Rasismus
(Heslo přeložené z encyklopedie Encyclopaedia Britannica.)
Rasismus je teorie nebo myšlenka, že existuje příčinné spojení mezi
vrozenými fyzickými vlastnostmi a určitými rysy osobnosti, intelektu či
kultury. S tím je spojována představa, že některé rasy jsou svou podstatou
nadřazené jiným.
Je obtížné určit původ rasistického myšlení, ale bezpochyby jedním z
nejvlivnějších takových myslitelů byl francouzský spisovatel a diplomat
Joseph-Arthur comte de Gobineau, který v polovině devatenáctého století
vydal svou čtyřsvazkovou Esej o nerovnosti lidských ras. Hlásal, že je
bělošská rasa nadřazená všem ostatním rasám a že vrcholu civilizace dosáhli
mezi bělochy Árijci.
Gobineauův nejdůležitější stoupenec byl Houston Stewart Chamberlain,
který v roce 1899 vydal německy dílo Základy 19. století. Chamberlain byl
původem Angličan, ale strávil většinu života v Německu, kde byl u vládnoucí
třídy tak populární, že se stal známým jako císařský antropolog. Také
prosazoval myšlenku, že jsou Teutoni nadřazenou rasu. Fyzicky je
charakterizoval jako většinou vysoké lidi se světlými vlasy a s
dolichocefalickými rysy (měli dlouhou hlavu) - jeho představy odpovídaly
nordickému typu. Podle Chamberlaina byli židé cizí jím preferovanému duchu
teutonství, i když přiznával, že je obtížné rozlišovat židy od Němců čistě
na základě fyzických charakteristik.
I když existovalo mnoho jiných autorů, kteří rozvinuli moderní
rasistické názory, jako například Ludwig Woltmann a H.F.K. Guenther v
Německu a Lothrop Stoddard a Madison Grant ve Spojených státech, Gobineaua
a Chamberlaina lze považovat za intelektuální předchůdce rasových teorií
německých nacistů. Adolf Hitler sám uznával, že je jeho myšlení závislé na
těchto teoreticích, zejména na Chamberlainovi. Hitler mu byl vděčen, že mu
Chamberlain poskytl "vědecký" základ pro tento rys jeho politické
filozofie.
V nacistickém přístupu byly ovšem vnitřní rozpory - mnoho Němců
nebylo nordického typu a mnoho židů bylo; němečtí nacisté uzavřeli
spojenectví s Japonci, pro něž pak musely být učiněny výjimky z rasových
omezení Třetí říše; a mimo jiné bylo obtížné jasně definovat pojmy německé
"krve" či německého "ducha" - takže bylo nutno nahradit fakta mystikou.
Navzdory těmto a jiným nedostatkům bylo rasismu využito jako techniky,
která sjednotila Němce tím, že identifikovala jejich "nepřítele", poskytla
lidem silný pocit posílení jejich vlastního já, dala jim sebedůvěru,
ospravedlnila hospodářské vykořisťování a práci otroků, získala podporu pro
vedení války a přesvědčila Němce, že nemohou být nikdy poraženi. Rasismus
tedy fungoval jako jedna z nejúčinnějších technik nacistické propagandy,
jejímž cílem bylo ovládnout německý lid a udržet ho pod kontrolou.
I když nelze srovnávat kolonialismus s nacismem vzhledem k množství
násilí a ničení lidí, i kolonialismus výhodně využil rasismu jako
racionalizace pro dobyvatelskou a expanzivní politiku. Když se poprvé
dostali Španělé do Ameriky, někteří jejich apologeti (zejména Francisco de
Quevedo a Juan Ginés de Sepúlveda) jim poskytli řádné výmluvy, proč bylo
nutno odebrat půdu Indiánům a zacházet s nimi bezohledně. Vypracovali
teorii, že Indiáni jsou naprosto odlišného původu od Španělů a že nejsou
stejným způsobem lidmi, a proto není zapotřebí s nimi zacházet, jako by to
byli naši bližní.
