pondělí 15. května

O B S A H

Co je nového v České republice:

  • Komentovaný přehled zpráv Odkazy:
  • Výběr nejzajímavějších článků z poslední doby Radě České televize:
  • Stížnost na ředitele České televize: Proč utajuje platy? (Tomáš Pecina)
  • Podnět: Zpřístupněte své jednání veřejnosti (Tomáš Pecina) Česká televize:
  • Nenápadný návrat ke komunistickým propagandistickým metodám? Útok na romské "Ztroskotance a zaprodance" v České televizi (Jan Čulík)
  • ČT: V pravé poledne o podvodech v KB a o krachujících kampeličkách: Bez prázdných židlí to zřejmě nepůjde (Tomáš Pecina) Reakce na článek Ivana Hoffmana:
  • Stíhačky a koně se kupují stejným způsobem (František Roček)

    Kompletní Britské Listy


    Ikona pro Vaši stránku...

    |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|


  • Britské listy talks to decision makers in the Czech Republic.

  • Zde je adresa Britských listů.

  • Andrew Stroehlein rediguje kulturně politický týdeník Central Europe Review.

  • Tady je minulé vydání Britských listů.


  • Upozornění autorům: Prosím, posílejte pokud možno své příspěvky do BL uložené ve formátu html. Díky. JČ

    Co je nového v České republice

  • V sobotu vyšla kniha ...jak Češi jednají, druhý výbor z Britských listů. Další informace viz níže na stránce. V Ostravě je autogramiáda Jana Čulíka ke knize ...jak Češi jednají v pondělí 15.5. v 16.30 v knihkupectví Artfórum, Puchmajerova 8, Ostrava 1. V 15 hodin vystoupí Jan Čulík v ostravském rozhlase.

  • Malý počet uživatelů brání rozšíření podnikání na internetu v ČR. Nízký počet uživatelů Internetu a nedostatečný právní rámec jsou hlavními brzdami rozvoje elektronického obchodu v České republice. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Podle odhadů užívá v České republice Internet o něco více než 500.000 lidí, tedy přibližně pět procent populace. ve skandinávských zemích je k Internetu připojeno 35 až 45 procent populace. Většímu rozšíření Internetu brání nižší příjem populace, které jsou v ČR ve špičce o 311 procent vyšší než v USA a o 43 procent vyšší než v sousedním Německu. Posledním faktorem přispívajícím k nižšímu rozšíření Internetu v ČR je jazyková bariéra - dvě třetiny obsahu na Internetu jsou v angličtině, ale podle ČSÚ umí anglicky pouze 29 procent Čechů, je vysoká i znalost angličtiny (Švédsko 90 procent, Finsko 72 procent). Podle IP Praha se v ČR v roce 1999 vydalo na reklamu na Internetu 55 milionů korun, což je přibližně 0,4 procenta celkových reklamních nákladů. Ve Spojených státech se přitom podle Internet Advertising Bureau na e-reklamu v roce 1999 vydalo 4,6 miliardy dolarů, což je 2,6 procenta celkových nákladů na reklamu. Další překážkou elektronického obchodování je nedostatečnou právní úpravou elektronického obchodu. - Je to velmi vážné, protože obchodování na internetu se považuje za nesmírně důležitou budoucnost ekonomického rozvoje. Kdy začne nějaká firma poskytovat v ČR připojení na internet bez telefonního poplatku?

  • EU chystá v druhé polovině května a v červnu v Praze semináře o dopadu politiky unie na přistupující země. Dopady členství v Evropské unii (EU) na život obyvatel, řešení zaměstnanosti, veřejné správy, celoživotního vzdělávání a regionální politika unie jsou hlavními tématy seminářů, které ve druhé polovině května a v červnu v Praze uspořádá ve spolupráci s Univerzitou Karlovou Informační centrum Evropské unie při pražské delegaci Evropské komise.

  • Praha se nejpozději v první polovině roku 2001 připojí k moderní datové síti EuroRing budované firmou KPNQwest, jež je významným evropským poskytovatelem služeb Internetu.

  • Celoplošné televize v ČR letos prodávají reklamní čas relativně úspěšně. Shodují se na tom představitelé společností, které prodávají reklamní čas ve všech třech celoplošných televizích. Po recesi v roce 1999 došlo v prvním čtvrtletí k podstatnému růstu investic do televizní reklamy.

  • Dvě slušné reportáže ve včerejších Událostech. Poznamenává Tomáš Pecina:Ve včerejších Událostech byly dva slušné vstupy: výbuch v Enschede (i když ten by se dal udělat lépe) a Jan Stuchlík o propuštěném horníkovi z Kohinooru.

  • Skladiště je ve skutečnosti ústředí NATO a Britské listy jsou nekompetentní. Pavel Bouda poslal v reakci na tento článek báseň:

    "O nekompetentnosti"

    Blisty chlísty směle brojí, až se třese země.
    Proti všem a proti hnoji, kopou také do mě.
    Terč pečlivě vybírají, vždy to stojí za to.
    Zvlášť "skladiště", co tolik vadí - je v něm sídlo NATO.
    Lehko se to kritizuje, bez znalosti faktů.
    Analýzy však pak končí v zažívacím traktu.

    Zpravodaj-bavič

    Poznámka JČ: Je to zajímavé, viděl jsem v britských televizích nesčetné množství reportáží z ústředí NATO, zejména během loňské války o Kosovo, ale toto ústředí v nich nevypadalo jako skladiště. Čím to asi je? (Včera stál Pavel Bouda před rozvinutou zástavou EU. Pan Bouda si neuvědomuje, že když se postaví před zástavu nějaké organizace, působí jako její mluvčí.)

