Co je nového v České republice

"Rentabilita vlastního jmění větších podniků (se 100 a více pracovníky) činila v roce 1998 pět procent a v roce 1999 bude podle odhadů obdobná. Přesto je reálná úroková míra z nových bankovních úvěrů nadále (v třetím čtvrtletí roku 1999) - i po jejich předchozím více než ročním snižování - o polovinu vyšší než tato rentabilita, ačkoliv podniky jsou u nás většinou podkapitalizovány a tedy jsou na úvěrech nadměrně závislé. Podíl ztrátových podniků dosahuje setrvale asi jedné třetiny a jejich ztráta dosahuje asi poloviny v poměru k zisku vyprodukovanému ziskovými podniky.

Pickův text obsahuje množství obrázků a grafů, a proto ho nemáme možnost ho rychle zveřejnit přímo na serveru Britských listů (nemáme dosud možnost zveřejňovat na serveru Internet Servisu obrázky). Pickovu analýzu proto naleznete zde.

Prave jsme se dozvedeli, ze ve stredu 1.3.2000 v 16.00 predaa cesko-nemecka lekarska komise prednostovi Okresniho uradu v Domazlicich spolecnou rezoluci lekaru z okresu Cham a Domazlice, upozornujici na zdravotni rizika vyvolana vystavbou velkokapacitnich drubezaren na Domazlicku.

Toto je dopis ctenare z Los Angeles Times z cervna 1998. Nahodou jsem ho nasel pri surfovani v internetu. Pojmenovava presne to, co je pro Cechy typicke. Kdyz maji problem, odmitaji si ho uvedomit a delat neco pro napravu. Vsadim se, ze i letos se budou po Praze volne pohybovat kapsari a masivne obirat turisty. Muzeme delat pro likvidaci zahranicni turistiky v CR jeste neco navic? Kolik ctenaru LA Times si asi rozmyslelo navstevu Prahy...? Na internetu zde: http://www.latimes.com/travel/feedback/19980614/t000055336.html

Sunday, June 14, 1998

Crime in Prague

Here richly, with ridiculous display
The Politician's corpse was laid away,
While all of his acquaintances sneered and slanged
I wept, for I longed to see him hanged.

S velkou slávou a směšně okázale
svět duši politika dával navždy vale,
zatímco všichni jeho známí jen málo
výsměch snažili se skrýt
já plakal, vždyť viset doufal jsem ho zřít.

Hilaire Belloc (1870 - 1953)

Jak Češi myslí: Výbor z Britských listů. Výbor z Britských listů Jak Češi myslí (Milénium Publishing, Chomutov, 1999, 480 stran, 290 Kč, ISBN 80-86201-147) je znovu k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas přímo na tomto místě, v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici, telefon/fax 02 232 07 33, případně přímo v nakladatelství Milénium na adrese avc@unl.pvtnet.cz, kde si knihu můžete objednat e-mailem i prostřednictvím úvěrové karty. (Bližší informace o obsahu knihy vyšly v BL na tomto místě.) - Pokud víte o dalších knihkupectvích, kde je kniha v prodeji, anebo o knihkupectvích, kde si myslíte, že by měla být v prodeji, dejte nám vědět.

Výběr textů z posledních dní:

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Jestliže čeští politikové stojí před nutností provést nějaké nepopulární opatření, argumentují nutností uvést situaci v ČR do souladu s Evropskou unií.

Evropská unie ovšem občas přemýšlí i o opatřeních populárních.

Problémem, který Unii trápí stejně jako ČR, je například nezaměstnanost.

Jenomže zatímco u nás se stalo zvykem odhadovat, o kolik procent se počet lidí bez práce zvýší, Evropa zřejmě vážně pomýšlí, jak nezaměstnanost snížit.

Důvodem je zjištění, že nedostatečné využívání lidských zdrojů stojí patnáct členských států Unie ročně bilion až dva biliony eur, tedy 12 až dvacet procent HDP.

Uvádí to Evropská komise v materiálu pro mimořádný summit v Lisabonu. Píše se v něm: "Nezaměstnanost, bída a sociální vyloučení jsou obrovské. Zanedbané zdroje, které volají po produktivnějším využití jsou rakovinou, jež požírá evropskou společnost."

