z medzinárodných organizácií, ktorí sem prídu a povedia, že jediné, čo Rómovia potrebujú, je pozitívna diskriminácia. Myslím si, že by mali poznať aj druhú stránku mince. Tak nech nám teda ukážu príklady pozitívnej diskriminácie Rómov, nech teda bohaté štáty nám umožnia, ja neviem, aby nejaká skupina Rómov pocítila, čo je to tá pozitívna diskriminácia. Veľká Británia, Belgicko si začali chrániť svoje sociálne systémy okamžite potom, ako nastal nárast ľudí, ktorí prichádzali do týchto krajín. Okamžite pritvrdili zákony, okamžite skrátili rôzne poplatky v azylovom procese len preto, aby si chránili svoj vlastný sociálny systém. Ale keď to my navrhujeme, keď my tvrdíme, že v roku 2010 alebo 2015 tu bude milión 200 tisíc Rómov, z ktorých bude 800 tisíc na sociálnych dávkach, ľudí, ktorí budú v katastrofálnej zdravotnej kondícii, ktoré nebudú mať vzdelanie a nebudú mať žiadnu budúcnosť, tak to je zakázané. To my na Slovensku jednoducho nemôžeme! Tak potom aj do čerta s takou politikou! Buď si teda povieme otvorenie niektoré veci a nebudeme sa tváriť, že všetko je tu v poriadku. Nie je to v poriadku. Nie je. My to tak cítime, a preto sme aj túto tému priniesli sem, do tohto prostredia.

    Monika Beňová: Ja by som len k tomu toľko chcela povedať, že poznáme veľa príslušníkov rómskej inteligencie a teda je paradoxné, že naozaj tie rodiny majú jedno, dve, tri deti. A majú toľko detí, na koľko sa cítia. A jednoducho náš sociálny systém má určité hranice. My musíme viac investovať do vzdelania ako do dávok sociálnej pomoci. Uvediem príklad: keď ste zamestnaní v nejakej firme a ste vynikajúci pracovníci, tak váš šéf vám zvýši plat len na určitú hranicu, bez ohľadu na to, koľko máte detí. Môžete mať aj päť, on vám nepridá. Povie - áno, toto je za tvoju prácu, áno, a nie za deti. A pretože si to ani nemôže dovoliť, možno, keď sa vám narodí jedno dieťa, tak vám prispeje na kočík, na ošatenie, na druhé, možno na tretie, ale tiež ten podnikateľ nebude donekonečna. Povie - áno, dal som ti perfektný plat a teda to je tvoje ohodnotenie. Takisto aj systém sociálnych dávok. My ho jednoducho nemôžme nafukovať, my máme určitú sumu finančných prostriedkov a tú sa musíme snažiť prerozdeliť správne. Takže snáď by sme mali investovať viac do toho vzdelania ako do dávok sociálnej pomoci. Podľa môjho názoru to vôbec nie je diskriminujúce, keď povieme - tri deti, áno, zariadime sa podľa toho. Áno, deti, ktoré už sú narodené, o tie sa budeme musieť postarať, ale už teda ktoré prídu na svet ďalej, každý si musí uvedomiť, či je to Róm alebo Neróm, všetci sme rovnakí, všetci sme občania Slovenska, a každý má zodpovednosť za svoje dieťa, za svoju rodinu a za seba. Nemôže to prenášať na štát. Lebo kto je štát? To sme my.

    Národná obroda: Pán Fico, partikulárne boli jednotlivé body alebo návrhy, ktoré ste vy zosumarizovali už pertraktované vo verejnosti a neraz sa o nich hovorilo. Žiaľ, ani jedna politická strana zatiaľ nenašla politickú vôľu, ale ani odvahu, normálne prísť s hotovým návrhom do parlamentu, najmä pokiaľ ide trebárs o tie rodinné prídavky.

    Robert Fico: Dobre. My už hovoríme o konkrétnych právnych úpravách. Pozrite sa: test práce. Test práce je už v podobe návrhu zákona, ktorý ide do parlamentu, a zdá sa, že to je vhodná forma, ako zisťovať, že či skutočne majú evidovaní nezamestnaní záujem pracovať alebo nie. /Koniec mgf. pásky/.


    Jak to bude s žádostmi Čechů v zahraničí o restituce?

    Jan Sammer

    Poznámky k právnímu názoru pana Jaroslava Štemberka.