Známý refrén o "břemenu bílého muže", který je převážně britského
původu, nalezl literární výraz v dílech Thomase Carlyla, Jamese A. Frouda a
Charlese Kingsleyho, a nejsilněji a nejjasněji v díle Rudyarda Kiplinga. V
tomto pojetí byl imperialismus vznešenou činností, jejímž účelem bylo
přinést civilizaci zaostalým příslušníkům jiných "ras". Obdobným způsobem
ospravedlňovali Francouzi udržování svého koloniálního impéria na základě
své "mission civilisatrice", povinnosti přinášet civilizaci zaostalým
národům na světě.
Ve všech těchto kolonizujících říších bylo bezpochyby mnoho
jednotlivců, kteří byli upřímně přesvědčeni o vznešenosti svých motivů a
svého konání; zároveň však hrály pocity rasové nadřazenosti, které šly ruku
v ruce s kolonialismem, důležitou roli při vzniku resentimentů mezi
kolonizovanými lidmi, které někdy neodstranilo ani osvobození a
nezávislost. V některých částech světa vznikl obrácený rasismus, určitá
míra nepřátelství barevných lidí proti bělochům, protože jsou to běloši.
Je pravda, že všeobecně vzato, až na některé výrazné výjimky, se
svět rasismu vzdaluje. Vznik nových národů, z nichž je mnoho bývalých
kolonií, znamenal, že mnoho národů, skládajících se z "barevných lidí"
získalo v mezinárodní politice nezávislý hlas, jemuž je s respektem
nasloucháno i od bývalých kolonistů. Uznává se, že zacházení s etnickými
menšinami v dané zemi může mít velmi vážný dopad na mezinárodní vztahy.
Proto se soustřeďuje pozornost i na nutnost všeobecně zlepšovat styky mezi
jednotlivými etnickými skupinami. Dílo vědců jako byli antropolog Franz
Boas a sociální vědec Gunnar Myrdal zlikvidovalo většinu mytologických
představ o podstatě ras. Rasismus byl ale určující ideologií v Jihoafrické
republice, kde se zvýšilo rozdělování občanů podle rasového původu od roku
1948. Naproti tomu ve Spojenýchstátech se postupně poskytuje stále větší
rovnosti příležitostí pro všechny etnické skupiny. Prvním dramatickým
vyjádřením této tendence bylo jednomyslné rozhodnutí amerického Nejvyššího
soudu ze 17. května 1954, založené částečně na výzkumu v oblasti
společenských věd, že nucená segregace černých dětí ve školách v některých
státech a oblastech USA protiřečí zásadán americké ústavy.
Franz Boas
(Narodil se 9. července 1858 v Mindenu v Prusku, zemřel 22. prosince
1942 v New Yorku ve Spojených státech.)
Boas byl americký antropolog německého původu první poloviny
dvacátého století. Byl zakladatelem relativistické školy antropologie,
soustředěné na kulturu, která se stala ve dvacátém století hlavním směrem
antropologie. Když působil na Columbia University ve Spojených státech
(1899 - 1942), vytvořil jednu z nejlepších amerických kateder antropologie.
Boas byl odborníkem na severoamerické indiánské kultury a jazyky, ale
zároveň byl také organizátorem profese a velkým učitelem celé řady vědců,
kteří ve Spojených státech rozvinuli antropologii.
Od svých prvních let v Americe byl Boas inovativním a neobyčejně
produktivním vědcem, který vytvářel významné dílo ve statistické fyzické
antropologii, v deskriptivní i teoretické lingvistice a v etnologii
amerických Indiánů - vydal důležité studie folklóru a umění. Byl zároveň
velmi významným učitelem. V roce 1906, už ve věku 48 let, mu byl věnován
"festschrift" (svazek vědeckých prací na jeho poctu), jaký se většinou
vydává pro vědce, který odchází do důchodu. Následujících 36 let nebylo o
nic méně produktivních. Boas založil International Journal of American
Linguistics, byl zakladatelem American Anthropological Association a byl
předsedou American Association for the Advancement of Science.