Evropská komise přitom odhaduje, že by mohlo okamžitě vzniknout třicet dva milionů pracovních míst, tedy dvojnásobek, než je dnes nezaměstnaných, při splnění několika "kdyby":

Kdyby lidé měli odpovídající kvalifikaci, kdyby vznikala pracovní místa tam, kde jsou možnosti a kdyby se pracovní síly více hýbaly.

S nezaměstnaností je podle komise třeba bojovat opatřeními administrativními, daňovými, strukturální politikou a zejména investicemi do vzdělání a kvalifikace.

Příkladem nedostatku lidí je například informatika, ve které je dnes v Evropě půl milionu až milion volných pracovních míst.

Evropa stojí před úkolem změnit vzdělávací systémy, aby lidé snáze našli práci, vyrovnat markantní rozdíly mezi regiony a najít rovnováhu mezi muži a ženami, kterých v EU pracuje pouze polovina. Máme-li podobný problém jako Evropa, bylo by asi rozumné kdybychom ho i podobně řešili. Stačí chtít.

29. února 2000

Petr Jánský

Více otazníků než teček a vykřičníků přinesl víkendový sjezd US. Širší diskuse odhalila, jak nejasno má strana ve vlastních řadách. To se projevuje tápáním navenek: v nedomyšlené vazbě na čtyřkoalici. V nejasném, nečitelném, a půjdou li společně do voleb, pak i v kompromisním lidovecko-unionistickém programu. Ve vymezování se proti ODS. V opomenutí komunistického nebezpečí.

Za úsměvný lze označit Mlynářův návrh na zahájení volební kapaně už nyní. Méně úsměvné jsou některé programové návrhy (např. podpora rychlého zavedení VÚSC). Za vysloveně trapné považuji nepozvání předsedy ODS Klause. US potvrdila, že kdo čím vznikl, tím se také udržuje při životě. Ať si o Klausovi myslí, kdo chce co chce, sjezd je kromě politické i společenskou záležitostí. I kdybych měl tisíc politických výhrad, z hlediska společenského neobstojí ani jediná.

Nedávno se Jan Ruml opilý, ve svetru a se senátorskou legitimací v ruce dožadoval v Plzni vstupu na maturitní večírek. Byla u toho bezpečnostní služba a spousta lidí. Paní A. Kodlová o tom napsala do regionálního tisku. Upozornil jsem na aféru Vladimíra Mynáře. Ten mi odpověděl, že se Rumla ptal, Ruml že vše popřel, prý je to pomluva.

Lhaní už jsme měli dost. 40 let se tady lhalo. Na lhaní nelze postavit nic pozitivního. Kdyby US skutečně stála o voliče a o vítězství v příštích volbách, pak by udělala prostou věc: Rozbor okamžitého úspěchu iniciativy Děkujeme, odejděte! Zjistila by, že jsou za ním 3 věci: Noví lidé, nové myšlenky a slušnost. To jsou právě ty atributy, které US nemá a jak sjezd potvrdil, ani mít nebude.

Petr Jánský

Štěpán Kotrba

Jeden z našich čtenářů listoval dnešním denním tiskem, a ejhle - co to nevidí:

Docela malinkatý článeček, u článečku adresa, u adresy telefon, u telefonu fax. A dokonce i jako důkaz pokroku e-mailová schránečka... !

Pod článkem, propagujícím docela bezostyšně (jistě vynikající) služby firmy OMNIEGO je podepsán někdo, skrývající se za šifrou (jn). Je to inzerce nebo to není inzerce?

Plný text posledního článku z včerejšího dne:

Psychologie pro manažery

Omniego Praha uspořádá dvoudenní seminář Sociální psychologie pro manažery.

Je určen všem, kteří se chtějí naučit rychle analyzovat chování obchodních partnerů a účinně tak napomoci dosažení svých cílů. Termíny semináře jsou 5. až 6. dubna, 12. až 13. května a 6. až 7. června. Posluchači se mj. seznámí s následujícími tématy: základy interpersonální komunikace, kognitivní psychologie, empatie, nonverbální komunikace, tělo jako zrcadlo emocí, afekty, asertivita, odezírání, manwatching podle Morrise, haló efekt, fyziognomie jako signál, strategie komunikace s cizinci, jednání se zahraničními obchodními partnery na domácí i cizí půdě, politická korektnost, národní zvyklosti, přípustné odchylky od místních norem. Podniky a organizace mohou využít nabídky výuky přímo na pracovišti, přizpůsobené jejich profesním požadavkům. Přihlášky a bližší informace: Omniego Praha, Tererova 1350/7, 149 00 Praha 4, telefon a fax (02) 67 91 50 68. E-mail: omniego@seznam.cz.

