Co je nového v České republice

Kde Amnesty International oznamila konani demonstrace na podporu Cecenska? (Cesky tisk ted moc nectu, tak nevim, ale mohli vyvesit nejake plakaty po meste.) Prece nemuzu denne projizdet Altavistu a zadavat tam heslo "demonstrace", abych se dozvedela, ze se neco kona. Jsem uz dost apaticka vuci politice, ale osud Cecencu me zajima (a reakce svetu vuci nim me velmi stve).

Vážený pane Čulíku,

přiznám se, že vaší poznámce k mému textu uveřejněnému v  BL, jímž jsem reagoval na příspěvek Václava Pinkavy, jsem dost dobře neporozuměl.

Pokud se nemýlím, k řidičskému umění Čechů, Skotů či vůbec Britů jsem se nikterak nevyjadřoval, moje dojmy by asi málokoho zajímaly. Snažil jsem se jen zpochybnit metodu hodnocení pana Pinkavy, která budila dojem exaktní informace, avšak vycházela z podkladů, které stěží můžeme nazvat věrohodnými. Výsledky jsou k jakémukoli hodnocení nepoužitelné.

Nechápu, jak se k této mé snaze o poukaz na nesmyslnost práce s neseriózními informacemi vztahuje vaše poznámka o výroku českého policejního prezidenta, že Češi jsou "nejhorší řidiči na světě" následovaná dalšími irelevantními úvahami. Vzniká totiž dojem, že nejen uznáváte argumentaci, kterou jsem se snažil odmítnout, nýbrž ji i používáte, neboť citujete jiné nepodložené tvrzení.

Domnívám se, že úvaha pana Pinkavy i vaše poznámka jsou podnětnými příspěvky k tomu, jak Češi myslí.

Roma in the CR
Forum Monday, April 17, 9:30 A.M. - 5 P.M. at Columbia University,
Dag Hammarskjold Lounge, International Affairs Bldg, 420 West 118 St., New York City - Open to general public - free admission

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147). Pár posledních výtisků je ještě k dostání pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.)

Výběr textů z posledních dní:

Tomáš Pecina

Tajemný závoj kolem její osoby se pokusily poodhrnout páteční Lidové noviny: "Paní Dědečková nám dělá záznamy o tom, kdy a kde se v médiích mluví o naší straně," vysvětlila její způsobilost poslankyně Alena Páralová (ODS).

Pro úplnost i citát z pátečního Práva:

"Herold byl vějička, na kterou jste vy, novináři, měli skočit, což jste udělali a rozpoutali kolem jeho osoby mediální bouři. Důležité pro Václava Klause je, že v tichu prošla Jana Dědečková, prezentovaná ODS jako mediální odbornice," řekl Právu člen této strany, který si nepřál být jmenován.(Že by se tedy potvrdila moje teorie o Turkovi s tykví, kterou jsem publikoval 4. dubna? T.P.) Dodal, že Dědečková není žádná mediální odbornice, ale podnikatelka, majitelka penziónu ve Vítkovicích, okres Semily. "Neváhala přijet do Prahy a rozvinout na Václavském náměstí obhajovací transparent ODS při prosincovém shromáždění signatářů výzvy Děkujeme, odejděte!," informoval zdroj Práva.

Věříme, že v nejbližších dnech budeme schopni přinést s Janou Dědečkovou rozhovor, ve kterém dáme prostor nejen otázkám jejího dosavadního politického angažmá, ale zejména se budeme zabývat tím, jakou koncepci veřejnoprávní televize by paní Dědečková chtěla ve své funkci prosadit.

Poznámka:Je jasné, že anonymita internetové komunikace má svá úskalí. Na několik webových diskusních fór, mimo jiné na Fórum ODS, byl před časem zaslán příspěvek o "Jidáši Havlovi", podepsaný mým jménem. S jeho autorstvím nemám nic společného, přesto neexistuje způsob, jak bych to prokázal (ale ani způsob, jak by někdo jiný mohl dokázat opak). Myslím si ovšem, že bychom neměli této anonymity zneužívat k tomu, abychom se snažili ze své "diskusní" minulosti vypreparovat to, co se nám v danou chvíli nehodí. To bychom se nakonec začali podobat předlistopadové komunistické straně, která, jak známo, měnila svou historii bezmála každý rok.

Poznámka Jana Lipšanského:

Není pravda, že o Janě Dědečkové na internetu nic není. Stačí vic hledat. h Třeba tady, tady a tady:

http://sn.mikroservis.cz/s41199.html

http://www.novinky.cz/Index/Nazory/6626.html

http://sn.mikroservis.cz/s31199.html

http://novinky.seznam.cz/Index/Nazory/5849.html

http://ms.hk.cesnet.cz/~su3608sm/seznam_ms.html

Jaroslav Kulenda

Došlo k tomu na základě úvěrové smlouvy reg. č. 365/92, uzavřené dne 2.6.1992 a  zástavní smlouvy reg. č. 204/92 ze  dne 31.7.1992 na  částku 1.250.000,-Kč. Úvěr byl splacen řádně a  včas.

Podle historického výpisu o  úvěru ze  dne 14.6.1994 byl úvěrový účet uzavřen Protože byl úvěr splacen.

Dále na základě úvěrové smlouvy reg.č. 389/93 ze  dne 10.12.1993 a zástavní smlouvy ze dne 26.11.1993 na částku 1.500.000,- Kč byl i tento úvěr splacen řádně a včas dle historického výpisu o  úvěru ze  dne 14.7.1994, tohoto dne byl úvěrový účet uzavřen z důvodu jeho splacení.

V obou uvedených případech bylo zástavní právo banky na  pozemek a budovy na  LV 379 v K.Ú. Fryšták zřízeno na dobu trvání závazkového vztahu vyplývajícího z  pohledávky zástavního věřitele vůči dlužníkovi.

KB-Zlín podepsala, že těmito zástavními smlouvami nebudou zajišťovány budoucí závazky a jejich příslušenství.Na blokaci mého majetku a podmiňování vydání kvitanci, převodem veškerého mého majetku na jiný právní subjekt neměla Komerční banka a.s., žádný smluvní ani zákonný nárok viz vyjádření Ústavu státu a práva AV ČR.

Dle platného právního řádu ČR i vyjádření Ústavu státu a práva AV ČR ze dne 1.11.1999 se smlouva o  zástavním právu řídí obecními ustanoveními obchodních vztahů podle obchodního zákoníku. Pouze v  případě, že obchodní zákoník některé vztahy neupravuje, použije se subsidiárně ustanovení občanského zákoníku.

Dle § 324 obchodního zákoníku jasně vyplývá, že závazek zanikne,je-li věřiteli splněn včas a řádně. Pokud se tak nestane, dochází k prodlení věřitele (§ 370 obchodního zákoníku ).

V  případě zástavy zde nastupuje občanský zákoník, respektive ustanovení § 151 e a § 151 g občanského zákoníku, ze  kterých jasně vyplývá, že zástavní věřitel je povinen po zániku zajištěné pohledávky vrátit dlužníkovi zástavu.

Pokud je závazek ze strany dlužníka splněn řádně a včas (viz kvitance 1 a kvitance 2), nastupuje zde povinnost věřitele vrátit zastavenou věc. V  případě, že zástavní věřitel zastavenou věc odmítá vydat, dochází k jeho prodlení a v tomto případě se na  něj vztahuje ustanovení § 371 odst. 2 obchodního zákoníku, ze  kterého je patrno, že dlužník je oprávněn požadovat od věřitele, který je v prodlení, náhradu škody podle § 373 a následujících obchodního zákoníku, nebo může odstoupit od smlouvy.

Z ustanovení paragrafů týkajících se náhrady škody z porušeného závazkového vztahu je zcela jasné, že zástavní věřitel porušil svou povinnost vyplývající ze závazkového vztahu a  tudíž je povinen nahradit škodu, která porušením této povinnosti vznikla zástavnímu dlužníkovi ( respektive zástavci ).Nahrazuje se skutečná škoda a  ušlý zisk.