    § 130 občanského zákona praví nejen (jak uvádí pan Štemberk) že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná ale především: Je-li držitel ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. Dále pak: Pojem dobré víry musí být hodnocen nikoli pouze z hlediska osobního přesvědčení držitele . . .

    Víme odedávna, že moc zakládá právo, ale právo nezakládá moc.

    Nebude tedy ani tak moc záležet na soudech, které jsou zatím hlavním problémem přijetí ČR do Evropské unie, ale na politické situaci a jejím vývoji. Tento vývoj jistě také přinese výklad toho, zda obce a jednotlivci získali zabavený majetek v dobré víře, když zabavovací rozsudky byly zrušeny ke dni, kdy byly vysloveny, a když zákon o protiprávnosti komunistického režimu říká, že komunistický režim systematicky a trvale porušoval lidská práva, a že k perzekuci občanů používal všech mocenských nástrojů, zejména že je vraždil, popravoval a porušoval jejich vlastnická práva.

    Máme i několik rozhodnutí Ústavního soudu, v kterých se opakovaně říká, že rehabilitovaný neztratil svá vlastnická práva.

    Počkáme si tedy na názor Evropského soudu pro lidská práva a Výboru pro lidská práva Spojených národů, které budou v nejbližší době rozhodovat o větším počtu stížností proti České republice.

    Samozřejmě, že souhlasíme s doporučením pana Štemberka, aby původní vlastníci znovu upozornili ještě před uplynutím deseti let držitele svých nemovitostí, že věc byla zabavena protiprávně, a že tedy nynější držitel není držitelem oprávněným.

    Czech Coordinating Office

    Jan Sammer, secretary

    Další informace na stránce http://lide.pruvodce.cz/cco.


    Václav Klaus a tenis - člověk s hlubokým smyslem pro fair play

    Tomáš Pecina

    Těžkou hodinku prožívá ODS a její předseda v souvislosti se zvýšeným zájmem médií o právě skončený proces s Liborem Novákem. Aby negativní publicita tolik nebolela, rozhodla se TV Nova pofoukat bolístku tímto půvabným příspěvkem, jako vystřiženým z předvolebního šotu:

    Televizní noviny, 9. 6. 2000:

    Studio, moderátorka Lenertová: "Strhující tenisové utkání mezi Českou republikou a Skotskem se dnes mělo odehrát na pražské Štvanici. Barvy Britů měl hájit úspěšný pilot Formule 1 David Coulthard a na druhou stranu kurtu se měl postavit Václav Klaus. Mnoho ale nechybělo a k zápasu nemuselo vůbec dojít."

    Zahradní stůl, kolem několik lidí, včetně Václava Klause. Přisedne D. Coulthard.

    Mužský hlas: "Václav Klaus nejprve odmítl k zápasu nastoupit, protože si prý namohl ruku, a tak skotského pilota raději pozval na pivo..."

    Cinkání sklenic, mimochodem dokonale synchronizováno s průvodním slovem. Ozývá se "Cheers", pak nesrozumitelná věta v angličtině (cosi jako "Sit down with one and all") a "Thank you very much."

    "...U stolu se zřejmě dozvěděl, že Coulthard má stále zlomená žebra z nedávné nehody v soukromém letadle, a vycítil příležitost..."

    Klaus s rozhodným výrazem vstává od stolu.

    "...Publikum v areálu čekalo netrpělivě na své idoly..."

    Přesně synchronizovaný záběr na dvě slunící se ženy, nahoře bez.

    "...a mohlo se začít."

    Klaus a Coulthard s tenisovými raketami sestupují po schodech, opět přesné synchro.

    "...To mé zranění a k tomu mám menší raketu,..."

    Klaus a Coulthard si porovnávají rakety.

    "...pokud prohraji, vím, kde je příčina, řekl si možná předseda sněmovny. Od prvních míčků..." Hráči si začínají pinkat přes síť.

    "...bylo ale jasné, která země je tenisová velmoc. Na promyšlené lobování Profesora byl pomalý i pilot zvyklý na stakilometrové rychlosti."

    David Coulthard: "Well..."

    Jiný hlas překládá: "Je tu horko, na to nejsme u nás ve Skotsku zvyklí. Soupeř je navíc mnohem zkušenější."

    Záběr na oba usmívající se protihráče, hovoří Václav Klaus: "Já myslím, že, jako, kdyby začal trénovat tenis, tak to bude velmi rychle umět."

    Mužský hlas: "To se velmi brzy potvrdilo, Coulthard si vzpomněl, jak se kroutí volantem..."