Analýzou starších vydání Práva vyšel najevo zajímavý seznam za posledních několik dní:

16.02.2000 Právo 21 Analýza podnikových financí
17.02.2000 Právo 12 Jak uspět na veletrzích
18.02.2000 Právo 18 Optimální struktura firmy
21.02.2000 Právo 12 Jak propagovat svou firmu
23.02.2000 Právo 18 Rekvalifikace na pečovatelky
24.02.2000 Právo 12 Jak změnit pracovní postupy
25.02.2000 Právo 13 Tvorba a užití propagace
28.02.2000 Právo 16 Jak zvládnout komunikaci
29.02.2000 Právo 19 Psychologie pro manažery

Dovolím si poznamenat maličkost.

Inzerce se platí. Z příjmu z inzerce odevzdává a.s. Borgis (ale také všechny ostatní redakce) daně.

V případě, že neoznačí inzerci jako inzerci, ale jako článek - např.šifry (jn) , daní je méně a méně. Chudák ministr financí...

Není daňový únik trestným činem? Za několik dní je to plocha skoro celé tiskové strany.

Jak má zvládnout komunikaci s finančním odborem Borgisu sofistikovaných triků neznalý úředník FÚ? Nejlépe je, když mu jeho nadřízení podají přihlášku na docela užitečný seminář firmy OMNIEGO: Jak zvládnout komunikaci...

Pozornému čtenáři nezbývá než poděkovat. Pokud si začnou čtenáři deníků, publicistických týdeníků, ale i diváci televize pozorněji všímat toho, CO SLEDUJÍ, začnou se různé mediální manipulace míjet účinkem. A to bude dobře.

Hvězdárna a hasič

Ivan Hoffman, Český rozhlas, Radiožurnál

Iva Svobodu čeká soud, Jágra po domácím doléčení pohmožděného stehna NHL a u Haidera se nikdy neví.

Tolik velké správy a nyní dvě, které lze obtížně shrnout do holé věty.

Davy lidí včera večer proudily do olomoucké hvězdárny, aby se naposledy podívali na oblohu obřím hvězdářským dalekohledem.

Kvůli stavbě silničního obchvatu totiž bude hvězdárna srovnána se zemí. Na tom by nebylo nic tak strašného, kdyby již stála podle původní nabídky investora stavby dálnice hvězdárna nová, do které by se dalekohled přestěhoval.

Ze stavby nové hvězdárny ovšem sešlo, dalekohled není kam přestěhovat.

Nic proti jistě užitečnému dálničnímu obchvatu, ale hvězdárny je škoda, protože pohyb hvězdných těles patří mezi nemnoho úkazů, na které dnes můžeme hledět bez rizika, že se nás zmocní špatná nálada.

Ve stejný den, kdy se naplnily dny olomoucké hvězdárny, naplnili se také dny kariéry šéfa pražských hasičů.

Radní ho odvolali na návrh vrchního požárního rady po té, co jemu podřízení hasiči loni nad rámec rozpočtu utratili čtrnáct miliónů korun. Na té zprávě je pozitivní, že se nehovoří o žádném tunelu, odvoláván je profesionál o jehož způsobilosti se nepochybuje a který je uznáván jako odborník v oblasti prevence požáru.

Těžko ovšem může prokázat, kolik peněz městu ušetřil, když preventivně překročil rozpočet. Jak vyčíslit požáry ke kterým nedošlo? Nic proti jistě vzorné hospodárnosti pražských radních, ale odchodu nehospodárně preventivně smýšlejícího odborníka je škoda. V době, kdy se v hospodářství, bankovnictví, či legislativě řeší situace až když hoří, by bylo dobré vědět, že alespoň s rudým kohoutem tomu bude jinak.

Vysílá se ve středu 1. března 2000 ráno.

Kateřina Fričová, generální ředitelka Prima Plus

Podle J.Čulíka z Briských listů tento návrh"projevuje neznalost dosavadní sítě zákonů a ustanovení, na jejichž základě fungují soukromí vysilatelé i veřejnoprávní Česká televize."

Mediální komisi vedl k tomuto usnesení naopak zděšení ze sítě, do níž se regionální a lokální televizní vysílání dostalo.