Tedy podle zákona mám právo požadovat náhradu škody, která mi vznikla v  důsledku toho, že zástavní věřitel nesplnil svou zákonnou povinnost vyplývající ze  závazkového vztahu, tedy ze smlouvy.

Nesplněním závazkové a  zároveň zákonné povinnosti Komerční banky a.s., spočívající ve vydání kvitancí o  zaplacení úvěrů č.reg. 365/92 a  389/93 nemohla být zrušena zástavní břemena u  Katastrálního úřadu ve Zlíně, což mělo za  následek vyloučení čerpání dalšího potřebného úvěru , tentokráte u  Ekoagrobanky a.s. a  jejího neoprávněného zásahu do vlastnických práv a osobních svobod majetkové povahy.

V této skutečnosti vidíme příčinnou souvislost mezi jednáním Komerční banky a.s. a vzniklých škod mé firmě Jaroslav Kulenda, a protože moje firma byla organizačně i výrobně spjata s fy KUM spol. s r.o.,pak i se vznikem škod firmě KUM spol. s r.o.

To mělo tyto důsledky )viz právní posouzení AK Kříž a Bělina a znalecký posudek fy KPMG s.r.o. Česká republika)

Zaviněným jednáním Komerční banky a.s vznikla mé osobě Jaroslav Kulenda, firmě Jaroslav Kulenda a společnosti KUM spol. s r.o.majetková újma náhrada vzniklých škod a ušlého zisku, kterou jsem vyčíslil a  uvedl ve faktuře č. 980498 ze  dne 16.11.1998.

Vlastnickému právu jako jednomu z lidských práv a zároveň jako základnímu subjektivnímu občanskému právu je poskytována ochrana celým právním řádem České republiky.Ústava České republiky i Listina /čl. 11 zejména ve spojení s  čl. 36/ jako součást ústavního pořádku, zabezpečují vlastnickému právu ústavně právní ochranu bez ohledu na to kdo je jeho právním subjektem/fyzická nebo právnická osoba /Čl.11 odst.1 Listiny výslovně stanoví, že vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.Čl.36 Listiny zakotvuje možnost pro každého domáhat se stanoveným postupem svého práva , tedy i  práva vlastnického , u  nezávislého a  nestranného soudu a  ve stanovených případech u  jiného orgánu. Tato ústavně právní ochrana je rozvedena a  konkretizována v  celém právním řádu, konkrétně zejména v trestním právu a  v jeho trestněprávních předpisech, ve správním právu a v jeho správně právních předpisech atd. V  systému právní ochrany poskytované vlastnickému právu platným právním řádem jako celkem zaujímá zvlášť významné místo ochrana poskytovaná občanským právem a občansko právními předpisy, zejména občanským zákoníkem /srov. § 1 odst.1, který zakotvuje princip nedotknutelnosti vlastnictví,§ 124, ,který stanoví,že všem vlastníkům je poskytována stejná ochrana a  § 126 odst. 1, který upravuje vlastníkovu ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje, zejména právo vlastníka domáhat se vydání věci na  tom, kdo ji neoprávněně zadržuje. Občansko právní ochrana vlastnického práva tak v systému celého právního řádu zcela nezastupitelnou měrou přisívá k zabezpečování nedotknutelnosti nabytého vlastnického práva a  tím k  potřebnému upevňování právních jistot vlastníků.

I přes mou snahu dostát svým právům a svobodám daných mi jak Ústavou ČR , Listinou základních práv a svobod a platnými mezinárodními úmluvami a dodatkovými protokoly a ochrany celým právním řádem ČR, je v tomto případě činnost policie ČR,státních zástupců soudů ČR a  institucí státní moci nezákonná, viz vyjádření Ústavu státu a  práva AV ČR.

Jelikož jejich činnost a  vydaná usnesení jsou v  rozporu s  právním řádem ČR a napomáhají ke krytí pochybné činnosti Komerční banky a.s.,přestože jsou právo a zákon na mé straně, je ve státním zájmu mocenských politických skupin zdiskreditovat a zlikvidovat největšího věřitele Komerční banky a.s.a jeho firmy před plánovanou privatizací.

Psal jsem vládními bankovním činitelům, podával jsem trestní oznámení, dosud jsem se však stále nedomohl spravedlnosti (viz dopis pro předsedu vlády ČR a Úřad vlády ČR ze dne 25.6.1999, dopis od předsedy vlády ČR a  Úřadu vlády ČR ze dne 27.8.1999 a dopis představenstva Komerční banky a.s. ze dne 6.4.1999.

Ve Fryštáku dne 15.dubna 2000

Se ctí a vírou ve spravedlnost

Jaroslav Kulenda

Radek Sárkozi

Tento článek odmítla zveřejnit Mladá fronta Dnes.

V den výročí komunistického puče v roce 1948 vyšel v Mladé frontě DNES zvláštní článek Ivo Fencla "Důležitější než reforma školství", který svým stylem velmi připomíná dobu politických procesů. Hlavním tématem tohoto "komentáře" je připravovaná reforma školství, ale čtenář se vlastně nedoví, jaký názor má jeho autor na konkrétní problémy, o kterých se dosud diskutovalo. Nesrovnává a neargumentuje, ale pouze dává průchod svým negativním emocím a slovně napadá účastníky diskuze o proměně české školy.

Fenclův slovník je opravdu nevybíravý. O lidech, kteří pouze vyjádřili své názory, tvrdí, že jsou "prominentní agitátoři, kteří podnikají státem dotované spanilé jízdy na kantory", "samozvaní reformátoři", "ministerští vašnostové" a "ultraliberální fundamentalisté", a pátrá po jejich "politické, vědecké a lidské legitimitě a integritě". Chvíli říká, že jsou pouze dva, pak zase, že jich může být i pět... Kdyby reformátorů českého školství byla skutečně tak nepočetná hrstka, asi bychom neměli tolik soukromých a alternativních škol nebo zajímavých učebnic. Ve skutečnosti se jedná o tisíce učitelů, kteří hledají vlastní cesty, jak naučit své žáky vše, co budou v životě potřebovat. Odborníků a publicistů diskutujících na stránkách novin je opravdu jenom pár, ale každý učitel si rád přečte jejich názor, aby zjistil, zda si myslí totéž, co oni. Na psaní vlastních článků už nemusí mít čas ani talent.

Fenclovi se nelíbí, že "nižší školy budou určovat vyšším, co budou smět od žáků vyžadovat". Jaká je ale současná praxe? Vysoké školy požadují u přijímacích zkoušek znalosti, které neodpovídají středoškolským osnovám. Právě napadaný Ondřej Šteffl dokázal, že testy Právnické fakulty UK obsahují faktografické chyby a neodpovídají vědeckým zásadám pro tvorbu otázek. Díky nim se na školu dostává náhodný vzorek populace (v souvislosti s kauzou prodávání testů na této fakultě navíc morálně nezpůsobilý), přičemž třetina nepřijatých studentů má větší schopnosti než studenti přijatí! Reformátoři proto navrhují objektivní celostátní maturitu, na které by pracovali skuteční odborníci, a přijímání většího množství studentů do prvních ročníků vysokých škol, což je ve vyspělých demokratických státech zcela běžné.

Rozhořčený Fencl se ptá, kolik odvahy a schopností mají novátoři ke skutečně věcné a poctivé diskuzi, ale sám si počíná nekorektně a k věcnosti má hodně daleko. Schopnosti Ondřeje Šteffla jako úspěšného ředitele Nadace SCIO jsou evidentní a ani o dalším "novátorovi" Ondřeji Hausenblasovi, který v článku nebyl přímo jmenován, netřeba pochybovat. Je to vysokoškolský pedagog a autor knihy "Vrátíme smysl hodinám češtiny?". O čem píše Hausenblas? Například o tom, že je výuka na našich školách v rozporu s tzv. klíčovými kompetencemi, které od studentů požadují státy Evropská unie. Je to snad málo věcné? Fencl asi diskuze o reformě školství, příliš nesleduje, a tyto argumenty nečetl.