    Tomáš Pecina k tomu dodává:

    Pane Boudo,

    věřte mi, že když předvedete to, co John Simpson, odpustím Vám, že při tom budete stát uprostřed smetiště. Nevadí mi Vaše skladiště, malér je, že obsah Vašich vstupů koresponduje s formou...

    Ze včerejšího vystoupení (toho "před zástavou") se divák bohužel téměř nic nedozvěděl. Být v Praze místo Janečka Stephen Cole (a v Bruselu Coomarasamy, Simpson, Ingram nebo kdokoli jiný ze zpravodajů BBC), Coomarasamy, Simpson nebo Ingram by zasvěceně, bez frází a secesně vykroucených metafor, začal vykládat o pozadí a souvislostech zprávy. Cole by položil např. tyto doplňující otázky:

  • Z čeho pramení nechuť obyvatel EU k rozšiřování?
  • Jsou tyto obavy oprávněné nebo jde hlavně o předsudky?
  • Může mít takto vládou organizovaná mediální kampaň vůbec úspěch? Nebude ji veřejnost vnímat jako manipulaci? atd.

  • Zveme vás na literární Luhačovice - setkání mladých a zavedených autorů, pod záštitou Klubu českých spisovatelů v Praze. Informace, podrobný program a přihlášky (nutno odeslat do 30. května) viz na této adrese.

  • Česká literatura na internetu. Na nový odkaz www.ceskaliteratura.cz upozorňuje Radek Sarkozi.

  • Časopis Integrace, ktery je prvnim ceskym mediem venujicim se kriticky problematice evropske integrace, je na adrese http://www.integrace.cz.

  • Čtěte revui Souvislosti. Píše Jakub Krč:

    Posílám vám odkaz na nové číslo revue Souvislosti (vycházíme od r. 1990, na internetu 3 roky). Ač jsme zaměřeni filosoficko-teologicko-literárně, máme v posledním čísle dva příspěvky, které možná mají aktuálnost i publicističnost v sobě. Je to jednak úplný soubor dokumentů ke kauze Pražská katolická teologická fakulta (Wolf, Štampach, Halík a spol.), jednak edice e-mailů jihoslovanských intelektuálů z doby bombardování NATO. Jelikož "žijeme" pouze z dotací a nevyděláváme (spíš naopak), neberte prosím můj dopis jako nevyžádanou reklamu, prostě jen jako tip, možná nejen pro vás... Pěkné čtení a pěkné léto!

  • Druhý výbor z Britských listů ...jak Češi jednají (Milenium Publishing, Chomutov, 580 stran) vyšel v sobotu 12.5. V úterý 16. května ve 21.50 se bude Jan Čulík v této souvislosti účastnit diskuse na ČT 2 v pořadu Antonína Přidala "Netopýr" na téma "Boj o televizi". - Autogramiáda knihy ...jak Češi jednají ve středu 17. května od 17 hodin v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, Praha 1 a ve čtvrtek 18. května od 17 hodin v pražském PEN klubu v Domě u dvou medvědů, Praha 1, ul. 28. října 9, Jan Čulík také bude pořádat besedy v Olomouci a v Ostravě.

    Dosti podstatná část nového výboru z Britských listů se zabývá dosud nepříliš úspěšnou reformou zpravodajství v České televizi, dále kniha pojednává mj. o reakcích českých intelektuálů na analýzu Václava Havla v pojetí Johna Keana, o české politice a kultuře, o české byrokracii a českých postojích obecněji. Předmluva ke knižnímu svazku - stručně vysvětlující, co v knize je - je zde, obálka je tady. Výbor ...jak Češi jednají je možno už nyní objednávat v nakladatelství Milenium na této adrese.

  • O protiromské agitce, kterou odvysílala Česká televize v sobotu 13. 5. ve večerních Událostech, píše v angličtině Jan Čulík v aktuálním čísle časopisu Central Europe Review na tomto místě.

  • TEMATICKÝ ARCHÍV BRITSKÝCH LISTŮ je na adrese http://www.britskelisty.cz/xz/.

  • Přehled anglicky napsaných článků od Jana Čulíka a Andrewa Stroehleina o aktuálním vývoji v České republice najdete zdezde.

  • Hudba a zvuk - Každé úterý: Týdenní přílohu věnovanou vážné hudbě (archív textů i zvukových ukázek) píše a rediguje v Neviditelném psu Lubomír Fendrych na adrese http://pes.eunet.cz/hudba/hudba.htm.

  • Britské listy rozšiřované e-mailem. Na žádost čtenářů, zda by nebylo možno rozšiřovat BL i e-mailem, je nyní tato služba laskavostí Internet Servisu a Jiřího Gallase k dispozici. Podívejte se na adresu http://www.britskelisty.cz/blpostou.html.

  • Britské listy nyní mají novou automatickou každý den aktualizovanou upoutávku. Je na adrese http://www.britskelisty.cz/prehled.html. Obracím se na ty čtenáře-příznivce tohoto časopisu, kterým je význam Britských listů jasný a vědí, že je rozumné povědomost o tomto časopise rozšiřovat, aby upoutávku případně umístili na své internetové stránky. JČ.

  • Czech media, Czech politics and Czech culture: A selection of English language articles, published in Britské listy.

  • (Jan Čulík má anglicko-českou stránku materiálů a hyperlinků, týkajících se ČR, zde na Glasgow University).

  • Zde jsou užitečné internetové stránky pro bohemisty a specialisty na Českou republiku.

  • Kdo je vydavatel Britských listů? Zde je životopis Jana Čulíka.


    Výběr textů z posledních dní:

    Stížnost na ředitele České televize

    Proč utajuje platy?