    Kdosi Coulthardovi předvádí podobný pohyb s raketou.

    "...a začal tvrdit muziku v utkání. A tak zápas po třech výměnách skončil prý nerozhodně. Martin Krpač, televize Nova."

    (Celková doba: 1 minuta 12 sekund)


    Shrňme: Václav Klaus alias Profesor je skvělý sportovec (byť již poněkud v letech), zábavný společník a hlavně, za všech okolností, člověk s hlubokým smyslem pro fair play. Takový, jakého ho všichni chceme mít a proč ho máme tak rádi...

    O den dřív bylo oznámeno, že Vladimír Železný prohrál další důležitý soudní spor v kauze vytunelované televize Nova.


    ČNTS: Železný odvolán po právu

    Vrchní soud v Praze zamítl s konečnou platností 8. června žalobu společnosti CET 21, jejímž prostřednictvím se domáhala vyslovení neplatnosti v případě usnesení Valné hromady ČNTS z  19. dubna 1999. Na ní byl Vladimír Železný pro hrubé porušování svých statutárních povinností odvolán z funkce jednatele a generálního ředitele ČNTS.

    Proč k věci nehovoří odborníci?

    Je Temelín opravdu nepotřebný?

    Milan Cihlář

    Nemohu nereagovat na poznámku pana Korbela v BL z 9.6.2000, který tvrdí, že Temelín je přebytkem přebytku. Nevím, do jaké míry uvažuje tento pán ekologicky, avšak překvapuje mě, že všichni odpůrci presentují Temelín jako "zdroj" navíc. Proč se nikdo z "ekologů" nezamyslí nad tím, že by to mohl být také zdroj "místo" (tedy nahradit různé čmoudíky produkující zastaralé tepelné elektrárny)? Domnívám se, že je třeba se rozhodnout mezi dvěma variantami výroby energie, jadernou a tepelnou. A já nepochybuji o tom, že z hlediska dlouhodobější perpektivy by to měla být ta jaderná. O tom by ostatně měla být energetická politika státu, která je zatím stejně amorfní jako celá naše vládnoucí garnitura. Divím se jen, že tento postoj k Temelínu "něco za něco", pokud ho chtějí obhájit, otevřeně nezaujala vláda a ČEZ.

    Elektřinu budeme potřebovat vždy a "ekologové" jistě nebudou první, kteří se jí vzdají. Není proto možné tvrdit, že když máme DNES elektřiny nadbytek, nepotřebujeme uvést do provozu již dokončený zdroj (který by mohl efektivně nahradit ty dosluhující, což je zase samozřejmě o investiční strategii ČEZu, zda chce současně utrácet za modernizaci starého i budovat nové). To je naprosto krátkozraké, protože až tento zdroj budeme potřebovat, tak ho prostě nebudeme mít. Elektrárnu nelze postavit za měsísc nebo za rok. Celý proces projektování, výstavby a spouštění trvá mnoho let. Nezapomínejme také, že zdroje paliva pro tepelné elektrárny jsou velmi omezené a mohou být využity i jinak, proč je tedy prohánět komínem elektárny. Jaderné palivo naopak slibuje perpsëktivu několika stovek let, neboť produkuje samo sebe a s pokračujícím vývojem přepracovatelských technologií by mohl být jaderný průmysl soběstačný. Přitom světové zásoby uranu jsou obrovské ve srovnání s jeho spotřebou v elektárnách (JE Dukovany o výkonu 1760 MWe za rok spotřebuje jen několik desítek tun paliva). Nebudu se vůbec zmiňovat o takzvaných "obnovitelných zdrojích", které jsou tak omezené (a omezující), že pro pokrytí současné míry spotřeby energie nemají žádný větší význam.

    Mohl bych vršit další a další argumenty, včetně relativně velmi malého a velmi dobře kontrolovatelného množství jaderného odpadu, který se, na rozdíl od obrovského množství volně ukládaného radioaktivního popela z našich tepelných elektráren v severních Čechách, může stát druhotnou surovinou pro výrobu nového paliva. Zatím nás k tomu ovšem nic netlačí. Jsem však přesvědčen, že zanedlouho lidstvo velmi vděčně sáhne k tomu, čeho se dnes tak bojí a proti čemu protestuje, totiž k "vyhořelému" jadernému palivu.