Vytváření mediální legislativy na počátku 90.let zcela jistě bylo vedeno snahou vytvořit u nás fungují model, ve kterém budou vedle sebe existovat stanice veřejnoprávní i komerční. Teze vyústily do projektu vytvoření tzv. duálního systému, tedy existence dvou veřejnoprávních a dvou komerčních celoplošných kanálů. Při velmi omezeném počtu kmitočtů bylo pokrytí Prima TV (původně Premiéry) vytvořeno na principu sdílených kmitočtů. Regionálním a lokální komerčním subjektům měly být přiděleny kmitočty, jejichž sdílení pak definovaly licenční podmínky.

"33) Držitel licence bude strukturovat svoje programové schéma tak, aby v případě udělení licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání mohl poskytnout určené vysílací časy pro programy držitelů licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání:

34) Jako denní vysílací čas vyhrazený pro programy držitelů k regionální a lokálnímu televiznímu vysílání se určuje následující časový interval 15.00-18.00 hod. V  tomto časovém intervalu bude vysílán program držitelů licencí k lokálnímu a regionálnímu televiznímu vysílání, a to v délce nejvýše dvou hodin. Přesné časové zařazení v tomto intervalu bude stanoveno smlouvou mezi držitelem licence FTV Premiéra s..r.o. a držiteli licencí k regionálnímu a lokálnímu televiznímu vysílání:"

Na základě žádosti provozovatelů byla možnost vysílání regionálních vstupů rozšířena o l hod. v době mezi 7.00-8.00.

Co však přinesla praxe:

1) bylo uděleno 12 regionálních a téměř 50 lokálních licencí

2) každý mohl vysílat v rámci stanovených pásem libovolný program v libovolné délce. Jeden vysílal dvě hodiny sport, jiný půl hodiny klipů. Z pohledu diváka Primy pak nezřídka docházelo k tomu, že mu uprostřed detektivky, vysílané na celoplošné televizi, vstoupila regionální dechovka, kterou v nestřeženém okamžiku vystřídala reportáž ze svatby starostovy dcerky jako oprávněný vstup lokálního provozovatele

3) vysílání jednotlivých provozovatelů není možné z technických důvodů monitorovat ze sídla RRTV

4) úroveň dramaturgie i technická kvalita zpracování má velmi různou úroveň

5) lokální televize velmi často nevysílají nic jiného než tzv. videotext , tj. elektronickou podobu písemných materiálů

6) lokální provozovatelé, licencovaní jako komerční subjekt, jsou téměř všude placené z příspěvků obcí, t.j z prostředků veřejných. (Zvláštní je že právě ti, kdo varují před provázáním veřejnoprávního subjektu s komerčním, tuto skutečnost ignorují: právě tady dochází přímo k provázání peněžních zdrojů  komerčních a veřejných)

7) regionální studia většinou nejsou schopna financovat provoz a vysílání (jen poplatky za šíření signálu tvoří 10-20 procent rozpočtu - výše poplatků je dána množstvím tras a vysílačů) z regionální reklamy a prodeje příspěvků Prima TV.Nezřídka se tak - dofinancovávají" porušováním zákona o reklamě

Jestliže právní norma není funkční, je zapotřebí ji změnit. Proto se začalo uvažovat, jak zachovat obecní informační systém a přitom vyloučit porušování zákona či přerozdělování veřejných prostředků do soukromých podniků.

Ukazuje se, že obecní informační servis mohou mnohem lépe než lokální televize zajistit místní tisk a rozhlas, případně teletext. Pokud se za obrazovou informaci pokládá vysílání VHS se záznamem svatby starostovy dcerky, jde o mrhání národním bohatstvím, t.j. kmitočty.

V případě regionálních provozovatelů lze jít cestou postupného přecho du od soukromého broadcastera na soukromého producenta. Pokud by tyto nové subjekty neměly zajištěn zdroj příjmů, byl by tento přechod nepřiměřeně krutý.

A odtud myšlenka užší, tedy smluvně vázané spolupráce s ČT.

Kolega Chmelíček proto v Britských listech z 18.2. oprávněně zpochybňuje možnost spolupráce veřejnoprávní instituce s regionálním soukromým broadcasterem. Varianta Mediální komise však podmiňuje takovou spolupráci přechodem regionálních provozovatelů na statut nezávislých producentů. Pak by si samozřejmě Česká televize ponechala pravomoci editora.

Mohla by přispět k profesionalizaci regionálního zpravodajství po stránce dramaturgické i technické. Výchovná a vzdělávací funkce nebývají často atributy komerčních subjektů.