    Tomáš Pecina

    Rada České televize
    Fax: (02)420997
    12. května 2000

    Re: Stížnost na ředitele ČT

    Vážení,

    dne 28. dubna t. r. jsme se písemně obrátili na oddělení PR České televize s dotazem na výši platů zaměstnanců veřejnoprávní televize (rámcově podle pracovního zařazení, pro vybrané pozice) a na konkrétní celkovou výši odměn vyplacených dvěma manažerům z bývalého vedení.

    Protože jsem obratem obdržel telefonickou odpověď, že Česká televize nám tyto informace neposkytne, zaslal jsem 2. 5. t. r. faxem stížnost na tento postup řediteli České televize panu Chmelíčkovi. Ten však na můj dopis neodpověděl a ve věci nic nevykonal.

    Mám za to, že tak jako je zveřejňování výše platů předepsáno zákonem u orgánů státní správy a samosprávy, neexistuje důvod, proč tyto údaje utajovat v případě veřejnoprávní televize, která je rovněž - přinejmenším podstatnou měrou - financována z veřejných prostředků. Pro zajištění veřejné kontroly nad hospodařením České televize je nezbytně třeba, aby v případě ředitele ČT a jemu přímo podřízených manažerů byly veřejnosti přístupné veškeré mzdové údaje, u ostatních zaměstnanců pak minimálně příbližná výše mzdy nebo platový interval v závislosti na pozici.

    Proto podávám na ředitele ČT stížnost ve smyslu ustanovení § 8, odst. 1, písm. e), zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi a žádám, aby Rada ČT zaujala k této otázce stanovisko.

    S pozdravem,

    Tomáš Pecina


    Podnět Radě České televize:

    Zpřístupněte své jednání veřejnosti

    Tomáš Pecina

    Rada České televize
    Fax: (02)420997
    12. května 2000

    Re: Podnět

    Vážení,

    protože se Britské listy trvale věnují problematice České televize, obracím se na Vás s podnětem, který by nám, stejně jako ostatní odborné veřejnosti, usnadnil přístup k informacím o práci Rady a dovolil objektivněji a přesněji o ní informovat. Podle informací získaných z webové stránky ČT je v současné době v platnosti jednací řád Rady ČT z 25. 3. 1997, který nejenže neumožňuje novinářům přítomnost na jednání Rady, ale dokonce ve svém článku III stanoví povinnost člena Rady zachovávat mlčenlivost o průběhu jednání.

    Domnívám se, že právě tento systém uzavřených, zákulisních zasedání vedl v minulosti k nežádoucím jevům, které vyvrcholily na začátku letošního roku uzavřeným výběrovým řízením na ředitele ČT a které ve svém důsledku způsobily odvolání Rady a oslabily důvěryhodnost jak Rady ČT, tak veřejnoprávní televize samotné.

    Proto navrhuji, aby Rada České televize změnila svůj jednací řád a) vypuštěním ustanovení o povinnosti mlčenlivosti z čl. III, b) doplněním explicitní formulace "zasedání Rady jsou veřejná" v čl. VI a c) vypuštěním věty "Ředitel má právo účastnit se zasedání Rady." v tomtéž bodě (navrhovanou úpravou toto oprávnění ztrácí relevanci).

    Zároveň by měl být aparát Rady pověřen úkolem zveřejňovat vhodným způsobem, např. na Internetu, nejméně dva dny předem předpokládaný program příštího jednání, aby novináři a další zainteresovaní mohli svou účast na zasedáních efektivně plánovat.

    Věřím, že Rada tento podnět akceptuje a zlepší tak výraznou měrou svou komunikaci s veřejností.

    S pozdravem,

    Tomáš Pecina


    Nenápadný návrat ke komunistickým propagandistickým metodám?

    Útok na romské "Ztroskotance a zaprodance" v České televizi

    Jan Čulík

    V sobotu 14. května v 19.15 vysílala Česká televize v Událostech jako hlavní zprávu dne tuto čtyřminutovou reportáž:

    Studio, moderátorka Augustová: "Asi 40 českých Romů a jejich příznivců demonstrovalo před českým velvyslanectvím v Londýně. Akci, vůbec první svého druhu, svolala Linka pomoci evropským Romům. Ve výroční den odhalení památníku v Letech Romové protestovali proti údajné diskriminaci v České republice. V Londýně je Jiří František Potužník."

    Záběry na demonstranty, mužský hlas: "Protest, organizovaný Linkou pomoci evropským Romům, začal krátce po čtvrté hodině londýnského času."

    Ladislav Baláž, předseda Linky: "Důrazně žádáme pana Zemana, premiéra vlády, který před dvěma lety prohlásil, že udělá skinheadům konec. A to se nestalo."

    Mužský hlas: "Dopis české vládě však v den pracovního klidu nikdo z ambasády nemohl převzít."

    Baláž: "Informovali jsme ambasádu, prostě, a už je to tady vidět, i v cizině, že s námi prostě nechtějí jednat."

    Zuzana Blühová, mluvčí ambasády: "Jediný, kdo zastupitelský úřad informoval, byla místní policie."

    Mužský hlas: "Kritika se nesnesla jen na hlavu České republiky, ale i na Korunu Spojeného království."

    Romové s transparenty. Čitelné jsou nápisy SEGREGATION, EVICTION a PERS... [persecution?].

    Amanda Sebestyenová, koordinátorka Linky: "In the last ten days..."

    Mužský hlas, překládá: "V posledních deseti dnech, kdy konzervativní strana vytáhla do kampaně komunálních voleb s rasistickou kartou, bylo napadeno několik romských rodin po celé zemi."

    Baláž. "Přišlo pár opilců z restaurace, [?] rozbili okna, tak jsme je přestěhovali do jiné areje, kde je pro ně lepší."