V roce 1911 vydal Boas The Mind of Primitive Man (Mysl primitivního
člověka), soubor přednášek o kultuře a rase. O argumenty v těchto
přednáškách se často opírali ve dvacátých letech dvacátého století ti, kdo
se stavěli proti americkým omezením přistěhovalectví, založeným na údajných
rasových rozdílech mezi lidmi. Ve třicátých letech dvacátého století
spálili nacisté v Německu tuto knihu a odebrali Boasovi jeho doktorát
filozofie, který mu unvierzita v Kielu v roce 1931 slavnostně potvrdila. V
roce 1937 Boas zaktualizoval a rozšířil tuto knihu. Jinými díly Boasovými
jsou Primitive Art (1927) a Race, Language and Culture (1940).
Revolučnímu významu Boasova díla lze porozumět pouze tehdy,
vezmeme-li v úvahu nejrůznější názory antropologů na člověka. I když byli
téměř všichni antropologové vždycky přesvědčeni, že lidský druh je jen
jeden, v Boasově době všichni nezastávali názor, že všechny lidské rasy
mají stejnou schopnost rozvíjet kulturní formy.
Právě v důsledku Boasova vlivu je nyní téměř všeobecně přijímán jeho
argument, že každá existující populace, dostatečně velká na to, aby v ní
existovaly individuální rozdíly mezi lidmi, má stejnou lidskou schopnost
rozvíjet kulturní formy, a že výsledné rozdíly v kulturách jsou důsledkem
historických "kulturních" a nikoliv genetických faktorů.
V rámci tohoto všeobecně přijímaného argumentu se občas vyskytly
rozdíly v názorech ohledně toho, čeho jednotlivé národy konkrétně dosáhly.
Někteří antropologové, kteří si často říkají "evoluční", argumentují, že
některé národy dosáhly "vyšší" úrovně kultury a zanechaly za sebou -
alespoň dočasně jiné národy. Tito antropologové jsou přesvědčení, že
rozdíly mezi "civilizovanými" a "primitivními" národy jsou důsledkem vlivů
prostředí, kultury a historie.
Jiní antropologové, jimž se často říká kulturní relativisté,
argumentují, že evoluční názor je etnocentrický a vyplývá z lidské tendence
charakterizovat skupiny, které se od nás odlišují, jako podřadné, a že
všechny existující lidské skupiny se vyvíjely stejně, ale různými způsoby.
Franz Boas zastával tento druhý názor. Vzhledem k tomu, že britští a
američtí antropologové v poslední třetině devatenáctého století tento názor
nezastávali, Boasův úspěch v tom, že učinil svůj názor naprosto dominantní
je o to pozoruhodnější.
I když původně předpokládal jako přírodní vědec, že musejí existovat
univerzální zákony, který vysvětlí, čím to je, že různé národy mají určité
charakteristické životní zvyky, dospěl nakonec k názoru, že je tento
problém příliš složitý na to, aby se dalo najít nějaké všeobecně
uplatnitelné vysvětlení. Argumentoval, že zákony kulturní příčinnosti budou
muset být objeveny a nesmějí být jen tak předpokládány.
Boasův názor vyžaduje, aby byl antropolog schopen porozumět všem
faktorům, které by mohly ovlivnit historii národů. Na to, aby mohl člověk
tvrdit, že kulturní rozdíly nejsou důsledkem biologických rozdílů, musí
člověk dost znát biologii, a má-li být člověk schopen analyzovat vztahy
mezi člověkem a jeho prostředím, musí rozumět takovým záležitostem, jako je
migrace, výživa, zvyky při výchově dětí a nemocnost, stejně jako pohybu
lidí a vzájemným stykům mezi národy a jejich kulturami. Tak se stává
antropologie holistickou a eklektickou a vstupuje do každé vědecké
disciplíny, která se zdá být relevantní pro řešení daného problému.