Z absolutní neznalosti českého školství ho usvědčuje fráze, že "nosným sloupem vzdělávání v české škole byl vždy zdravě skeptický, racionalisticko-osvícenský střední proud držící si od těla dobové ideologie, preferující vědecky pozitivní a humanistické stránky civilizačního vývoje". Každý, kdo prošel rukama "inženýrů lidských duší" v komunistickém Československu se tomu musí smát! Vždyť všechny humanitní předměty nahradilo papouškování marxistických hesel, estetické cítění dětí se tříbilo vystřihováním Aurory z barevného papíru a řadě lidí bylo vzdělání odpíráno! Každý pedagog ví, že naše školství je založeno na formalistické filozofii Herbartově, který byl osloven, aby vytvořil výchovný systém pro pruské kadetky. Styl výuky uplatňovaný na těchto vojenských školách se zalíbil i rakouským úřadům, a protože chtěli mít poslušné a poddajné obyvatele, zavedli ho v celém mocnářství. Toto je tradice našeho školství - karcery (vězení, kde byli neposlušní žáci ponecháváni o chlebu a vodě až do roku 1936), tělesné tresty, sborové opakování pouček, přísná kázeň, absolutní ticho, "Postav se do pozoru a odpovídej pouze, pokud jsi tázán!"... Dosud zůstává české školství hodně dlužno i základním zásadám Jana Amose Komenského, který požadoval nejen "školu hrou", ale také tvrdil, že by měla být "dílnou lidskosti".

Ivo Fencl evidentně prošel českým školstvím. Není totiž schopen věcně argumentovat, neumí napsat komentář, ve kterém by jasně vyjádřil svoje názory na konkrétní problémy, a jako pedagog a publicista bude své "dovednosti" předávat dál. Moje "lidská legitimita a integrita" by byla šťastná, kdyby díky reformovanému školství takových lidí ubývalo.

1. Oldřich Maděra

Pane Pinkavo,

když už si zahráváte s mým jménem, které je k tomu mimochodem předurčeno a nezlobím se na Vás proto, zajímal by mne mimo diskusi osud Vás a Vaší rodiny.

Vy tvrdíte, že jste se vrátil si tady užít Dobrodružství já že nemám pravdu a propadám nacionalistické skepsi.

Já se naopak domnívám, že jste se vrátil buď proto, že jste byl příliš úspěšný, máte dostatek peněz a netrápí Vás problémy obyčejných Čecháčků, jak píšete nebo naopak jste byl neúspěšný, nevydržel jste tlak normální demokratické společnosti a tady Vám to zahnívající bahýnko vyhovuje.

2. Václav Pinkava

Jsem rad ze mate smysl pro trochu humoru, byt osobnejsiho nez je zcela zdvorile. :-)

Vase dve hypotesy ohledne moznych duvodu,proc tu jsem,jsou velmi logicke, pokud ovsem vychazite a priori z predpokladu, ze tady je to bud zapadakov, nebo mene narocne nez na zapade.

Opak je pravda alespon ohledne narocnosti prezit.

V mem pripade plati duvod velmi prosaicky. Jsem Anglican jen 'od krku nahoru'. Citove jsem tu vic doma. Prisel jsem pomoct dat do poradku a zvelebit co se da.

Je to tak nepochopitelne? Proste jsem byl vychovavan jako Cech svetovych rozmeru, za Cecha se povazuji at jsem kdekoli, a jelikoz mi bylo zdejsim rezimem upreno se tady rozvijet a uplatnovat, (aniz by moji rodice muslei byt v partaji , coz nebyli) byl jsem jejich pricinenim a stastnou nahodou docasne presazen do lepsi pudy pro osobni rust.

Na rozdil od mych rodicu mohu byt povazovan za krkavciho otce, nebot sve vlastni deti nutim vyrustat v ceskych podminkach, chodi se biflovat do ceskych skol, kde se naucili tu nasi nadbytecnou a krasnou rec (doma mluvime anglicky).

Zijeme ve vesnici na Morave a cely tyden se nevidim s vlastni rodinou, nebot pracuji v Praze, navykly zapadnim pomerum. (Mimochodem za 'normalni' cesky manazersky plat, coz je relativne dost, ale na dovolenou v zahranici malo :-)

Mohlo by se to povazovat za muj neuspech, neschopnost, nebo nevuli prezit na Zapade, chcete-li - moje nechut k tzv. Zapadu je zcela racionalni, soudim.

Zil jsem v Britanii 23 let mam ji rad, ale mam ji dost. Priroda je tam jeden velky parcik, prelidneno k zblazneni atd atd. Mozna ze jsem cvok. Proste jsem, ktery jsem.

Hlavni kriterium teto volby je, ze tady uz neni bezvychodna situace, hegemonie totalitni sovetske moci, jen ta relativne zvladnutelna kombinace organizovaneho zlocinu a organizovaneho necinu.

Moje nejoblibenejsi ceske slove je 'lze'.

3. Poznámka JČ:

Skotsko vůbec není přelidněno, jedete padesát kilometrů a neuvidíte vesnici, a takhle jedete celý den. A je to pěkná divočina, země kamení, hor a vod.

4.Václav Pinkava:

Jizni Anglie ma ke Skotsku daleko v mnoha ohledech.

Pred lety jsem si prosel tech tusim 94 mil od glasgowskeho Milngavie do Fort William one pesi tury po West Highland Way a vzpominam, jak nechápave se na mne mistni divali kdyz jsem hledal zacatek (a spravnou vyslovnost!)

Nekde na pul ceste West Highland Way ziji hodne nevlidne 'midges' (kousajici musky) , a tehdy jsem to povazoval za dobry duvod k emigraci treba i na mesic.

Mne na Skotsku vadi, ze tam, kde nejsou lidi nejsou ani stromy, a Ben Nevis je jen takova az prilis velka hora Rip :-)

Poznámka JČ: No to teda nevím, jestli je Ben Nevis jen taková hora Říp, je to tam pěkně divoké. Dosud jsem například neslyšel, že by se na hoře Říp dalo lyžovat...

5. Otakar Maděra

Dobry den, Pane Pinkavo,

pak se Vam tedy omlouvam, jste asi ta vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo. Me osobni pocity jsou diametralne odlisne. Ja mam naopak kluka v Britanii. (Studuje v Cambridgi, pozn. JČ.)

Byl jsem tam skoro tyden za nim, casto jezdim ven. Ta Britanie se mi zdala jeste cistsi nez zbytek Evropy, zejmena Skotsko je krasne a ciste. Je fakt, ze tam nemaji lesy. Na druhe strane u nas jit do lesa je k nastvani. Lesy jsou ponicene mnohaletym nehospodarenim statnich lesu.

Verim, ze sem casem prijede hodne Cechu z venku, ale proti nim pujde desetkrat vice ven. Nemyslim tim do Britanie. Hlavni cilovou zemi bude asi Amerika.

Ja sam mam hlavne obavy z ekonomicke situace, ikdyz je pravda, ze se to snad zacina trochu lepsit. Otazkou ovsem je, zda to vydrzi a zda masa malych ceskych firem odola konkurenci nadnarodnich firem, az sem prijdou ve velkem. Tak jak maji dnes problemy mali cesti obchodnici, budou je mit i male firmy v cemkoliv. Otazkou dne je bud rychle vyrust nebo byt pohlcen. Tady proste nebude cesky stredni stav a nebo bude velmi slaby.

Ja sam pocituji snahu zejmena nemeckych firem pretvaret sve zamestnance k obrazu svemu. Sam jsem v takove firme nejakou dobu delal, takze vim o cem mluvim. Na vecircich se pak mluvi uz jen nemecky. Jako urcitou protivahu vidim kapital americky, holandsky a britsky. Je to ale pouze tlak z jine strany.