    Mužský hlas: "Nový britský azylový zákon je podle Amandy Sebestyen doslova zločinem."

    Demonstrující Romy obklopili tři "bobbies" v přilbách, cosi jim říkají, gestlikulují a jeden policista ukazuje prstem na transparent.

    Mužský hlas překádá: "Např. se ptají lidí na důkazy hned, jak vystoupí z letadla, když jsou unavení a mají kolem sebe děti."

    Baláž: "Manželka s dětmi je vpuštěna do Velké Británie, kdežto manžel je zavřen do vězení."

    Blühová: "Zavedení nového azylového zákona nemá s českým zastupitelským úřadem a s českou vládou nic společného."

    Demonstrant v červeném "cirkusáckém" oblečení, řeční (je vidět transparent HARASSMENT): "Doslovně opakuju, že to je fašistickej národ."

    Potužník stojí před skupinou demonstrantů, je slyšet zvuk bubnů. Říká (zasmušile): "Podle Zuzany Blühové hrozí, že pokud se dnešní demonstrace nekvalitním způsobem zhostí některý z bulvárních novinářů, může se nakonec protest obrátit proti českým Romům."

    Studio, Janeček: "Názor britské veřejnosti na situaci Romů v České republice částečně ovlivnil film Romská cesta, který odvysílala komerční televize Channel 4. Tento britský film je k Čechům velice kritický a Romové jsou podle něj v České republice v zoufalé situaci."

    Záběr z filmu, kapela Bílá síla. Titulek "Natočeno 6. dubna 2000".

    Mužský hlas: "Tvůrci filmu ukazují život Romů na lidským příbězích. Romové jsou podle nich vystaveni každodenní diskriminaci. Ve filmu mluví také oběti skinheadských útoků."

    Romská žena (anglické titulky; všichni vystupující mají "pixelated" tváře): "...potkali ti skini a tam na ně začali nadávat, že jsme černé svině, a takovýhle... no a jeden z nich prostě vstal, já sice nevím, který to byl, a hodil po mně tou pivní sklenicí."

    Záběry na skupinky skinheadů.

    Mužský hlas: "Většinu Čechů film ukazuje jako netolerantní lidi, kteří Romy nenávidí."

    Starší muž hovoří z obrazovky: "Tady by byli lidi rádi, kdyby se odstěhovali všichni. To je strašné - přepadávají lidi, důchodce přepadávají..."

    Romská kapela hraje.

    Záběr na mladíka v námořnickém tričku a kšiltovce.

    Otázka: "What do you think should be done?"

    Odpověď: "No... eliminovat..."

    Mužský hlas: "Britský dokument v dubnu vysílalo pouze pro zvané Evropské středisko pro práva Romů."

    Záběr do sálu.

    Ondřej Giňa, předseda Sdružení romských regionálních poradců: "Já jsem v tom dokumentu viděl hodně věcí, který znám ze skutečnosti, z reality, samozřejmě, tady to bylo pojatý a sestavený tak, že ten dojem na diváka, který právě nemá takové zkušenosti jako já, možná moh' vyznít příliš tvrdě."

    Laura Laubeová, FSV UK: "Kdyby se pouštěl u nás v televizi, tak... tak... tak to nedopadne dobře, protože naštve se většina populace..."

    Titulek "Natočeno..." mizí, mužský hlas: "Ministerstvo zahraničí považuje tento film za zkreslující a vytržený ze souvislostí."

    Před Černínským palácem, mluvčí Aleš Pospíšil: "Celkové vyznění je takové, co Čech, to rasista, každý Rom, který se v této zemi objeví v ulicích, musí být zbit nebo zabit."

    Mužský hlas: "Oficiální protest přesto ministerstvo zahraničí nepodá."

    Karel Rožánek, patrně na Loretánském náměstí: "Britský dokument Romská cesta zde nebude nikdy vysílán. Jeho autoři se totiž všem účinkujícím zavázali, že neprodají vysílací práva žádné televizi v České republice. Karel Rožánek, Česká televize."

    (Délka: 4 minuty 10 sekund)


    Česká televize brání zakořeněné předsudky

    Kdosi velmi znalý, s nímž jsem o víkendu na knižním veletrhu v Praze hovořil asi tři hodiny zejména o situaci v České televizi, mi argumentoval, že Česká republika má asi takovou veřejnoprávní televizi, jaká odpovídá mentálnímu stavu českého obyvatelstva. A vzhledem k tomu, že pozoruhodným způsobem v mnoha oblastech českého života dosud silně přežívají zvyklosti i mentalita, na něž si čeští občané přivykli v tragickém období národního zotročení v sedmdesátých a v osmdesátých letech, není divu, že i Česká televize projevuje tyto rysy. Patří mezi ně nejen "pohodovost" ve zpravodajství (snad nejdůležitější je, abychom mohli pracovat co nejnenáročněji bez intenzivního osobního nasazení), výhodné osobní vazby na politiky, ale někdy vyvře na povrch materiál tak "nezápadní", že jsou v něm přímo rozeznat dosti silné, stále přežívající vlivy propagandistických metod někdejšího komunistického režimu, tatáž tendence k uzavřenosti malého českého společenství vůči vnějšímu světu.

    Za komunismu byly československý prosovětský režim a jeho propagandistická mašinérie nesmírně defenzivní. Československo a jeho režim byl údajně neustále v obležení, pořád na ně útočila "nepřátelská, imperialistická" propaganda ze Západu, které pomáhali čeští zrádci, emigranti, kteří prodali svou vlast za mrzký kapitalistický dolar a nyní schválně a ze zlé vůle "poškozovali dobré jméno Československa v zahraničí." (Ve skutečnosti se Západ skoro vůbec o středo a východoevropské země nestaral a nezajímal - konec konců, útlak v Československu nebyl vražedný a z pronásledování typu "nemohl se dostat na školu" či "nadřízený mu dělal ze života peklo" se těžko dělaly palcové titulky, jemné ničení integrity a duše komunistickým režimem bylo Západu nesrozumitelné a novináři v podstatě nepostižitelné.)