    Naprosto upřímně nechápu, oč "ekologům" vlastně jde. Totiž, vlastně se to dá vytušit ze způsobu jejich protitemelínské kampaně, kdy je jim dobrý opravdu každý, sebehloupější protiargument. Domnívám se však, že hlediska ekologická jsou v pozadí hysterie "ekologů" jen stěží.

    Nechce se mi opakovat rozdíly ve vlivu na životní prostředí u obou typů elektráren. K bezpečnosti (či chcete-li riziku havárie) jaderné elektrárny lze poznamenat, že srovnatelná míra bezpečnosti a zajištění proti poruše existuje snad jen v kosmických lodích, dopravních letadlech a jaderných ponorkách.

    Jedním z argumentů proti Temelínu je jeho vysoká cena. Pomineme-li nehospodárné "hospodaření" ČEZu, které je donebevolající (to však samo o sobě nemůže zpochybnit podstatu výroby energie v jaderných elektrárnách), je to právě obrovká míra bezpečnosti a zajištění jaderných elektrárnen obecně (a Temelína zvlášť), která je prodražuje. Nemůžeme však chtít více bezpečí za méně peněz. Když si koupíme favorita, bude to levné, ale velmi nebezpečné, jestliže dojde k havárii. Pokud však budeme chtít bezpečnější vůz, budeme si muset také několikanásobně připlatit.

    Na celé této kauze Temelín je smutné zejména cudné (nebo rezignované?) mlčení odborníků znalých věci, jejichž slovo a věcné argumenty by mohly vytvořit protiváhu hysterickému a populistickému pokřiku ekologů. Světlou výjimkou jsou pouze pan Ing. Fleischhans a Jihočeští taťkové, které však poněkud diskredituje jejich bezprostřední spojení s Temelínem. Mohlo by se sice říci "psi štěkají a karavana jede dál", avšak považoval bych za poctivé občanům nejdříve důkladně vysvětlit oč jde a více jim otevřít oči, než budou nevědomí a masírováni demagogickými žvásty dohnáni k referendu. Tragédií takového referenda by mohlo být, že by občané vůbec nevěděli, o čem rozhodují.

    Já sám se sice mohu považovat za odborníka jak vzděláním tak praxí, avšak můj osamocený hlas zůstane pouhou kapkou v moři většinou zmatených blábolů.

    Milan Cihlář


    Tetelení kolem Temelína

    Jan Hurych

    "O Temelínu by se mělo konat referendum", nazval svůj příspěvek pan Korbel. Přitom ale neuvádí, proč zrovna referendum má dosáhnout správného výsledku - místo toho se zabývá důvody proti spuštění elektrárny. Podívejme se tedy na ně:

    "...vždyť již dnes ČEZ vyváží cca 20 % veškeré produkce. Jediné, v co ČEZ nyní doufá, je domácí růst spotřeby energie," říká autor. Obávám se, že si to zjednodušuje - výroba energie se musí plánovat daleko dopředu, ne podle toho, co "je" dnes. Navíc zde ještě je jeden důvod pro atomovou elektrárnu: jak známo, současná výroba "z uhlí" je zdrojem soustavného ničení ovzduší, které se časem bude ještě zhoršovat. I když se stoprocentně použijí filtry, kvalita vzduchu se sotva přiblíží k normálu (myslím tomu jinde). Nebo si chceme udržet ono pochybné prvenství, aby nás nazývali "kuřárnou Evropy?" Stačí se podívat na statistiku plicních chorob v zasažených oblastech, abychom pochopili, proč se autor o tomto bodu nezmiňuje. Nejde tedy jen o to, že Temelín vyrobí víc elektrické energie, ale že pomůže i snížit výrobu škodlivých spalin tím, že tyto uhelné elektrárny odlehčí. Namítnete asi, že tím přijdou horníci o práci - nemyslím si to: je totiž známo, že státy, co mají hodně nafty, si raději staví atomové elektrárny, aby mohli to své "tekuté" zlato draze prodávat jinam. Tak proč to "černé" zlato raději nepoužít na výrobu drahých léků a chemikálií, místo aby se marnotratně pálilo?

    Navíc nám autor nedává alternativu jiného zdroje a pochybuji, že by jeho otázka pro referendum zněla: " Jste pro spuštění atomové elektrárny nebo pro zničení ovzduší našim dětem?" Viděl jsem na vlastní oči jizerskou Smědavu, devastovanou jako po pádu tunguzského meteoritu a také na sever od ní ležící polskou elektrárnu, jak chrlila jedovaté mraky kouře do širého okolí, hlavně do Čech. Víte, ono je lehké argumentovat tím typicky českým: "máme dost, proč se starat", jenže všichni také víme, že co se týká jiných zdrojů pro výrobu elektřiny (jako nafty, přírodního plynu a dokonce i vody) nebude ČR v budoucnosti nijak soběstačná. Co tedy autor navrhuje - pálit víc uhlí? Jenom mi prosím vás neříkejte, že použijeme vítr nebo slunce, to byste si pletli megawatty s kilowatty.