Osobne si myslim, ze mlada generace zvladne jazyky velmi rychle a stane se Evropany a svetoobcany. Otazkou je, zda bude mit zajem o vlast, o cestinu apod. Obavam se, ze tomu tak nemusi byt.

Nase odlisne nazory jsou asi do jiste miry dany tim, ze ja jsem zil tady a Vy v Britanii. Asi to ted vidime kazdy ze sveho uhlu. Bude zajimave, jak to skutecne dopadne.

K příspěvku Karla Dolejšího "Pan Teplý ani jeho mluvčí nemají pravdu", BL 13.4.2000

Jaroslav Teplý

J.T. 13.4.2000

Jaroslav Štemberk

Na rozdíl od p. Peciny si myslím, že hudební produkcí na ČRo 1 by se kontrolní orgány včetně mediální komise PS PČR zabývat měly. Výše citovaný občan pouze svůj podnět neúplně a nepřesně formuloval. Pokusím se tedy tento nedostatek napravit:

Jak je možné, že hudební produkce vysílaná na ČRo 1 se nejen neliší od toho, co vysílají komerční rozhlasové stanice, ale tato veřejnoprávní stanice se ve svém hudebním vysílání otevřeně zapojuje do reklamních kampaní hudebních vydavatelství a produkčních společností muzikálů? Není tím překračován zákonem povolený rozsah reklamy? Nemají hudební redaktoři a moderátoři ČRo 1 za tutéž práci dvojí příjem - současně od veřejnoprávního ČRo a od soukromých společností, jejichž produkci propagují?

Zejména pořad "Noční proud" (denně 23.05 - 02.00), který mám občas puštěný, když čekám na čerstvé vydání Britských listů, bývá doslova "prošpikován" reklamou (někdy otevřenou, jindy skrytější) na nové CD a na muzikály.

Pak ovšem vyvstává další otázka:

Jestliže je možné, aby byl soukromými subjekty (resp. v jejich zájmu) ovlivňován obsah hudebního vysílání, není pak také možné obdobně, ovšem skrytější formou, ovlivňovat obsah zpravodajství a publicistiky ČRo 1?

K rasové nerovnosti

Zajímavé na p. Pospíšilem citované statistice je také to, že ukazuje, že v rodinách přistěhovalců ze španělsky mluvících zemí (které je možno s určitou licencí považovat za stejnou etnicko-kulturní skupinu) se projevuje, že v rodinách, které se dostali do USA obtížněji, je v průměru větší touha po uplatnění, ze které vyplývá větší píle žáků ve škole.

Vztah ke vzdělání je opravdu někdy většinově různý v odlišných etnicko-kulturních skupinách. Vzpomněl jsem si, jak mi kdysi na vojně, kde jsem sloužil u útvaru, kde byli hojně zastoupeni Romové, kladl na srdce můj podřízený - Rom: "Neprozraď na mě, že mám maturitu, mohl bych mít kvůli tomu problémy."

K M. Albrightové

Petr Jánský

Ne, že bych chtěl Ústavu mluvit do jeho přemýšlení. Ale přece jen malou prosbu bych měl. Až si zase jednou, Ústave, sednete a uděláte kafe a začnete přemýšlet, o čem budete přemýšlet v příštím tisíciletí, tedy potom, až dopřemýšlíte tu babičkovskou češtinu, jestli byste nemohli vymyslet název státu, ve kterém žijeme. Pokud jste tímto úkolem pověřili svého tajného detašovaného pracovníka dr. Železného, který převlečen za ředitele TV NOVA pořád hlásí tu geniální básničku

Čechy, Morava a Slezsko
to je naše Česko,

tak vám musím sdělit, že se mu to moc nepovedlo, že se mi Česko nelíbí.

Původně jsem se nad názvem republiky zamyslel sám a vymyslel Českomoravsko. Slezsko promine, ale nemají vykolíkovanou hranici, tak jsem je přidal k Moravě. (Kdyby neprominulo, tak dobře, dáme Českomoravskoslezsko.) Ale, když jsem se v neděli dověděl, že máme Ústav - dům plný myslitelů, nebudu se vám plést do řemesla. Přestávám myslet a svěřuji se do rukou odborníků. S pozdravem

Zdar vašemu přemýšlení!

Petr Jánský

V poslední době jsem se několikrát snažil hledat kořeny nízké kvality české politické kultury a spoluúčast médií na ní zejména ve stati Metodika a pravidla diskuse (www.publica.cz) a později přímo na stránkách Britských listů (www.britskelisty.cz) v různých souvislostech zejména programu (28.2.) "Právo vědět" z TV seriálu Nastoupíme?, podivným chováním nyní již bývalého zástupce syndičky P. Žantovského pod názvem (3.4.) Česká média a politická kultura, ututláním podstaty autentického textu tiskového prohlášení ministra Motejla proč na funkci neresignoval (4.4.) Nespravedlnosti vůči (ministru) spravedlnosti) a ještě jednou se o to v obecné rovině nyní pokouším v souvislosti s názory kolem TV programu o rekonstrukci památkově chráněných budov Parlamentu - tuším v rámci série Forum - do níž byla vtažena poslankyně Dostálová, (SNAD 13.4. Politici versus elektronická média).

I nedávný Lisabonský summit Evropské unie svou rasantní orientací na využití výpočetní techniky i pro řešení palčivých problémů nezaměstnaností, i rozhodné (byť daleko skromnější) záměry vlády zapojit na web do tří let všechny školy jistě přispívají k nárůstu přesvědčení naší veřejnosti o netušených možnostech Internet. Proč si tedy nepoložit skromnější otázku a jeho využití i k řešení tak důležitého problému, jako je kvalita politické kultury?

Vedle technických a finančních aspektů rozšiřování účastníků sítě (a možná právě v souvislostí s ním) půjde o úroveň debat, o úctu jejich účastníků ke kvalifikovaným argumentům "druhé strany". A momentálně, v době před jeho možným převládnutím by snad mohlo jít také o jeho (poněkud krkolomně řečeno) kultivační vliv na společnost zejména prostřednictvím kultivace masových médií. Obecně věřím, že praktické řešení je v důsledném řešení především konkrétních lapsů a debat o konkrétních problémech a projektech. Spolu s pozměněným veršem písně Jiřího Suchého však věřím, že "Trošička teorie nikoho nezabije".

1) V koření špatného vlivu médií na politickou kulturu jsou nízká úctu k faktům a jejich ověřování a o mnohokrát obecně kritizované profesionální nedostatky, jako je míšení komentářů se zpravodajstvím a nízká analytičnost komentářů (viz Metodika a pravidla diskuse - Sebekritika médií www.publica.cz. a další výše citované "traktáty") To vše se jako vyšité objevuje i v případu nastoleném poslankyní Dostálovou k němuž se vyjadřuji samostatně.

Se strany žurnalistů je při nejmenším naivně laciné v každém individuálním případě požadovat od politiků bezbřehou toleranci z úkrytu za obecnými hesly o honících psech demokracie nebo jejím čtvrtém pilíři. V situaci masového výskytu mediálních nepřesností a nejdivočejších jednostranných spekulací zejména rychlokvašených komentátorů se lze jen sotva divit (aniž to schvalujeme), že některému politikovi dojde trpělivost či ujedou nervy, zvlášť když po (oprávněných) námitkách dostane hraběcí radu, aby se obrátil na naše plouživé soudnictví. Z protestů politika žurnalisté vyvodí ohrožení svobody slova, tisku a svobody vůbec. Tím se cítí ještě více ohroženi a proti politikům (zejména proti tomu jednomu) přitvrdí. Atd. atp. po stoupajících točitých schodech dolů.