    Když britská kulturní komerční televizní stanice Channel Four odvysílala před několika týdny film "Cikáni, tuláci a zloději" o osudu Romů v České republice, zajímala mě reakce lidí v ČR. Napsal jsem mj. jednomu vysokému činiteli v České televizi s tím, že by ČT měla tento film odvysílat, aby o záležitosti vznikla celonárodní debata - něco takového mívá katartický účinek. Až nyní, jak se zdá, Česká televize reagovala: a to nepokrytě zaujatým příspěvkem, v němž v sobotních Událostech zaútočila na Romy a na ty, kdo jim pomáhají.

    Jediným pozitivním přínosem této reportáže, která zahájila sobotní Události, byla její délka: Česká televize odvysílala tentokrát čtyřminutový materiál, neomezovala se na dosud zavedenou praxi, kdy cokoliv nad minutu a půl je v klipové kultuře zpravodajství ČT neodvysílatelná "kláda". Jenže k čemu využila Česká televize tohoto vysílacího času? K posílení protiromských předsudků v České republice.

    Ve výše uvedené reportáži opustila Česká televize principy objektivní, nestranné novinářské práce (všechny strany musejí být slyšeny a názory všech stran musejí být kriticky zpochybňovány). Postavila se na stranu úzkoprsého, defenzivního českého nacionalismu, který silně připomíná defenzivnost bývalého československého komunistického režimu.

    V reportáži, jejíž doslovný přepis přinášíme výše, Česká televize přímo nebo nepřímými insinuacemi zpochybňuje výroky Romů a jejich stoupenců. Reportéři České televize měli vědět, že i kdyby prezentovali výroky romských demonstrantů bez záporného kontextu, bude proti nim působit predsudečná zaujatost mnohých českých televizních diváků. Tuto zaujatost měli při přípravě materiálů pro vysílání kompenzovat, aby odvysílaný materiál neposiloval už existující předsudky v českých myslích, ale aby byly romské výroky vnímány objektivně. (Dalo se to například udělat stručným uvedením důkazů o tom, že jsou romští muži v Británii skutečně zadržování ve vězení, či záběrem skinheadské protiromské demonstrace, atd.) Česká televize se však v reprotáži ztotožnila s oficiálními postoji, ať české či britské vlády, a oficiálními výroky zpevnila protiromskou argumentaci.

    Jenže novinář, který se staví - i třeba jen bezmyšlenkovitě - na stranu vládní moci, se tím prostituuje. Vládní moc a oficiální vládní prohlášení nemají být odrazovým můstkem slušného novináře. Vládní úřady se dokáží obránit samy. Novinářovou povinností je bránit občany před vládou. Romští občané jsou občany České republiky stejně jako jiní občané. Mají právo na svůj názor, na to, aby byl slyšen bez jednostranné bagatelizace, jako názory jiné, přestože s jejich názorem třeba mnozí bělošští Češi nesouhlasí.

    Výše zmíněná reportáž České televize využila oficiálních postojů, britských i českých, k romskému problému, jako dalších důkazů nelegitimnosti romských stížností. Jestliže Česká televize uvádí, že Romové demonstrovali i proti britské diskriminaci Romů, nenápadně tím manipuluje českého diváka, který zastává názor, že v Británii, v kolébce demokracie, je přece všechno v pořádku, a když si ti "naši" Romové stěžují i na Brity, určitě nemají pravdu. Stížnosti Romů, přednesené na demonstraci, nebyly zkoumány ani podloženy jediným faktem, jak by tomu jistě bylo v obdobné reportáži v britské televizi, kde by podložená proromská tvrzení byla konfrontována podloženými vládními dementi. Manipulace České televize byla v této reportáži v některých ohledech skutečně jemná. Channel Four, který odvysílal film "Cikáni, tuláci a zloději", je v reportáži ČT charakterizován jako "komerční stanice". "Komerční" má ovšem v českém prostředí podtext nesolidnosti a bulvárnosti. V ČR nikdo neví, že publicistika na Channel Four, který byl v roce 1982 ustaven pro to, aby vysílal kulturní a politické pořady, které by otevíraly kontroverzní problémy, je velmi kvalitní. Že je to například snad jediná terestrická televizní stanice na světě, která vysílá každý den v 19 hodin velmi autoritativní padesátiminutové zpravodajství.

    Mimochodem, není pravda, že se film "Cikáni, tuláci a zloději" vysílal jen na jakémsi uzaveřeném "setkání pro zvané, jak by snad mohlo vyplynout z neobratné formulace ČT. Není také pravda, jak by mohl usoudit neinformovaný divák, že romská svědectví, kritická vůči České republice, byla pronášena anonymně lidmi s technicky "rozmazanou" (pixillated) tváří. V Británii se film vysílal normálně na okruhu Channel Four v hlavním vysílacím čase a svědci z ČR v něm vystupovali zcela otevřeně.

    Když Channel Four odvysílal v lednu film "Cikáni, tuláci a zloději", zveřejnili jsme přepis podstatných částí filmu (viz zde), i jeho recenzi (viz zde, další pokus o vysvětlení viz zde) - ano, musí to být tentýž film, který v ČT nazvali slovy "Cikánská cesta" - citace, které reportáž ČT z tohoto filmu totiž uvedla, jsou tytéž, jako ve filmu Cikáni, tuláci a zloději, viz přepis v Britských listech. Je znepokojující, že nyní Česká televize odvysílala jednostranné zhodnocení tohoto filmu, i když ho čeští diváci nemohou sami shlédnout a učinit si o něm samotný úsudek.