To, že by začlenění regionálního zpravodajství na ČT2 "znamenalo faktickou destrukci záměrně a dlouhodobě utvářeného charakteru ČT2 a oslabení služby, kterou Česká televize poskytuje veřejnosti", pokládám z hlediska regionu za urážlivé.

Opravdu se ČT domnívá, že regionální zpravodajství představuje destrukci programu?

A to, že by požadavek na začlenění regionálního zpravodajství do programové nabídky ČT2 měl být interpretován jako "zákonem nepodložený zásah do pravomocí k řízení České televize", je nefér z hlediska každého koncesionáře.

Čemu už vůbec nerozumím, je dojemná snaha zabodovat argumentem, že by taková "změna přinesla naprosto nepřiměřené zvýšení vlivu veřejnoprávní televize na informovanost obyvatel jednotlivých regionů ČR." Být ředitelem takové instituce nemohu si přát víc než nabízet divákům objektivní a vyvážené zpravodajství místo technicky či redaktorsky nekvalitního bulváru.

Program ČT2 lze podle mého nejlépe ochránit tak, že vedení televize nedopustí jeho komercionalizaci - k té bohužel "nenápadně"dochází. Naštěstí si toho už všimli i poslanci ze Stálé komise pro sdělovací prostředky a Českou televizi v loňském roce v tomto smyslu kritizovali.

Proklamované tvrzení "ČT2 je nejlépe vyprofilovaným kanálem v Evropě" stačí porovnat s vysílacím schématem. Opravdu jsou východněmecké "vinetouovky" kulturním počinem? Kam se vytratila přehlednost schématu ČT2?

Není divu, že legislativci z RRTV hledají způsob, jak změnit nevyhovující normy. S podivem je ovšem to, že až teď.

Ve zprávě SKPSP se nemluví o začlenění komerčních broadcasterů do veřejnoprávní stanice. Spolupráci s nezávislými producenty naopak ve statutu veřejnoprávní instituce má. Nikdy jsem neslyšela, že by Vachler Company nebo Febio představovaly ohrožení principu veřejnoprávnosti ČT.

Pokud někdo z novinářů spekuluje o načasování "causa regiony" v souvislosti s kritikou České televize či výměnným obchodem naznačovaným CME, pokládám za nutné připomenout, že se tímto bodem zabývala mediální komise už na výjezdní poradě vloni na jaře v Harrachově. Vypracováním variant řešení budoucnosti regionálního a lokálního televizního vysílání pověřila pracovní skupinu vedenou J.Vlachem v červnu roku 1999.

Kateřina Fričová

Generální ředitelka

Prima Plus a.s.

Jan Lipšanský

Prohlášení ředitele televize Nova Vladimíra Železného, že internetové vysílání televizního signálu není autorsky ošetřeno, je lživé. Dokumentuje to precedens kanadské televize iCraveTV.com, která pro podobný přečin stanula před americkým soudem.

Minulou středu vydal federální soudce předběžné opatření, podle něhož tato kanadská televize nesmí vysílat televizní signál přes internet, a to především copyrightované americké programy. Avšak okresní soudce Donald Ziegler nechává otevřenou možnost, že by internetová stránka mohla v průběhu roku opět začít fungovat, případně by soudní nařízení mohlo být upraveno 90 dní poté, co budou přehodnoceny bezpečnostní zásady iCraveTV.com a jeho "rodiče" - TVRadioNow Corp.

Na operátory internetových stránek podali žalobu u federálního soudu američtí vysílatelé a profesionální sportovní instituce, které tvrdí, že přes internet se takto vysílají pirátsky pořady, jež jsou autorsky chráněny, a to na obou stranách kanadsko-americké hranice.

iCraveTV.com samu sebe označuje jako první internetovou televizní společnost, která vysílá zdarma 24 hodin denně. Před soudním zákazem vysílala programy 17 televizních stanic ze státu New York a Ontaria, včetně některých u nás neznámých, ale v Americe populárních show.

Žalobci tvrdí, že internetové televizi prodali práva pouze pro vysílání v Kanadě, nikoliv ve Spojených státech, kde se přes počítače dalo na jednotlivé pořady dívat. Mezi žalobci je 10 studií, čtyři televizní stanice a dvě profesionální sportovní ligy, mimojiné Twentieth Century Fox, Walt Disney Co., ABC, CBS, NBC a sítě Fox, Národní fotbalová liga a Národní basketbalová asociace.