    Ne, autor navrhuje něco jiného - říká, že "touha po zvyšování spotřeby (je) nesmyslná, že moderní cestou jsou naopak úspory". Nuže nejde o tu či onu touhu, jde o fakta: na západě se toto spoření už prosazuje dávno (je tedy moderní nejmíň patnáct let) a i když je jeho účinek podstatný, zdaleka nestačí - spotřeba totiž narůstá ročně, jak roste populace, zatímco spoření tak rychle nenarůstá, myslím rok co rok. Navíc bych chtěl vidět autora, jak by se tvářil, kdyby mu zaměstnavatel odmítal přidat na platu a místo toho ho nabádal, aby si peníze šetřil, že je moc rozhazuje. Jako jistě nerozhazuje peníze on, také v tomto případě se té elektřiny tolik "nerozhází", už proto ne, že je drahá. Jak správně autor naznačuje, platí to spotřebitelé a většina z nich si ani nemůže dovolit rozhazovat. A jeho nové technologie na úsporu elektřiny tak rychle nepřijdou na svět, věřte mi, sám jsem v tom oboru pracoval.

    "Vláda, která rozhodla o dostavbě Temelína proti závěrům komise" - k tomu už jsem se kdysi vyjádřil: když si pozvete do komise zástupce sousedních států, můžete čekat, že vám to nedoporučí, neboť mají také "svoje" důvody. Rovněž tak, když tam přizvete i aktivisty, o kterých se třeba předem ví, že neumí nebo nechtějí objektivně zvážit fakta pro i proti. Volba komise byla vůbec nevyvážená - jinak by její závěry musela vláda přijmout - ale na to je teď pozdě.

    "Každou temelínskou kilowathodinu doplatí ze své kapsy český spotřebitel" - jistě, stejně jako zaplatí svým zdravím, když se bude stále pálit jen uhlí. Jenže zkažené plíce či rakovina se nedají tak lehce vyčíslit, že ano. Vím, jsou zde námitky, že to stálo daleko víc, než se odhadlo - ale to se mělo hlídat; demokracie přece neznamená, že se nemají věci přísně sledovat, nebo že na něco neplatí zákony.

    "Radioaktivní betonové monstrum s tunami vyhořelého paliva" - ano, to je problém, když se na to nemyslí předem. Kanada má za sebou třicet let výroby "nukleární" elektřiny a se skladováním vyhořelého paliva problém nemá (např. v Ontariu se tak vyrobí kolem 50 procent elektřiny), stačí tedy jen použít jejich skladovací technologie. O co tedy jde: o strašáka, nebo o neschopnost? Jistě, vláda udělala chybu, že nezdůraznila pozitivní aspekty projektu, že nechala náklady přerůst a že podcenila důležitost důkladného vysvětlení celé věci publiku, takže v pozadí se pořád plíží určitý strach - a lidé se vždy bojí nejvíc toho, čemu nerozumí. Ale domnívám se, že její rozhodnutí bylo nejen správné, ale jedině možné.

    "Proto souhlasím, aby na základě dostatku pravdivých (podtrženo mnou, j.b.h.) informací rozhodli o spuštění JE Temelín občané v referendu" - jak už jsem naznačil, ani autor přece ve svém příspěvku neříká plnou pravdu, jak teda zaručí, aby se ji dozvěděli všichni občané? A když ji nebudou znát, jaký výsledek si od toho slibuje? Ne všechny věci se hned řeší referendem - například státní rozpočet, a tam jde o víc peněz. Rozhodně by nemělo být referendum vyhlášeno v případě, kdy jsou občané neinformováni, nebo dezinformováni. Výsledek takového referenda by byl asi tak užitečný jako anketa "Kdo si myslí, že přijde konec světa?".


    Občané v ČR sice platí za zdravotní péči víc než dost - je to ale opravdu dost ?

    Ad článek “Občané v ČR platí za zdravotní péči víc než dost.” ( Vladimíra Bošková)

    Dalibor Žůrek

    Paní Bošková má, jako obvykle, pravdu. Stejně tak, jako obvykle, jen částečnou a demagogicky zdůvodněnou.