V takové atmosféře občasné obecné volání po zametání před vlastním prahem u siamských dvojčat politici-žurnalisté je bleskově umlčeno, jakmile se ozve kritika z partnerovy strany. Mezi žurnalisty nemá půdu taková rivalita jako mezi politiky, kteří si navzájem konkurují při získávání voličů vlastně z definice. A tak jsme svědky, jak mezi žurnalisty při sebemenší kritice (zvláště se strany politiků) vítězí jakýsi esprit de corps. Volání po etických kodexech a panelech zůstává na úrovni té třešničky na dortu. A přece větší rozsah "dopisů (šéf)redaktorovi", spontánních dobrovolných oprav vlastních chyb by nejen neohrozil, ale naopak zvýšil autoritu médií vpravdě svobodných a demokratických.

2) Jakkoliv významným prohřeškem proti politické kultuře je výše zmíněný druh "bazální" neprofesionality médií, hlavní škodu působí politikářské zamlžování scény veřejného života. Z abecedy společenských věd jakoby média totálně zapomněla, že politika je vedle různých dalších vrstev, součástí a prvků v podstatě konec konců přece jen "správa věcí veřejných" a jejím jádrem je řešení, konflikt a slaďování různých zájmů mnohovrstevnatých socio-demografických skupin společnosti (mezi něž patří i - neprávem opomíjené - třídy, jakoby šlo o vynález a relikt marxismu).

Mocná média mohou politickou kulturu zvyšovat, když budou pozornost veřejnosti a celý intelektuální diskurz zaměřovat k věcným otázkám veřejného života (a tak politiky kormidlovat k jejich řešení). Nebo mohou - přes svůj ostentativní odstup od politiků či dokonce odpor vůči nim - zůstávat po léta fakticky ve vleku jejich pokleslého politikaření. To se u nás dělo při nejmenším od voleb 1996 a v obrovských rozměrech po volbách 1998.

3) Protože pravda je vždycky konkrétní, je východisko ke zlepšení politické kultury právě v orientaci -politiků i médií - na reálné, skutečné věcné problémy života společnosti. Ideologická zaslepenost, na ní založené obecné floskule a bezhlavý odpor k reálným (navíc třeba i nepříjemným) politickým jevům zvyšování politické kultury překáží právě proto, že diskusi o věcných problémech odmetají, oddalují.

Tak (až zběsilá) nenávist k tzv. oposmlouvě jako výlupku veškeré špatnosti, brání v pochopení její pozitivní stránky. Tou je legitimní funkce menšinové (z hlediska pravice naneštěstí "socanské") vlády v Česku. Zvláště když reálně neexistuje možnost pravo-středového souručenství. Česká společnost si přece musí nějak spravovat svoje věci veřejné, což pouhým odsuzováním politického uspořádání nelze dosáhnout. Nelze vystačit s politikářskými hrátkami kdo kam -s kým-proti komu. Nutné jsou kroky ve správě věcí veřejných, a po 18 měsíců od voleb nebyla shoda ani o jejich seznamu, o věcné debatě ani nemluvě.

Ještě fatálnější je "zaťatý" odpor k tzv. tolerančnímu patentu. Bubnová palba proti němu zatemňuje fakt, že dva tucty právě takových věcných bodů jsou v něm zachyceny. Právě v těchto proklínaných dodatkových dohodách je seznam vskutku politických témat pro řešení ve zbytku volebního období zapsán. Jiná témata tam naopak chybí (jako oživení ekonomiky, nezaměstnanost a pracující bez výplat atd). Pozornosti médií však zatím celkově spíše uniká, že nastolené otázky již jsou předmětem politických půtek i mezi smluvními stranami (což podlamuje přesvědčivost tvrzení o koaliční povaze vztahů ODS a ČSSD). Pokud média chtějí (a to by se rozhodně patřilo) podstatně přispět ke zvýšení české politické kultury, měla by zaměřovat svoji pozornost na zapsané i nezapsané body. U každého klíčového politického problému (představujícího výzvu všem politickým silám, vč. čtyřkoalice) by měly objasňovat jaké zájmy a kterých socio-demografických skupin za různými návrhy řešení stojí. A i tím vytlačovat nechutné politikaření, nedopouštět jeho recidivy.

Miloš Štěpánek, 12. dubna 2000

Jirina Fuchsová

Vazeny pane redaktore,

budiz predem receno, ze si nesmirne vazim vseho olbrimiho usili, ktere vydavatele a redaktori CESKEHO DIALOGU v Praze od jeho zalozeni vydali a vydavaji v ramci usili, po prikladu dalsich visegradskych zemi Madarska, Polska a Slovenska, spojit vsechny obcany CR, at ziji kdekoli, v jeden celek, v celek, ktery by zastaval narodni zajmy Ceske republiky tak, jak to cini dalsi vysezminene zeme. Sama jsem castou prispevatelkou CD.

V dobe, kdy jsem se na sumavske samote starala o nemocne rodice, laskavosti redaktorky Evicky Strizovske mne zastihlo i tam prosincove cislo Ceskeho Dialogu. Na jeden z clanku tam uverejnenych jsem ihned napsala odpoved. Evicka Strizovska slibila, ze ve zkracene forme moje odpoved na clanek vyjde v CD. Vzhledem k tomu, ze jsem svoji odpoved zverejnenou v CD dosud nevidela (pokud se tak stalo v nekterem predeslem cisle, ktere mi snad nebylo zaslano, uprimne se omlouvam!), zasilam text sve odpovedi na v CD zverejneny clanek.

Zasilam tento clanek do BL protoze se domnivam, ze v clanku - predpokladam, ze neuvazene! - zverejnenem v CD jde/oKLICOVE PROBLEMY vsech, ne jen "NEKTERYCH"! Cechu zijicich dnes trvale, obcasne, nebo jen docasne v zahranici. Clanek v CD se hemzi zabehanymi klise, ktera jiste politicke strany v CR a jejich mluvci znovu a znovu opakuji do tvare ceskych exilu, tech minulych, i ceskeho exilu, toho soucasneho, jehoz rady se den ode dne rozrustaji temi mladymi Cechy, kteri po prikladu svych pradedu a prapradedu, stejne jako v devatenactem stoleti, odchazeli do sveta ne za stestim, ale za zkusenosti, aby videli, jak vypada zivot v jinych zemich, aby se nekterych ceskych predsudku pobytem v zahranici zbavili, necemu novemu a dobremu se mozna priucili, a aby to, cemu se priucili, nekteri z nich privezli zpet, do vlasti.

Proc se nepravem diskriminovana mensina Cechu v zahranici den za dnem opet zvetsuje? Protoze mladi Cesi, podari-li se jim dnes ziskat obcanstvi americke nebo kanadske, v temze okamziku, protipravne, (a nedela to ani Polsko, ani Madarsko, ani Slovensko, ani Irsko....!) t.zv. "AUTOMATICKY ZTRACEJI."

To: Red. Eva Strizovska, Cesky Dialog, Praha
CR
dne 19. ledna 2000

Mila pani redaktorko,

ponekud se zpozdenim dostavam do ruky lonske cislo CD, a vitam jeho cesko-anglickou novou tvar. Dekuji, ze CD jako prvni z magazinu v CR po roce 1989 soustavne venuje pozornost i nasim lidem zijicim v zahranici a jejich problemum. Na rozdil od dnesniho Madarska a Polska nase vlada a odpovedna ministerstva do dnesiho dne, ani po deseti letech od Sametu, nedokazala priznat, ze vsichni Cesi, tedy i ti zijici trvale, obcasne nebo jen docasne v zahranici, jsou take Cesi,jimzmusi byt uznano a uznavano pravo na zakladni, ustavou a mezinarodnimi chartami o lidskych pravech zarucene svobody: obcanstvi, soukromy majetek a pravoo ucastnit se voleb.