Gunnar Myrdal
(Narodil se 6. prosince 1898 v Gustafs, Dalarna, ve Švédsku, zemřel
17. května 1987 ve Stockholmu.)
Karl Gunnar Myrdal je švédský ekonom a sociolog, který dostal v roce
1974 (spolu s Friedrichem A. Hayekem) Nobelovu cenu za ekonomii. Je
považován za významného teoretika mezinárodních vztahů a zejména rozvojové
politiky v třetím světě.
Na pozvání newyorské Carnegie Corporation zkoumal Myrdal sociální a
hospodářské problémy černochů ve Spojených státech v letechj 1938-40 a
napsal dílo An American Dilemma: The Negro Problem and Modern Democracy
(Americké dilema: Černošský problém a moderní demokracie, 1944) V této
knize vyložil Myrdal svou teorii kumulativní příčinnosti, o tom, že chudoba
působí šíření další chudoby. Tato myšlenka se stala hlavním rysem
Myrdalových knih o ekonomice rozvojových zemí, v nichž argumentoval, že se
bohaté a chudé země v procesu hospodářského rozvoje nesblíží, ale naopak se
od sebe vzdálí: chudé země budou dále chudnout, protože bohaté země budou
využívat láce výrobních procesů velkého objemu (economies of scale) a chudé
země budou donuceny spoléhat se jen na primární suroviny a výrobky.
Odpověď Janu Lipšanskému: Co si počít se špatnými vztahy mezi
Čechy a Romy
Jan Čulík
Odpovídám Janu Lipšanskému na žádost, abych tedy jasně napsal, jak
si představuji, že by bylo možno "česko-romský problém" řešit.
Potíž je, že Česká republika nemá první a nejdůležitější předpoklad,
kterého je zapotřebí jako prvního kroku, má-li se čehokoliv dosáhnout.
Česká republika nemá dobře fungující, efektivní a nezaujatou policii ani
soudnictví. Je velkou vinou Jana Rumla, že za dlouhá léta, kdy byl šéfem
ministerstva vnitra, se nezasadil o modernizaci české policie na všech
jejích stupních. Dodnes jsou policisté spíše nepříliš účinnými úředníky,
kteří hlavně sepisují protokoly. Počítačové vybavení české policie se zdá
být minimální: v létě 1999 jsem byl několikrát svědky, jak policisté
užívají při své práci psacích strojů!!
Prvním předpokladem řešení problémů mezi Čechy a Romy je velmi
účinná prevence, pronásledování i trestání kriminality, a to na základě
individuálních přestupků, ať ty trestné činy páchá kdokoliv. V
západoevropských zemích dochází k výraznému snižování kriminality tím, že
jsou veřejná místa nyní už v podstatě všude zadrátována kontrolními systémy
průmyslové televize. Kamer průmyslové televize je na britských veřejných
prostranstvích v současnosti více než milion a jejich počet dále stoupá.
Paneláky na některých londýnských sídlištích byly donedávna
"no-go-areas", rájem pro bující kriminalitu a násilí nejhoršího druhu:
obyvatelé, zejména z těch nejchudších vrstev dělníků a nezaměstnaných, vždy
jen s hrůzou proběhli po schodech a zabarikádovávali se ve svých bytech. Po
zavedení průmyslové televize do všech schodišť i patrových průchodů
kriminalita rázem zmizela - paneláky se stávají vyhledávanými byty i
"perspektivních mladých podnikatelů".