    Proč nedostali v reportáži České televize žádný prostor tvůrci filmu? Proč citovala reportáž jen výroky českého ministerstva zahraničních věcí (s nimiž se ztotožnila, protože je na rozdíl od romských výroků a výroků romských stoupenců nijak nezpochybnila). Nebylo by bývalo daleko důležitější dát prostor britským televizním novinářům a nikoliv paní Laubové z FSV UK s jejím pozoruhodným pojetím veřejné debaty? Znamená to snad, že jen "naše" (české) názory jsou legitimní? Snaží se Česká televize vytvořit tento dojem, že je "opravdu česká"?

    Svoboda a lidská práva jsou nedělitelné. Jestliže jsou porušena lidská práva jediného člena komunity, je to vážný problém. Je to totiž precedens - není vyloučeno, že se totéž může stát i komukoliv jinému. Britská média často při své práci využívají individuálních příkladů, takzvaných "lidských příběhů", ve snaze osvětlit a lidem sdílenou lidskou zkušeností přiblížit jinak abstraktní problém. Tato novinářská metoda je plně ospravedlnitelná a je velmi efektivní.

    Britskému filmu šlo o otázku kolektivní viny. Zcela ignoroval, a to právem, to, co snad dělá česká vláda pro menšiny v  ČR, i to, že jsou snad mnozí Romové asociální. O to filmu vůbec nešlo. Šlo mu o to - a to je velmi závažná věc - že je přece nepřípustné, aby jen proto, že má české společenství - ať už oprávněně či nikoliv - vůči Romům předsudky, to odnášeli úplně nevinní občané tvrdým fyzickým postihem, bitím, mrzačením a někdy i smrtí jen proto, že mají tmavou kůži. Film právem argumentoval, že už takováto situace - kdy se toto během několika let stalo několika lidem - je důvodem, aby příslušníci této komunity lidí s tmavou pletí dostávali v Británii asyl. Kritizoval tím nepřímo ostře britskou vládu, že porušuje konvence o asylovém právu.

    Britský film neinsinuoval, že "všichni Češi jsou rasisté". Jak už jsme psali v době jeho vysílání, v sekvenci, která obsahovala tvrdě rasisické výroky několika Čechů, byl zahrnut i krátký rozhovor s jedním českým mužem, který český rasismus ostře odsoudil. To byl signál, že nikoliv všichni Češi jsou rasisté - a britský divák by tomu dobře porozuměl. Nechápu, jak je možné, že tomu neporozuměl mluvčí českého ministerstva zahraničních věcí Aleš Pospíšil. Také je nejasné, jak je možné, že tak vysoký činitel MZV neporozuměl naprosto jasné řeči britského televizního filmu (viz předchozí odstavec) a šíří o něm matoucí informace.

    Slova Aleše Pospíšila, mluvčího MZV, jsou naprosto šokující, uvědomíme-li si, že je rolí českého ministerstva zahraničních věcí zastupovat nikoliv jen etnické Čechy, ale také etnické Romy. Film Channel Four byl natočen čistě z romského hlediska. To je plně ospravedlnitelné, navzdory tomu, že mnozí Češi s romským hlediskem nemusejí souhlasit. Jenže v probíhající kontroverzi se přece proboha nemůže oficiální mluvčí české vlády, která zastupuje i Romy postavit otevřeně proti jejich názorům! Aby to bylo jasnější, vyzkoušejme si to na příkladě politické názorové rozrůzněnosti. Představte si, jak by bylo skandální, kdyby Aleš Pospíšil tlumočil jen názory ODS nebo jen názory Unie svobody nebo jen názory komunistické strany jako oficiální názory České republiky! Aleš Pospíšil svými výroky proti britskému filmu o situaci českých Romů v ČR dále poskytl vodu na mlýn kritikům českých postojů vůči Romům v této republice. Pospíšil totiž projevil zaujatý postoj. Je nepochopitelné, jak ho mohla Česká televize odvysílat bez kritického uvedení na pravou míru!

    A co je to proboha za komunistický nesmysl, když se Česká televize ptá českého ministerstva zahraničních věcí na to, zda si bude na film "Cikáni, tuláci a zloději" stěžovat!! (Reportér ČT: "Oficiální protest přesto ministerstvo zahraničí nepodá.") To by bylo jako když si stěžuje íránská či saúdskoarabská vláda... Komu by si proboha mělo MZV stěžovat? Na londýnském nádraží? Nebo snad britskému ministerstvu zahraničních věcí? To řekne, právem, že Channel Four je nezávislá stanice. Nebo přímo Channel Four? Odpovědí, že mají právo na svůj názor. Česká republika by si jedině mohla stěžovat Independent Television Commission na to, že se jí ze strany Channel Four dostalo neférového zacházení v tomto filmu. Tato ITC totiž na rozdíl od toho, co tvrdil o české RRTV, že ta není "soud", skutečně rozhoduje v případech neférovosti televizních pořadů. Obávám se však, že by se arbitráž ptala, zda k případům vylíčeným ve filmu "Cikáni, tuláci a zloději" skutečně došlo a vzhledem k tomu, že by se to potvrdilo, tím by to skončilo. Jak by podle reportérů ČT měla ta stížnost na Channel Four vypadat? Na co konkrétně by si měla Česká republika stěžovat? Možná že by o tom mohla ČT natočit další zajímavou televizní reportáž...