Nase republika se z cisla jedna mezi post-komunistickymi zememi v letech 199O-1993 propadla na misto seste z mnoha duvodu. Nevule odpovednych cinitelu CR sjednotit vsechny Cechy globalne a zarucit rovna prava vsem bez rozdilu je jednim, a velmi podstatnym, z techto duvodu. Proto se musim ohradit, jmenem vsech dodnes diskriminovanych Cechu, at ziji doma nebo v zahranici, vuci puste demagogii dopisu pani JARKY STUCHLIKOVE, ktera v cisle 12/1999 CD vrazi dalsi klin mezi domov a v zahranici dozivajici, o vsechna lidska prava ve VLASTNI ZEMI zlocinne jiz deset let pripravovane Cechy a jejich deti. Pokusim se vecne vyvratit alespon nektera tvrzeni ci predsudky, kterych je podivny "dopis" urceny "krajanum" bezduvodne plny... Podotykam, ze mi neni znamo, z jakych duvodu pani Stuchlikova emigrovala do Severniho Irska, ani zda se i ona, jako dnes tisice a tisice dalsich nasich spolukrajanu i spoludomorodcu, tesi zaroven ceskemu a jinemu statnimu obcanstvi. (Napriklad sam vydavatel CD Martin Jan Stransky je zaroven obcanem USA i CR.) Mne osobne je me rodne obcanstvi, jakoz i dalsim rodilym Cechum zijicim dnes prevazne v USA - naturalizovanym tam po roce 1957 - a v Kanade, naturalizujicim se tam po roce 1993, ceskymi urady jiz deset let protipravne zadrzovano a odpirano.

1) Pani Stuchlikova pise: "Sebevedomi tohoto lidu se totiz prave nachazi nekde u tkanicek u bot..."

Nevim, se "kterym lidem" se pani Stuchlikova na svych navstevach domu styka. Ja ziji v CR nekdy ve meste, nekdy na venkove. Je pravda, ze se soucasnymi pomery v republice neni spokojeno kolem 80% obyvatelu statu. Toto je vak prevazne zpusobeno chovanim, jednanim a povahou NEKTERYCH politiku, ministru, poslancu, stranickych lidru a statnich uredniku, a se zdravym sebevedomim ceskych obcanu to nema co delat. Naopak, jestlize v teto zemi jeste dnes vubec neco, pres vsechny neuveritelne tezkosti a potize, alespon trochu funguje, je to diky velikemu mnozstvi vzdelanych, pracovitych a zdrave sebevedomych lidi, kteri dodnes, bez halasu, uznani a nekdy i proti proudu delaji kazdy na svem miste poctivou, kazdodenni a nezbytnou, mnohdy jinymi i pohrdanou! praci.

2) Pi S. pise:" Stesky .. letitych emigrantu, kteri by si neprali nic jineho, nez stravit posledni leta v pohodli v miste rodiste, nikoho nedojmou vzhledem k tomu, ze kazdy v Cechach dnes bojuje s ohromnym mnozstvim existencnich problemu..."

Za prve: nevim, proc pani Stuchlikova demonizuje prachobycejne lidske prani "stravit posledni leta v pohodli v miste rodiste." Takove prani maji k staru nejen v zahranici trvale, docasne nebo jen obcasne zijici Cesi, ale i Madari, Polaci, Italove, Svycari, Francouzi, Australane, Irove et cetera.... Kazdy clovek, ktery byl jednou vyhnan, musel se zachranovat utekem pred nejakou totalitou, nebo se i osve vuli sam vystehoval ze zeme, ve ktere se narodil, obvykle cely zivot vzpomina na svuj domov, a touha po tomto domove se obvykle prohlubuje s pokracujicim vekem.... (Navic mnozi cesti emigranti byli na deset, dvacet, tricet ci ctyricet let naprosto nasilim ODRIZNUTI od svych rodicu, pribuznych, nekdy deti a pratel, utrpeni, ktere se neda nahradit.) Pokud se pani Stuchlikove v Severnim Irsku nikdy po domove nezastyskalo, trpi asi nejakou psychickou poruchou a mela by jit radeji k lekari...

K tomu, ze dnes kazdy v Cechach bojuje "s ohromnym mnozstvim existencnich problemu"... Aniz bych chtela existencni problemy, a je jich dnes v CR nepreberne, lide bez vyplat, radovi zamestnanci, ale i ucitele, lekari, zdravotni sestry (tech jsem potkala celou radu, a za neuveritelne chudych a neocenenych podminek odvadely naprosto skvelou, zodpovednou, s laskou a nepredstiranou laskavou peci o pacienty vykonavanou praci!), drobni podnikatele atd. zlehcovat, podotykam, ze i zahranicni Cesi, navzdory komunistickym mytum, snad s vyjimkou Viktora Kozeneho a ceskych hokejistu v NHL v USA, museli a musi v prubehu svych zivotu bojovat s existencnimi problemy. Existencni problemy maji lide i v USA, v Nemecku, v Turecku, Albanii, et cetera et cetera... V CR naopak jsou dnes tisice a tisice obcanu, kteri existencni problemy budto vubec nemaji, anebo, pomoci sedminasobku prumernych platu se jim uspesne snazi unikat: poslancove,ministri, clenove vlady, nekteri popularni umelci, sportovci, atd... Obvykle jsou to prave exulanti, kteri museli v cizich zemich, mnohdy bez znalosti cizich reci, bez kontaktu, zacinat z niceho, kdo se nejlepe dokazi vcitit do existencnich potizi napriklad lidi bez prace, bezdomovcu, starsich castecne kvalifikovanych pracovniku, a tak dale. Nasazovat psi hlavu emigrantum za to, ze se chteji vracet domu, je primo podle.

3) "Co byste chteli od celeho naroda?" pta se retoricky pani Stuchlikova...

Pta se spatne. Mela by se radeji ptat: "Co chce dnes narod?" Narod dnes, spojeny narod cesky i zahranicni, chce od ceskych politiku, politicke reprezentace a politickych stran jedine: poctivou, svedomite odvadenou PRACI. SLUZBU volicum, ceskym obcanum... Chce, aby se problemy RESILY, abychom skutecne budovali PRAVNI RAD v souhlase se zakony EU, do kterehoz spolecenstvi eventualne hodlame vstoupit. Narod, domaci i zahranicni,chce, aby se na uzemi statu dodrzovaly zakony, aby se nestavalo, jak se deje dnes a denne, ze zakon rika vec jednu /napr. dnesni "zakon" o "principu jedineho obcanstvi"/, zatimco v praksi existuje skutecnost, ktera je pravym OPAKEM TAKOVEHO "ZAKONA". (Tisice Cechu na vsech urovnich dnes behaji po svete s nekolikerym statnim obcanstvim. Budto tedy uznejte ROVNE pravo na viceronasobne obcanstvi VSEM bez rozdilu, a zruste nepravdivy "zakon", nebo vsem, kdo dnes svym nekolikerym obcanstvim tento "zakon" porusuji!, ponechte jen jedine, to ceske, a nastolte ROVNOST pred ZAKONEM.)

Narod doma i v zahranici chce slusnou politiku davajici sanci vsem, a ne rudomodrou koalici, ktera je podvodem na volicich obou stran soucasne.... Ptejte se, pani Stuchlikova, co chce NAROD!

4) "Je POSETILE," pise pi Stuchlikova, "zadat po deseti letech svobody radikalni zmenu k lepsimu.." Pokud je Evropanum znamo, lidstvo se jiz temer sest tisic let prubezne snazi o "radikalni zmeny k lepsimu." Pi Stuchlikova nikdy nemela ve skole dejepis? Odpovidam, tim vzletnym: "Kdo, kdyz ne my?"

"Kdy, kdyz ne ted?"....

Snad za tri, ctyri generace,jak navrhuje pani Stuchlikova, az nam to "VSEM", nejen "NEKTERYM", bude jaksi ponekud vsechno jedno, az budeme tech krylovskych "par incu pod zemi"???? Pani Stuchlikova???