Stejným způsobem bude muset vybavit veřejná prostranství průmyslovou
televizí, která bude čtyřiadvacet hodin denně nahrávat na videopásky, co se
na veřejných prostranstvích děje, i Česká republika. Na základě těchto
videozáznamů je pak možno postihovat jakoukoliv kriminalitu, ať ji páchají
na nevinných občanech skinheadi, anebo Romové.
Tvrdý a účinný postoj vůči kriminalitě je tedy prvním a důležitým
předpokladem. Česká republika nesmí pachatelům kriminality, ať jsou z
jakékoliv společenské skupiny v národě, z politicky korektních důvodů či
pod tlakem z Evropské unie ustupovat.
České sdělovací prostředky však musejí upustit od nehorázně
rasistické praxe, kdy se pachatel trestného činu, pokud je to Rom, za
pachatele v novinách, v rozhlase a v televizi otevřeně označuje, Čech však
ne.
Sdělovací prostředky budou muset stimulovat cross-kulturní dialog
mezi Čechy i Romy. Vysílat větší množství pořadů, zejména v televizi,
představujících Romy jako jednotlivé lidi, postavy z masa a krve, lidi s
emocemi, strachy i touhami, jaké mají i ostatní lidé. Dobrým začátkem by
bylo odvysílat v českých televizích pořad Channel Four "Cikáni, tuláci a
zloději". Lze ovšem očekávat, že se po jeho odvysílání vzedme v českém
národě vlna protestu. Bez ohledu na to bude nutno v takovýchto
zlidšťujících programech ve sdělovacích prostředcích pokračovat.
Cca osmdesátiprocentní nezaměstnanost mezi Romy je neudržitelná a
bezpochyby je do značné míry zdrojem romské kriminality. Jdete-li v ČR na
pracovní úřad, většina lidí, kteří tam stojí ve frontách, jsou Romové. Je
známo ze sociologických průzkumů, že kriminalita stoupá s mírou
nezaměstnanosti. Bude tedy třeba účinných programů pro rekvalifikaci Romů a
pro jejich včleňování do většinové společnosti.
Média i státní úřady budou muset systematicky podporovat dialog mezi
bělošskou většinou a romskou menšinou - třeba i tou formou, že vznikne v
televizi pořad, kdy skupina bělochů v diskusi zaujme postavení Romů a
Romové budou hrát roli bělochů. V takové diskusi se ozřejmí celá řada
pošetilých předsudků.
K příspěvkům s romskou problematikou v Britských listech přišlo
větší množství ohlasů. Dávám jim na jiných místech dnešního vydání BL
prostor. Posuďte sami, co si o nich myslet.
Jaké tedy máte názory na rasismus, Jane Čulíku?
Vazeny pane,
mozna by stalo za to, kdybyste sepsal o svem nahledu na rasismus v Ceske
republice vetsi a konkretnejsi clanek do Britskych listu. Takto vlastne
veskera polemika zabredava na urovni poznamek. V clanku byste pak mohl
zverejnit konkretni dolozene udaje o rasismu v CR, dolozene udaje o chovani
Cechu, dolozene udaje o agresi policistu vuci Romum atd. Mozna by stalo i za
to odpovedet na nektere Vami doposud nezodpovezne dotazy, napr. nemeli by
sami Romove vyvinout nejakou iniciativu, aby dokazali sve ambice a
schopnosti? Nebo proc nemaji Romove kramky, nejsou ve vede apod.? Nebo proc
se boji lide v noci chodit po Karline nebo Zizkove (a nebo ctvrti u sklarny
v Usti nad Labem)?
Take jste kdysi cosi naznacil o tom, ze toto etnikum ze sve podstaty
neuznava ceske zakony a zije si po svem, a ze je otazka, nakolik se da tato
situace zmenit.
Rozumejte, zajima mne Vas nazor. Rad se necham presvedcit. Me zkusenosti
jsou bohuzel takove, jake mam. Zkusenosti mych znamych jsou takove, jake
maji. Kdyz se za svuj zivot potkam s takovymi sto Romy, a ani jeden z nich
se nechova poctive a slusne, tezko podle nich nemohu posuzovat cele etnikum.