Jan Lipšanský,

editor World Online CZ

Vladimíra Bošková

Pokud Britské listy informovaly o událostech ve zdravotnictví ČR, dělo se tak dosud převážně z pohledu lékařů či na podkladě informací od nich. Jak ale české zdravotnictví vidí občané - pacienti? V ČR se před několika lety zformovalo Občanské sdružení na  ochranu pacientů, které se na rozdíl od politiků seznámilo se zdravotnickými zákony vyspělých zemí (SRN, Rakousko, Švýcarsko, Holandsko, Kanada, USA aj.). Při srovnání těchto zahraničních zdravotnických zákonů se stávajícími právními normami uplatňovanými v českém zdravotnictví je dobře patrné, že hlavním problémem není nedostatek peněz pro české pacienty a profesní pracovníky, ale je to trvalý a široce rozvětvený konflikt zájmů ve zdravotní politice ČR.

Od roku 1989 až dosud prakticky vždy je v ČR ministrem zdravotnictví lékař. V západních zemích ministrem zdravotnictví většinou nebývají lékaři, a pokud by v  minulosti toto povolání vykonávali, nestačilo by to k jejich nominaci na tento post - musejí mít zpravidla také vzdělání z oblasti práv, finančních věd a výkonu státní správy. V ČR se střet zájmů neomezuje jen na křeslo ministra zdravotnictví, neboť lékaři jsou hojně zastoupeni ve státní i veřejné správě na všech úrovních: v okresních i obecních úřadech. I těmto lékařům - úředníkům chybějí potřebné znalosti z oblasti práva či ekonomie a nejsou profesionálně připravováni pro výkon státní a veřejné služby.

Střet zájmů v neprospěch uživatelů zdravotnických služeb se projevuje i na úrovni zdravotních pojišťoven, v jejichž správních radách, v křesle ředitele pojišťovny či na dalších místech vedoucích pracovníků zdravotních pojišťoven často opět zasedají lékaři.

Tento zvláštní model zajištění chodu zdravotnického systému, v němž na všech možných úrovních dominují lékaři, nemá ve vyspělém světě obdobu.

Nevýhodu pro pacienty představuje nejen udržovaný střet zájmů u úředníků státní a veřejné správy i pojišťoven, ale také přetrvávání komunistického stylu právních předpisů.

Přestože po roce 1989 pro české zdravotnictví vznikla řada nových zákonů, jsou přímo odvozovány od komunistického zákona o péči o zdraví lidu, nikoli od zdravotnických zákonů západních zemí. Tato skutečnost se projevuje např. tím, že zákony obsahují pouze mlhavé deklarace o právech či povinnostech jedinců nebo institucí, ale na tyto deklarace nenavazují žádné nástroje či mechanismy, jejichž prostřednictvím by bylo možno právo vymáhat v praxi. Jakýkoli paragraf lze v českém zdravotnictví vyložit libovolně či dvojznačně a každá instituce, od níž jedinec něco potřebuje, se snadno vymluví, že zákon dostatečně neupřesňuje povinnosti této instituce, takže - nic se řešit nebude, občan má smůlu.

Například Česká lékařská komora by měla podle příslušného zákona dbát na kvalitu zdravotní péče a etiku profesních pracovníků, jenže zákon neupřesňuje, jakým způsobem se má povinnost plnit. Takže v praxi se neplní nic.

Zdravotní pojišťovny mají podle zákona kontrolovat kvalitu zdravotní péče, jenže zákon opět neupřesňuje, jakým způsobem. Takže ani tyto instituce se kvalitou zdravotní péče nezabývají.

Komunistický zákon o péči o zdraví lidu tvoří základní osa: vše drží v ruce centrální prokádrovaný politik, jemuž podléhají níže postavené úřady v okresech, zdravotnická zařízení (jejich vedoucí pracovníci), a prokádrovaní vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení zase drží v šachu řadové lékaře a další profesní pracovníky. Teprve na konci jako poslední v řadě je pacient. Po roce 1989 část centralismu v  českém zdravotnictví zůstala zachována, částečně se vedoucí pracovníci zdravotnických zařízení i řadoví lékaři vymkli nevhodné, ale bohužel i vhodné kontrole. Pacienti však i  nadále zůstali jako poslední v řadě, v roli podřízených vůči lékařům i vedoucím pracovníkům zdravotnických zařízení. Občanské sdružení na ochranu pacientů v současné době nemá žádný vliv na zlepšení výše naznačené situace. A tak jeho členové převážně dále studují zahraniční zákony a vše užitečné příležitostně zveřejňují, aby se obyčejní občané vůbec dověděli, že by se ve zdravotnictví mohli mít lépe.