5) "Kdo by ji tu, probuh (tu demokracii), MOHL ZAVADET?" taze se pani Stuchlikova.... Opet, trochu historie, vazena pani. Vy uz jste snad opravdu nekdy videla na vlastni oci, jak rytirove z Blaniku (pripadne z Ripu!:-)) za vydatneho aplaudovani necinne prihlizejicich zen, muzu i deti ceskych na bilych konich nejakou tu pravou demokracii v zemich ceskych nez namahy obyvatel ceske kotliny samotnych nekdu zavedli??? Ja tedy, priznavam, jsem doposud to stesti jaksi nemela, a silne pochybuji, ze bych se ho i nekdy dockati mohla... To radeji opravdu vsadim na ty panem Klausem opovrhovane predcasne volby. Cekat tri generace, po tom, co cekame jiz sedesat let, se mi opravdu, ale opravdu nechce......

6) "Kde vzit nekoho lepsiho?" opakuje i emigrantka ze Severniho Irska oblibenou otazku vesla moci se pevne drzicich dnesnich ceskych tunelaru, stranickych i jinych......

Lepsi jsou, o, ovsemze jsou, mila pani, ale kdyby ti, co jsou u moci dnes LEPE vladli, skutecne SLOUZILI, kdyby byli ZODPOVEDNEJSI nejen ke svym vlastnim volicum, ale vuci celemu STATU, vymenovat je za jine by skutecne nebylo treba... Jenze, mila pani Stuchlikova, absolute power corrupts absolutely. Ono to dnes, jak i Vy sama uznavate, moc dobre nevypada, ona ta dnesni reprezentace na VLADU JAKO TAKOVOU skutecne uz abdikovala, a tak asi opravdu nezbude nic jineho, nez to smahem vsechno vymenit... Mozna, ze ne za esencialne LEPSI, ale kazdopadne za jine, ZODPOVEDNEJSI.... Spise nas, ty, co se mozna budeme snazit o nejake zmeny, nas doma i v zahranici, byste mela spis podporit, nez srazet, pani Stuchlikova...

7) "Vezmeme napriklad Irsko," pokracuje ve svem elaboratku pani Stuchlikova."Takova MALA ZEME, ktera se osvobodila od britske nadvlady v r. 1921, ale skutecne plnopravnym, hospodarsky a politicky prosperujicim evropskym statem se stala az po roce 1985. Pritom se tesila takove hmotne a moralni podpore, VLASTNICH KRAJANU v Americe a pozdeji v Evropske unie (??), o jake se Cechum ANI NEZDA...."

Vyborne, draha pani Stuchlikova. Dovolte mi zde dva komentare:

a) Nase Ceska "mala zeme" se, jak historie uci, stala plnopravnym, hospodarsky a politicky evropskym statem jiz v letech dvacatych (po roce 1918), a "podpore vlastnich krajanu" se tehdy tesila, navic se teto tesila jiz v predeslem stoleti, kdy ceske zeme byly doposud soucasti Rakouska-Uherska. Potom prisel Hitler, co prislo po nem vime vsichni, a do roku 1989 nasledovalo velike utrum, pro vsechny, ty doma i ty v zahranici. Utrum, tedy jen pro "nektere", draha pani, pro dnesni rodile Cechy trva DODNES, ceska USTAVA, i MEZINARODNI CHARTA LIDSKYCH PRAV (do detailu vykladana zpivajicim pravnikem Ivo Jahelkou kazdy tyden v Zemskych novinach!) jsou podnes ceskym politikum i urednikum zrejme jen pro srandu kralikum.....

b) K tomu, ze se o "hmotne a moralni podpore krajanu v Americe," jake se tesi Irsko, "Cechum ani NEZDA...?" Shodou okolnosti ucim cestine i nekolik irskych Americanu... American, muze-li do pateho kolena dokazat byt jedineho irskeho predka, ma AUTOMATICKY IRSKE OBCANSTVI, byt se narodil v USA a o zeleny kontinent irsky v zivote nezavadil.....!preje-li si je!!! Dnesni navrat mnoha mladych, vzdelanych a dobre situovanych Iru narozenych v USA do Irska, kde se podileji na rustu pocitacovych podniku, modernich technologiich, prilivu investic do zeme svych predku atd, je dan hlavne diky tomu, ze pri vstupu na irskou pudu mezi nimi a Iry zijicimi v Irsku neni cinen zadny rozdil....(Nikdo se jich nepta KDY, JAK, PROC, ani za JAKYCH PODMINEK opustili Irsko, nebo kdy, kde jak a proc ziskali i jine statni obcanstvi....)

Srovnejte to, pani Stuchlikova, s desetiletym nasilnym odmitanim uznani ceskeho obcanstvi CESKYMI urady VLASTNIM "krajanum..." v USA ci jinde.....

8) Pani Stuchlikova pise: "Po revoluci v r. 89 cekali od vas konkretni pomoc, rady a podporu, a jak to DOPADLO?"

Zde, vazena pani, LZETE.

Jen z me vlastni zkusenosti: po revoluci poskytli "krajane" (mezi Cechy v zahranici a "krajany" se tehdy rozdil nedelal.....) z celeho sveta pomoc, a KONKRETNI POMOC: jen namatkou, pres tricet tisic dolaru okamzite z Los Angeles Karlu Srpovi a jeho Artforu, na plakaty "HAVEL NA HRAD".

40.000 - US dolaru ze San Franciska Lidovym novinam... Elektricky vozik pro studenta Potmesila... Desitky stazi a kurzu anglictiny zprostredkovane pro Cechy z Obcanskeho Fora "krajanskymi" profesory na americkych a kanadskych (a jinych!) univerzitach po celem svete...

Zasilky vedeckych knih, ucebic a casopisu na ceske univerzity, jmenovite ze Santa Barbary a Toronta......Dobrovolniky z rad krajanu organizovane a placene: zajezdy ceskoslovenskych/ceskych politiku, umelcu i radovych obcanu do USA Kanady... Spoluprace spickovych ceskych lekaru-kapacit z celeho sveta, predplacene a zaplacene zasilky lekarskych pristroju, pomucek pro postizene obcany i deti... Jen ve Spalicku ze tehdy nachazely BEDNY nabidek na placene staze na univerzitach celeho sveta.... Americti univerzitni administrativni pracovnici si vesmes stezovali, ze na jejich nabidky NIKDO NEODPOVIDA! (Neumeli anglicky???), poslezepry bedny techto nabidek byly ze Spalicku vyvezeny na SMETISTE.....

V dobe zaplav na Morave i v Cechach, v lete let 1996, 1997, 100 000,-- dolaru pro obeti povodni, nasbiranych a zaslanych ceskoslovenskymi "krajanky" z celeho sveta, od Australie po Aljasku... Dodnes, jako obvykle, nikdo organizatorum sbirek ani nepodekoval...(Pri kterekoliv navsteve polskych si madarskych politiku v USA, obvykle tito nikdy'nezapomenou, na nejakem verejnem americkem foru, PODEKOVAT svym narodnim mensinam v USA za veskerou pomoc, minulou, soucasnou i budouci, SVEMU STATU v EVROPE........Z ceskych politiku to cini jen Vaclav Havel, ale jsou to jen prazdna slova, bez prakticke naplne a dopadu, skoda....)

Vy, pani Stuchlikova, ve svem clanku LZETE, lzete, fuj.............

9) Dalo by se podobne pokracovat, ale ozvou se urcite i jini.

"Starost o osud milovane vlasti," o ktere pise pani ze Severniho Irska, kterou, a v tom s ni nutno souhlasit, rozhodne nevykazoval ani nevykazuje pan Viktor Kozeny a jemu podobni globetrotri, ale kterou, bohuzel, nikdy nemeli a dodnes nemaji ani mnozi, presprilis dobre placeni cesti politici, poslanci, nebo senatori, TUTO STAROST, i v daleke, predaleke cizine, jiz od predmi- nuleho stoleti, vykazovali a opatrovali jako zritelnici oka sveho vsichni pohrdani, ne-vyznamni, opomijeni, zapominani, bohati i chudi, i nejchudsi KRAJANE a KRAJANCI, kteri mnohdy umirali a umiraji! s- pani Stuchlikovou tak opovrhovanou a jim zazlivanou! -TOUHOU - jakkoli mnohdy naprosto neuskutecnitelnou - ale naprosto prirozenou (na rozdil od NELIDSKOSTI VSELIKYCH!) LIDSKOU TOUHOU "stravit posledni leta" zivota tezkeho v miste RODISTE......