Kdyz maji navic Romove ulevu v zakonech, jako radneho obcana mne to
samozrejme nastve (mluvim o bytove a financni politice vuci Romum, ktera je
nestandardni). Tyto otazky jste take nezodpovedel.
Nemejte mi to, prosim, za zle, ale pokladam se v tomto za bezneho
obyvatele
Ceske republiky, stve mne zlocinnost jako takova, stvou mne sobecti
automobiliste, skupinky priopilych mladiku, rozbijejicich zastavky, stve mne
i tento problem.
Kdyz pristoupim na Vasi argumentaci - stvou mne skupinky ceskych
lidi, kteri
mne nekolikrat v zivote prepadli, mam s nimi negativni zkusenosti, znicili
jednu ctvrt v Usti nad Labem, maji vyhody, ktere bezny danovy poplatnik
nema. Maji urcite spolecne znaky a rysy, jak je poznat, ale ty jsou
vedlejsi. Tito lide, obcane Ceske republiky, se ze 60 % podileji na
kriminalite v CR.
Jan Lipšanský
Uvalujete kolektivní vinu na Čechy
Vazeny pane Culiku,
opravdu si nelze nevsimnout, ze kolektivni vina uvalena na Romy Vam
vadi,
zatimco tu co je uvalena na Cechy jakozto rasisty vesele propagujete.
Stejny postoj zaujimate v pripade kosovskeho konfliktu. Zatimco
vyvrazdovani
Albancu se po pravu resi bombardovanim vsech Srbu, pote co Albanci zacli
vrazdit Srby, zadne volani po bombardovani kosovskych Albancu jsem si v BL
neprecetl.
Tak jak tvrdite, ze je tolerovana rasisticka kriminalita, ja mohu
tvrdit, ze
kriminalita mnohych Romu je prehlizena s jeste vetsim uspechem.
Nez me osocite z rasismu, podotykam, ze jini me zase
vytykaji, ze jsem
zastance cernych. Tvrdim totiz, ze pokud se clovek narodi v rodine, ktera je
uplne dole, nema temer sanci se z tech sracek vlastnimi silami vyhrabat. A
pokud je to opravdu vyjimecne silna osobnost a z tech sracek se vyhrabe,
nakonec jemu nebo jeho detem nekdo rozkopne hlavu, protoze jsou cerni.
Na druhou stranu mne drazdi, za jiste a ne zrovna male
procento Romu ma
permanentku na bezpracne prijmy, zatimco ja vstavam o pul seste, vracim se
nejdrive o pate a pri svych nadprumernych prijmech dvou detech a zene na
materske, dostanu tak o 20 procent vic, nez lecktera romska rodina na
socialce. Tech dvacet procent navic mne nejspis stat nechava, abych mel na
cestu do prace.
Proto bych rad, aby se stejne halasne, jako se bojuje za
prava mensin,
bojovalo za prava vetsiny. Jinymi slovy spravedlivy trest za kazdou
zmlacenou cernou, zlutou, ale i bilou hubu. A take at si mensina ma treba
modrou barvu a zije si klidne na bidylku hlavou dolu, kdyz jinobarevne
osazenstvo nebude nuceno tento pobyt na bidylku pravidelne sponzorovat a to
nejlepe za staleho vyrvavani sponzorovane mensiny, nespokojene s kvalitou
zobu podaneho az pod bidylko. Pokud mne chcete osocit z lakoty. Rad budu ze
svych dani platit pomoc lidem, kteri se z tech sracek vyhrabat chteji.Prave
diskutovana mensina by nami ceskymi rasisty byla lepe prijimana, kdyby
procento tech opravdu se namahajicich bylo vetsi.