Vladimíra Bošková

Praha, telefon 57018230

Ivan Vagner

Vazeny pane Pinkavo,

s radosti jsem si precetl Vasi odpoved Lubosi Motlovi (25.2.2000), predevsim to o specifickych problemech komunikace.

Aniz bych Vas chtel zatezovat skladanim poklon (jakkoli to jiste kazdy rad slysi:-), chtel bych Vas upozornit na nedavny clanek pana Ferteka v Reflexu nazvany Knizata vedy.

Mel by byt na http://www.reflex.cz/11008/00 186043.htm a je ramcove o konferenci ceskych vedeckych skeptiku (mezinarodni sdruzeni) v lednu v Praze. Ve skutecnosti je vsak prave o ne-komunikatibilite mezi vedci "racionalnimi" a "iracionalnimi" (zde tedy mimo "tradicni" deleni na hard a soft).

Dnes mi byla kamaradem preposlana hromada zurivych mailu na nej (od vedcu, v cele s stekajicim Motlem), z nichz predevsim cnelo naproste nechapani podstaty problemu: a to, ze jim byl vytykan zpusob komunikace a nikoli verohodnost.

Obavam se, ze tento problem se netyka jen urciteho segmentu "vedectva" (spise nez scientist by jim sedlo sciolist, tedy vedatori:-), ale celeho pohledu na svet, ktery je blizky technokracii.

Rekl bych, ze je to do jiste miry dano borcenim hranic mezi doposud udrzovanymi hradbami mezi jednotlivymi "vnitrojazykovymi" strukturami, jako je napr. vedecka obec (nebo nabozensky fundamentalismus, armada, financni korporace atd.), jejichz jazyky (ktere nejenom opisuji, ale primo symbolizuji hodnoty dane skupiny) jsou na postmodernim medialnim "trzisti" nahle podrobovany nikoli diskursu o jejich verojatnosti, ale o schopnosti nest a predavat informaci; a to v "multijazykovem" prostredi.

Nosic je nahle dulezitejsi nez nesene, protoze je na nem (a nyni do nej zahrnuji i metody, protokoly, schopnost reakce atd.), zda bude nesene prijato. To doposud nebyvalo. Tam, kde dochazelo ke stretnuti, se to obvykle resilo silou (vojenskou, ekonomickou atd.). Nyni uz to resit silou nejde. Ne snad proto, ze bychom byli uz tak "civilizovani" anebo proto, ze tech stretu je mnohem vice za mnohem kratsi jednotku a na mnohem vetsim prostoru, ale proto, ze dochazi k jakesi autoimunitni reakci: nahle se mezi sebou biji "jazyky" jednoho puvodu. Kdyby jeden vyhral hrubou silou, zanikne "organismus" - v danem pripade spolecnost - cela (nebo to bude mit alespon pro ni fatalni dopady).

Legracni - pokud je to vhodne slovo - je spise to, ze se temto "sprostym" testum nevyhla ani veda sama, ktera celou komunikacni situaci zpusobila. Nebot nyni se ukazuje, jak je i ona nachylna k intelektualnimu nepotismu a jak uzkostne reaguji mnozi jeji stoupenci na predstavu, ze muze byt neco jeste NAD tim, co jejich struktura zahrnuje.

Pokud bych mel navrhnout, co by to tak mohlo byt - tedy treba to, jak bude jednou svet pojimat umela inteligence s vyssi intelektualni kapacitou nez mame my.

Ivan Vagner

P.S. Preposilam dopis tez panu Culikovi, protoze jednak nikdy nevim, co se mu muze hodit, a pak take proto, aby videl, ze jeho editorska politika se zurocuje i mimo BL:-)

Poznámka JČ: Že by pan Motl zavedl v americké české pracovní zvyklosti? Zdá se mi totiž, že skoro nedělá nic jiného, než že lidem po světě píše e-mailem dlouhé urážlivé dopisy...?

Petr Novotný

Dobry den,

k te uvaze o hypotekach, ze vsechno je vlastne v pohode a staci se odstehovat z Prahy, bych rad podotkl:

1. Hypoteka je vydavana maximalne na 70%, realne na 60% odhadni ceny domu (az bude hotov). Zbyle penize musi mit clovek predem.