Mnozi jiz zemreli. Daleko od rodiste. Bez obcanstvi, ktere jim VZDY PATRILO, bez diku za prokazanou a prokazovanou podporu hmotnou i moralni SVE VLASTI.

Ale zdaleka nezemreli jeste vsichni. A muzeme zde pani Stuchlikovou ujistit o jednom: ze ti, co dosud prezili, rozhodne nebudou cekat tri dalsi GENERACE na rytire z Blaniku (z Ripu!), nez se pokusi zde, ve SVE VLASTI, alespon neco malo... zmenit k lepsimu....

Jirina Fuchsová

Děti Země

Zástupci šestnácti zemí, kteří se zúčastnili mezinárodní konference o odpadech a toxických látek, která se konala od 13. do 16. dubna v Zahrádkách u České Lípy navštívili mimo jiné i spalovnu odpadů v Liberci. Účastníci konference možnost prohlédnout si spalovnu přivítali. Této exkurze se zúčastnil i Paul Connett, profesor chemie na St. Lawrence University v New Yorku. Po návštěvě spalovny vyjádřil obavy o životní prostředí tohoto regionu: "Pokud zde ještě žijí nějaké ryby, budou za několik let kontaminované mědí, protože spalovna nemá zařízení, které by ji nějak výrazně odstraňovalo z emisí. Rovněž se nedá mluvit o evropském standardu, jestliže toto zařízení desetkrát až padesátkrát překračuje limit pro dioxiny běžný v západní Evropě."

Paul Connett kritizoval i přístup vedení společnosti k recyklaci odpadů. František Nyč, ředitel Termiza totiž porovnával projekt, během něhož děti z libereckých škol vytřídily a předaly k recyklaci 142 tun plastů, s denní kapacitou spalovny, jež spálí 300 tun odpadů. "Nebylo by snad lepší, kdyby se více jak miliarda korun investovala do recyklace odpadů? Takovou věc přece nemůže vedení města nechat jenom na školácích. Recyklací odpadů lze dosáhnout vyššího využití energie vložené do materiálu, jež se stává odpadem a stejného snížení množství odpadů, jež jdou na skládku."

Při prohlídce popela, který zbyde v peci, našel Paul Connett kus novin, které bylo možné po "vysokoteplotním" spálení přečíst. "Toto je zřejmě část závodu, kterou normálně veřejnost nevidí," řekl Paul Connett. Po spálení odpadů zbyde asi třetina jejich hmontnosti jež putuje na skládku a část dokonce na skládku toxických odpadů.

To, že město Liberec sáhlo po spalovně při řešení svého nakládání s odpady, kritizovala většina účastníků konference. Divili se rovněž, že v Liberci souhlasili s tím, že takové množství peněz získá firma Von Roll za dodání mizerné technologie. Lepší cestu by viděli v rozvinutí recyklačního programu. Že to je možné i v podmínkách střední Evropy demonstroval na konferenci projekt v regionu Zywiec v Polsku.

Děti Země

Odborníci a zástupci nevládních organizací ze šestnácti zemí světa, kteří se sešli na čtyřdenní konferenci "Evropa a odpady z pohledu občanů", dospěli k jednoznačnému závěru, že je nutné usilovat o eliminaci dioxinů, polychlorovaných bifenylů a dalších toxických látek, jež dlouho přetrvávají v přírodě a svojí toxicitou ohrožují globálně životní prostředí. "Nevidíme proto jako řešení nakládání s odpady jejich spalování ani skládkování, ale recyklaci, znovuvyužití, kompostování a využití čisté produkce k omezení toxicity materiálů, jež člověk vyrábí," shrnuje stručně závěry konference Ing. Milan Havel, vedoucí programu Dětí Země "Toxické látky a odpady". Konference, která dnes skočila, se konala na zámku v Zahrádkách u České Lípy a byla zahájena již ve čtvrtek 13. dubna odpoledne.

Účastníci konference se shodli na společné deklaraci, jíž hodlají oslovit vlády evropských zemí a přispět tak k celosvětové snaze o zákaz či eliminaci dvanácti skupin toxických látek souhrnně nazývaných jako perzistentní organické látky (plné znění deklarace je v příloze k této tiskové zprávě). Od roku 1998 se na půdě UNEP (= Program OSN pro životní prostředí) připravuje mezinárodní úmluva o celosvětovém zákazu a eliminaci těchto látek.

Nevládní organizace přivítaly, že státy Evropské unie a některé středo- a východoevropské země prosazují do mezinárodní úmluvy eliminaci a nikoliv jen redukci dioxinů a dalších nechtěných produktů spalování či chemických procesů. Rovněž podpořily uplatnění principu předběžné opatrnosti pro hodnocení nových toxických látek, které by měly být zařazeny na seznam podléhající pravidlům podle budoucí úmluvy.

Konference v Zahrádkách u České Lípy se zúčastnila také vedoucí odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR, Dr. Vlasta Mikulová, která zdůraznila nutnost komunikace s nevládními organizacemi při vytváření politiky nakládání s odpady. Se spalováním odpadů, které zastávala jako cestu k řešení otázky "Co s odpady?", však většina přítomných nesouhlasila.

Příloha:

Deklarace nevládních organizací, které se zúčastnily mezinárodní konference "Odpady a Evropa z pohledu občanů", 13.-16. dubna, Zahrádky u České Lípy

Organizace účastnící se konference považují znečištění životního prostředí perzistentními organickými polutanty za jeden z nejzávažnějších problémů dneška.

Současné způsoby nakládání s odpady, t.j. skládkování a spalování, zanechávájí dědictví toxických látek, které ohrožují život a zdraví přístích generací. Tyto chemické látky a nechtěné vedlejší produkty jsou vypoouštěny spalovnami odpadů do ovzduší, v tuhých zbytcích po spalování (popel, škvára, struska, popílek, filtrační koláč). Tyto látky se staly globální hrozbou, ohrožující veškeré živé organismy a to i ty, žijící v nejodlehlejších částech světa. Dioxiny, furany, PCB, DDT, hexachlorbenzen a další chlorované látky patří mezi nejtoxičtější sloučeníny vůbec kdy vyrobené člověkem. Proto považujeme za absolutně nezbytné začlenit do připravované mezinárodní dohody o perzistentních organických látkách závazek k eliminaci těchto látek a vedlejších produktů a zákazu spalování odpadu.

Přítomné NNO požadují zavedení čístých technologií a programů na minimalizaci, znovupoužívání, recyklaci, anaerobní rozklad a kompostování odpadu. Proto podporujeme mezinárodně uznávané zásady jako např. zásadu, že výrobce platí za zneškodnění, zásadu předběžné opatrnosti, zásadu informovaného rozhodování občanů aj.

Jeden z nejproblematičtějších materiálů jak při výrobě tak při zneškodnění je PVC. Proto požadujeme politické rozhodnutí pro postupnou eliminaci tohoto materiálu. Také voláme po zařazení PVC mezi nebezpečné odpady podle Bazilejské úmluvy.

Dále požadujeme právo na veřejný přístup k informacím. Žádáme ty země, které ještě nepodepsaly či neratifikovaly Aarhuskou úmluvu, aby takto učinili. Podporujeme vytvoření registrů o únicích a přepravě toxických látek a vytvoření podmínek pro přístup veřejnosti k těmto informacím.

My, občané Evropy, jsme si plně vědomi, že prostředky na zavedení udržitelnějších řešení exsitují. Považujeme toto za příležitost pro politické představitele navázat na toto prohlášení a dokázat jejich závazek k zachování zdraví příštích generací.