Zdeněk Maštalíř
Poznámka JČ:
Nikdo nevznasi vuci ceske
vetsinove spolecnosti kolektivni vinu - existuje vsak kolektivni
odpovednost.
Zdeněk Maštalíř:
Pane Culiku,
dekuji za pouceni, ale nehrajme si na schovavanou. Srbum bylo take
jedno,
jestli to na ne padalo kvuli kolektivni vine nebo kvuli kolektivni
odpovednosti. Stejnou vinu nebo chcete-li odpovednost , nese i mensina. Jde
o to, ze chtit musi obe strany.
Pokud napriklad budu nucen emigrovat, bude
to trvat leta nez ovladnu perfektne jazyk. Zcela jiste potkam dost lidi,
kteri me daji najevo, ze jsem min nez oni. Ale budu se zatracene snazit , aby
uz mi synove meli potrebne vzdelani pro zacleneni do spolecnosti . Pokud
budu takovy fanda sveho puvodu ci odlisneho stylu zivota, ze zaclenneni do
vetsinove spolecnosti odmitnu, nebudu mit tu drzost, abych po cele generace
pozadoval zivobyti po zbytku spolecnosti, bez poskytnuti jakekoliv
protihodnoty.
Skandalni rozsudky nad pachateli nasili na komkoli, mensiny
nevyjimaje, mne
vadi velice. A ackoliv nesu kolektivni odpovednost, pri sve nechapavosti,
ktere jste si racil povsimnout, nevidim moznost jak situaci zmenit. Pouze se
muzu pokusit, aby z mych synu nevyrostli pachatele rasistickych ani jinych
zlocinu a zrovna tak Rom se muze pokusit , aby je ho dite zvladlo skolni
dochazku a melo lepsi sance nez ma on. Oba snad mame sanci na uspech.
Vykriky pana Uhla typu za vsechno muzou jen bili tuto sanci zadnemu z nas
nezvysi.
ZM
Prestoze Vase nazory casto nesdilim, za vydavani BL velmi dekuji a
doufam ze
vydrzite.
Poznámka JČ: Nejsem přesvědčen, že Evropa měla stát s rukama
založenýma nad Miloševičovým vražděním a vyháněním kosovského obyvatelstva.
Jak byste, pane Maštalíř, situaci řešil jinak? To, že mise nebyla dokončena
efektivně, je jiná věc. - Hovořím-li o kolektivní odpovědnosti, mám
přirozeně na mysli i obecně lidskou kolektivní odpovědnost, i když česká -
jde totiž o členy českého společenství - je bezpochyby o něco větší.
Individuace a generalizace
Omlouvam se za zbezne a nedostatecne citace, ale jde jen o
podstatu vasich vyroku.
Napsal jste:
Chování jednotlivých lidí nelze generalizovat a rozlišovat je na společenskou skupinu, označenou nějakým výrazným znakem, třeba barvou kůže.
A taky jste napsal:
Se společností, která toleruje, aby v ní byli lidé pro svou barvu kůže
beztrestně zabíjeni nebo mrzačeni, je vážně něco v nepořádku ... nemám
důvěru v českou policii ani v české soudnictví v této věci. Neexistuje snad
bezpočet příkladů, že se česká policie chová rasisticky, že má velmi blízko
ke skinheadům?
Tyto dva vyroky jsou v rozporu. Slovem "spolecnost", "ceske
soudnictvi", "ceska policie" generalizujete
a cinite tak to, co v predchozi citaci kritizujete.
Myslim, ze otazku Romu v CR vnimate velmi citlive, a tak berete na
ceskou spolecnost vetsi klacek nez na Romy. To vychazi z rozsirene
ceske vlastnosti, ze ten slabsi je vzdycky v pravu. Myslim, ze Romsky
problem je, ze Romove potrebuji bile (jejich penize, pracovni mista),
ale bili nepotrebuji Romy.
Romove nejsou nezavisli a je treba aby zacali byt, jinak se po
zkraceni socialnich davek krehky smir zhrouti a bude to horsi.