    Částky, které jako pojištěnci zdravotních pojišťoven, společně se zaměstnanci platíme, jsou dosti vysoké. Jiná věc ale je, zda opravdu stačí na poskytování péče dejme tomu na úrovni vyspělých západoevropských zemí, včetně Velké Británie, se kterou p. Bošková naše výdaje srovnává.

    Nezpochybňuji fakt, že i v našem zdravotnictví nejsou vždy peníze vydávány nejrozumněji, a že i u nás se někdy penězi plýtvá.

    Přiznávám, že jsem si nedokázal sehnat data, podle kterých byla stanovena suma 900 US dolarů, o kterých paní Bošková píše, jako o výdajích na jednoho “pacienta” u nás, zřejmě po přepočtu na paritu kupní síly u nás. Jediné, co se mi podařilo najit na Internetu, byla suma 12 062 Kč veškerých výdajů na zdravotnictví u nás ( t.j. včetně soukromých) za rok 1998 na jednoho obyvatele. (Pojem pacient se mi zdá nepřesný, protože nevypovídá o lidech, kteří třeba k lékaři vůbec nechodí. )

    Prostým přepočtem, i při uvádění dřívějších kursů dolaru a jistém zvýšení nákladů za rok 1999 a 2000 se ani vzdáleně nedostaneme k sumě 900 x dejme tomu 34 = 30 600 Kč. Ovšem dnes se kurs Kč a  US dolaru pohybuje na úrovni 37 - 38, což zřejmě prodraží nákup léků ze zahraničí, stejně jakozvýšené ceny benzinu zdraží provoz zdravotních dopravních služeb, včetně vlivu na zdražení oněch zmiňovaných lacinějších rohlíků a prostěradel.

    Nevěřím, že přepočet českých cenových specifik je až tak výrazný.Ostatně tato specifika zahrnují , kromě jiného, také nízké mzdy českého zdravotního personálu, ať už lékařů nebo sester, ( což paní Bošková diskrétně zamlčela) a toto specifikum, lépe řečeno nemravnost, by mělo být co nejdříve odbouráno.

    Z pracovních důvodů ale budu respektovat tyto paní Boškovou uváděná čísla, přesto, i při jejich akceptaci, zde vidím několik nesrovnalostí:

    1. Rozdíl 400 US dolarů ( paní Bošková uvádí 1300 US dolarů v GB)je jen méně než 1/3 britských výdajů, ale to dělá skoro polovinu výdajů českých (zvýšených korekčním přepočtem).

    Přidejte tuto polovinu do českého zdravotnictví, a bude to dělat dalších 148 mld Kč ( prostý přepočet sumy 400 US dolarů x 37 ( kurs - dnes mírně podhodnocený x 10 mil. obyvatel ČR) - dalších do zdravotnictví. Tentokrát pravých, a nekorigovaných “ českými specifiky” A to už je opravdu slušná suma ! ( Celkové zdravotnické výdaje v onom roku 98 činily 124,284 mld Kč)

    2. Úroveň britského zdravotnictví dnes považuje i vláda pana Blaira za nedostatečnou, a hodlá ji razantně zlepšit, což se neobejde bez finančních dotací. Pan Blair chce letos dotovat zdravotnictví dalšími asi 2 mld. liber ( Asi dalších 12,3 mld Kč přepočteno na velikost ČR děleno 6).

    Ročně se se má navýšit zdravotnický rozpočet o dalších 6 % nad úroveň inflace, a to po několik dalších let. ( Údaje převzaty ze Zdravotnických novin - článek “ V Británii přidávají peníze")

    Opravdu je v českém zdravotnictví dost peněz ?

    Opravdu máme na všechno, pro všechny a bez plateb od pacientů ?

    Dalibor Žůrek

    Poznámka JČ: Kromě radikální další finanční injekce do britského státního zdravotnictví chce Blair podstatně zvýšit jeho efektivnost velmi razantní restrukturalizací práce lékařů i zdravotních sester, což zřejmě povede ke vzniku značné kontroverze.(Vláda: "Ano, dáme vám další peníze, ale budete se muset vzdát svého výlučného postavení a budete muset daleko víc a daleko efektivněji pracovat." Lékaři budou namítat, že reformy jsou nesmyslné a že další předělávání zdravotnického systému ho jen dočasně dál ochromí.)

  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|