    Stejně zaujatě informovala Česká televize romské demonstraci v Londýně. Podtext je jasný: "Jen pohleďte na tyto nevděčné, podvratné nespokojence, špiní ´naše´ dobré jméno v zahraničí." Česká televize se nezabývala touto otázkou spravedlivě. Nepochopila, že je nutno prezentovat názory českých Romů v Británii nikoliv jen jako jakousi podivnou aberaci, jíž demonstranti narušují naše konvenční vidění světa. Překvapivá byla i reakce mluvčí českého vyslanectví v Londýně, Zuzany Bluehové, podle níž neměli snad Romové demonstrovat, protože by demonstrace mohli proti nim využít britští bulvární novináři! To mi taky připomíná postoje českého národa za komunismu: "Radši se drž zticha"! Cožpak si ani paní Bluehová neuvědomuje, že její vyslanectví nezastupuje jen bělošské Čechy, ale i statisíce Romů, dosud žijících v Čechách? Co si ti pomyslí, když vidí, jak jejich jménem mluví paní Bluehová v Londýně!!

    A to svatouškovské vysvětlení, že velvyslanectví nemohlo přijmout protestní rezoluci Romů, protože byla sobota, den pracovního klidu! A jak rád se s ním reportér Potužník ztotožnil! Kupodivu, jemu samotnému se podařilo natočit reakci paní Bluehové z vyslanectví, přestože byl den pracovního klidu. Jak to? Zřejmě nebyl demonstrant. Rozdíl v tom, jak je možné, že ČT měla k lidem z velvyslanectví přístup a romští demonstranti nikoliv, ČT nevysvětlila, ačkoliv nedobytnost velvyslanectví z důvodů "dne pracovního klidu" hájila. Opakuji, je vždycky trapné, když se reportér staví na stranu moci, a ještě trapnější je, když posiluje národní předsudky.

    A nakonec to úplně nejstrašnější. Co si máme myslet o poznámkách Laury Laubeové z fakulty sociálních věd na Karlově univerzitě:

    "Kdyby se pouštěl [tento film] u nás v televizi, tak... tak... tak to nedopadne dobře, protože naštve se většina populace..."

    Vždycky jsem se domníval, že úkolem dobrého novináře je rozrušovat stereotypy a nebát se, že se při tom někdo naštve. Taky jsem si myslel, že je to první věcí, kterou mají budoucím novinářům říkat jejich vysokoškolští učitelé. Tak tomu je alespoň v zahraničí. No, zřejmě jsem se mýlil... V ČR se o kontroverzních otázkách nemůže podle paní Laubové veřejně mluvit, protože by se národ naštval...

    A co když "většina populace" nemá tak úplně pravdu... (Vzpomínáte třeba na hilsneriádu za Masaryka?)


    ČT: V pravé poledne o podvodech v KB a o krachujících kampeličkách

    Bez prázdných židlí to zřejmě nepůjde

    Tomáš Pecina

    Včera odvysílaným debatním pořadem V pravé poledne televize příjemně překvapila volbou aktuálního tématu i slušně zpracovaným vstupním materiálem. Jak se však ukázalo, dobrou debatu dělají především hosté. Dva pozvaní - senátor Salzmann a ministr Mertlík - účast odmítli, a televize se místo postupu, jaký doporučoval ředitel zpravodejství Hodač, totiž ponechat jejich místa prázdná, rozhodla pro náhradníky. Vzniklá sestava naprosto zklamala: není-li profesor VŠE Tuček schopen adekvátně reagovat na jedinou položenou otázku, nemá před kamerou co dělat, a redaktor MFD Tomáš Marek, který předvedl řečnický a analytický výkon na horní hranici svých možností (tedy otřesný), do seriózní debaty rovněž nepatří.

    Nechce se mi věřit, že by v České republice nepůsobil ani jeden ekonomický odborník, schopný vyložit problematiku bankovních podvodů, a ani jeden dobrý ekonomický novinář, který by dokázal dát věci do souvislostí (proč nebyl pozván např. Jan Macháček z Respektu, který se problematikou podrobně a kvalifikovaně zabýval?). Spíš je to tak, že tým pořadu V pravé poledne příliš nehledali, a tak diváci dostali další televizní zmetek.

    Poznámka JČ: Je možné, že v ČT nechěli pozvat Jana Macháčka, aby se nevystavili obvinění, že pořád prosazují lidi z Respektu. Jenže v tomto případě by bylo pozvání Macháčka zcela ospravedlnitelné - ten záležitosti dobře rozumí a analyzoval ji v Respektu dlouho před jinými novináři.


    Stíhačky a koně se kupují stejným způsobem

    František Roček

    Ivan Hoffman ve své středeční poznámce o vládním záměru, že letadla koupíme od firmy, která se u nás zaváže investovat nejvíce peněz, uvedl: Je to samozřejmě také způsob jak dělat byznys, nicméně není to způsob jediný. Tento přístup srovnává s jiným nákupem: Když se před šesti lety dánský královský dvůr rozhodl obnovit koňské spřežení pro slavnostní příležitosti, také vypsal veřejnou soutěž. Vyhrál ji náš kladrubský hřebčín. Dánský dvůr se nezabýval žádnými ofsety a kupuje to nejlepší, co je pro daný účel k mání, totiž starokladrubského koně vyšlechtěného speciálně pro ceremoniální dvorské účely. Rozdíl mezi tím, jak my míníme nakoupit nějaká nadzvuková letadla a tím, jak dánské království nakupuje určité koně, spočívá v tom, že královská rodina přesně ví, co chce a proč. Toť základ dobré investice. Tolik Hoffman.

    Domnívám se, že v tom není rozpor. Stíhačky a koně se kupují stejným způsobem - můžete mít v hlavě srovnáno co a proč chcete, ale nakupujete nakonec podle finančních prostředků.