2. Autor nezapocetl naklady na zivotni pojistku.

3. Autor dale taktne zamlcuje, kolik je pozadovany hruby prijem tri/ctyrclenne rodiny k tomu, aby banka hypoteku se splatkou 5000 mesicne poskytla.

4. Autor dale taktne zamlcuje, ze banky k castce vypoctene v predchozim kroku jeste pripocitaji 25% navyseni "co kdyby".

5. A autor jiz vubec neuvazuje, ze castka v kroku #3 (resp. #4) je cisty mesicni prijem, ovsem socialni davky a dalsi nahrady, ktere nejsou soucasti danoveho priznani (vyplatni pasky) jako treba cestovni nahrady se neuvazuji.

6. A to jiz nemluvim o tom, ze danove priznani se uvazuje rok stare! To jednoznacne preferuje starsi lidi jiz "usazene" v praci (jejichz stav se mesic od mesice nemeni) proti "zacinajicim" mladym. Danove priznani za rok 1998 (za rok 1999 se jeste neodevzdavalo!) zcela zrejme nevystihuje moji momentalni financni situaci.

[Poznamka pod carou: Ovsem pripadne socialni prispevky se tez vypocitavaji podle mych prijmu v roce 1998. Velmi pruzny system.]

7. A vzhledem k tomu, ze se vychazi z cisteho prijmu, tak hypoteticky mlady podnikatel, ktery v roce 1998 vydelal trista tisic ale za dvestepadesat tisic koupil vyrobni stroj, ma z pohledu banky (rocni) prijem padesat tisic - tedy naprosto nedostatecny k prideleni hypoteky.

Zkraceno: Hypotecni system je neuveritelne prebyrokratizovany a nepruzny. Vyrazne preferuje "starsi" lidi s nemennou financni situaci. Vyrazne preferuje "platce dane", protoze vychazi z cisteho (tj. zdaneneho) prijmu. Mladym rodinam je stale nepristupny - vyzaduje totiz vysoky vstupni kapital. (Pro bydleni v Praze nejprve naspor milion, kde chces, pak ukaz, ze ma rodina mesicne aspon ctyricet tisic - fajn, tak si jdi vybrat sve 3+1.)

Takze, co dal, mila vlado a mily parlamente? Co treba jeste zvysit danove zatizeni vyssich prijmovych skupin, at si ti mladi nemysli, ze si na bydleni jen tak snadno vydelaji? Vzdyt preci deset tisic mesicne staci kazdemu...

Václav Špíka

Pan Dalibor Štys ve svém příspěvku uvádí, že mimo velká centra je možno nový byt postavit za 4 500,-Kč/m2. To by bylo výborné, protože byt 3 + 1 o 75 m2 za necelých 340 tis. Kč. Tyto údaje by však kolega Štys měl doložit konkrétnějšími údaji. Podle databáze Ministerstva pro místní rozvoj http://www.mmr.cz/cz/housing/statistics/2/flat12.htm byly průměrné pořizovací ceny dokončeného bytu v Kč např:

rok / v rod. domě / v bytovém době

1989 /318 911,- / 148 875,- 1995 / 1 437 523,- / 936 479,- 1997 / 2 143 600 / 1 083 200,-

V roce 2000 se již cena bytu 3 + 1 pravděpodobně těsně přiblíží 2 mil. Kč.

K příspěvku Martina Hlaváčka, že situaci vyřeší zrušení regulace nájemného, je třeba uvážit, že v nových bytech žádná regulace není a nájemné je proto pro 95 % obyvatelstva zcela nedostupné. Nový byt je možno si pronajmout okamžitě.

Václav Špíka

Jiřina Fuchsová

Drazi pratele,

dekuji Vam vsem timto za vsechny Vase komunikace dosle v poslednich trech mesicich.

V tomtez kratkem casovem rozpeti jsem ztratila oba rodice.

Dekuji Vam za porozumeni a trpelivost.

Vase dopisy budou zodpovezeny v co mozno nejkratsi dobe.

Srdecne a vdecne za vse dobre za cela leta - pro mnohe z nas dosud nespravedlive trvajiciho - exilu z vlasti.

Vase

Jirina Fuchsova jfuchs@sprynet.com

Plzen-Los Angeles-Plzen 28. unora 2000

"The Lord is my shepherd:

There is nothing I shall want."

Psalm 23...