    Klíč k dilematu

    Stíhací bombardéry z hlediska dlouhodobějšího rozvoje obranného potenciálu potřebujeme, protože představují jeden z nejefektivnějších obranných systémů současných armád. Viz. Ohlédnutí nad leteckou akrobacií nejen v novinách (BL 24. března 2000.

    Ale jsme také v situaci, kdy na tyto letouny prakticky nemáme peníze. Situace se bude řešit dlouhodobými úvěry, ale zároveň probíhá nákup bitevníků L-159, má se realizovat modernizace tanků T-72, neobejdeme se bez štábního informačního systému, a co modernizace raketové protivzdušné obrany...? Vojáci přitom nechtějí nic jiného, než armádu podle standardů NATO. Kde ale vzít prachy?! Jednou z cest je tlačit na zahraniční obchodní partnery, aby v ČR investovali.

    Ve frontě stojí agenti s americkými staršími F-16 a F-18, s nejmodernějším JAS-39 Gripen a také se do řady postavil novotou vonící Eurofichter. Francouzskou Mirage pomíjím, protože v kombinaci politických, vojenských i ekonomických faktorů je na tom hůře než F-16 a F-18.

    Pokud vláda chce (musí) koupit stíhací bombardéry, může použít ekonomický klíč jako prioritní a tím vyřadit ze hry letouny, které nechce, aniž jenom malíčkem levé nohy naznačí, které to jsou...

    Bude-li se muset dodavatel stíhacích bombardérů upsat investičně naší ekonomice v rámci offsetových programů snad až do výše 150 % (?), bude to nejspíš společnost (a v návaznosti na to stát či státy, které tuto společnost podporují) preferující dlouhodobější ekonomickou perspektivu spolupráce a reálný zisk z dodaných stíhacích bombardérů v rámci oboustranné ekonomické dohody nebude klíčovým faktorem.

    Americké stíhací bombardéry jsou prodávány jako přebytečné. Převažuje tedy spíše přímé ekonomické hledisko, protože i offesový obchod přináší zisk.

    Jinak tomu je u Gripenu. JAS 39 Gripen je moderní stroj a osobně si myslím, že šitý na míru Česko - moravské pivní říše. Vázne však jeho export a pro švédského výrobce a jeho britského partnera je otázka dalšího exportu otázkou udržení výroby a ekonomické podpory dalšího vývoje letounu. Neboť v okamžiku kdy je nejmodernější letoun (jakým Gripen je) uveden do bojového stavu letectva se již pracuje na vývojově vyšší verzi letounu. Pro výrobce Gripenu je tedy případná podmínka "kdo u nás investuje, ten jede" určitě ekonomicky ne příliš růžová, ale z hlediska perspektivy letounu JAS 39 Gripen akceptovatelná podmínka. A tím se (podle mého názoru) také beze slova elegantně vyhodí ze hry F-16 a F-18, protože pro jejich dodavatelům by se nadprůměrná offsetová (nebo dokonce i mimooffsetová) nadlimitní investiční činnost nevyplatila.

    Z tohoto hlediska je zajímavá nenápadná zprávička z Hospodářských novin ze dne 10. května, kde bylo zamyšlení nad otázkou, zda vláda neoddálí výběr letounu o dva roky: "Britové se Švédy údajně investovali značné částky do marketingu spojeného s letounem JAS-39 Gripen ... a pokud nebude v ČR urychleně vypsáno a v dohledné době uzavřeno výběrové řízení, bude to pro ně znamenat nemalé ztráty..."

    Přišla i DASA
    Ve hře se na poslední chvíli objevil i Eurofichter. Letoun Eurofighter 2000 (nazýván též EF-2000, nová verze Eurofighter Typhoon) je vyvíjen ve vzájemné spolupráci více evropských států - Německa, Velké Británie, Itálie a Španělska. Letoun je projektován tak, aby byl schopen provozu s minimálními servisními zásahy až 30 let od uvedení do operačního použití. Uvádí se spolehlivost - méně než 400 vad na 1000 letových hodin a více něž 95% pravděpodobnost úspěšného ukončení mise. Kombinace malé konstrukce a nízkou úrovní tepelného vyzařování dělá z Eurofighteru Typhoon velice těžce vizuálně odhalitelný stroj, může letět cestovní rychlostí v nadzvukovém letu, apod.
    Projekt Eurofighter Typhoon je řízen Správní agenturou NATO pro Eurofighter a Tornado (NETMA), která byla založena pro dohlížení nad zásobovacími požadavky vzdušných sil čtyř partnerských zemí - Itálie, Španělska, Německa a Velké Británie. Jako součást projektu byla založena tři velká průmyslová konsorcia. Po obchodní stránce má střed Evropy pod palcem německé DASA. Jak se DASA postaví k vládní touze velkých investic? Výhodou letounu je, že bude představovat páteř evropského stíhacího letectva v 21. století a ve Francii mu bude sekundovat Rafale, ve Švédsku a v několika (?) dalších státech Gripen. Proto nebude přímo v situaci prodat letouny za každou (ještě přijatelnou) cenu.
    Jak si DASA poradí s investičním přáním vlády? O tom lze dnes zatím jen spekulovat. Faktem je, že česká vláda je v pozici kupujícího. Jedná se o tak velký balík peněz, že si může jednou dokonce i diktovat... Investiční laťka pro britskou zájmovou sféru (marketingové aktivita na švédském JAG 39) i německou (Eurofighter prostřednictvím DASA) nemusí být nerozumným tahem.

  • |- Ascii 7Bit -|- PC Latin 2 -|- ISO Latin 2 -|- CP 1250 -|- Mac -|- Kameničtí -|