Proto myslim, ze je treba romske etnikum podrobit kritice a pomoci
jim stavet nezavislost.
Poznámka JČ: Ano, slabší je vždycky víc v právu, anebo je mu
nutno věnovat více pozornosti než silnějšímu. - Myslím, že kritika obou
mých výroků je založena na neporozumění. Každý výrok se totiž vztahuje k
něčemu jinému. Hovořím-li o individuální odpovědnosti občana za trestný
čin, kterou nemohu rozšiřovat na celé společenství, je to něco jiného,
hovořím-li o funkčnosti úřadů či státních struktur. Přece uznáte, že státní
struktury, úřady či instituce musejí fungovat naprosto bezchybně. Dojde-li
například jednou k vykradení banky jejím ředitelem, anebo k neúčinnému
soudnímu řízení se skiny u regionálního soudu, autorita té banky či soudu
je zpochybněna už tím jediným případem. To je přece něco úplně
jiného než když vidím Roma, jak krade v tramvaji, a usoudím z toho, že
všichni Romové kradou...?
Pořad, aby Britové Romy litovali
Vazeny pane Culiku,
vim, ze rasismus je Vase oblibene tema, tak nekolik poznamek.
Zmineny diskutovany porad me zaujal spis pozadim. Uvadene
pripady jsem sledoval a deprimovaly me mozna vic nez leckoho
jineho. V Britanii asi nemaji tyto pristehovalce radi (proc, to byste
mel vedet spis Vy) a tvurci tohoto poradu se je snazi prezentovat
jako ubohe, pronasledovane a tyrane obeti. Asi aby je Britove litovali
a meli radi. Typicky rasisticky pristup - osud jednotlivcu se snazi
prenest na celou skupinu.
Osobne si myslim, ze od kolektivni odpovednosti ke kolektivni
vine neni tak daleko. Jestlize jsme vsichni odpovedni, proc nejsme
vsichni vini? Asi reknete, ze ten, ktery se snazil veci zmenit, vinen
neni. Ale pokud veci nezmenil, pada to i na jeho hlavu nebo ma
alibi? Jak posoudime zda se pro sve alibi snazil moc nebo malo? Pri
slovech kolektivni odpovednost se mi vybavuji situace, kdy jsou
zodpovedni vsichni a tudiz nikdo.
Pokladate za antirasistickou kampan EU i to, ze celnici na
hranicich vraceji nektere lidi (podle barvy pleti) a vymlouvaji se na
to, ze nemaji (ti problemovi) dost penez? Nebo je podstatou teto
kampane to, aby byl zastaven priliv problemovych skupin a usetrily
se statni penize? Uz o techto pripadech natocila BBC nejaky porad?
To ze je nase policie znacne zfasizovana, o tom jsem
presvedcen uz nekolik let. Dojemna ostraha holych lebek, aby se
nepopraly s anarchisty me v tom jen utvrdila. Jeste jsem neslysel, ze
by anarchiste nekoho ukopali k smrti, presto je policie povazuje za
daleko nebezpecnejsi.
V teto zemi u soudu zatim s pravem nepocitam, tim mene se
spravedlnosti (ta ostatne pry patri Bohu). Skandalni rozsudky se
vynaseji jako na bezicim pasu (tak jeden tydne). Presto si nemyslim,
ze soud rozhodoval z rasovych pohnutek. Pokud jsem nektere
pripady sledoval, existovaly vazby mezi rodici obvinenych a soudci.
Soud proste rozhodoval na zaklade znamosti. Ostatne, ted jsou ve
velke mode prava pachatelu, nikoli obeti a to vseobecne bez ohledu
na rasu.
Co se tyce integrace Romu do spolecnosti euroatlantickeho
typu, mam vazne pochybnosti. Mozna je to tim, ze zastavam
rasisticky nazor, ze mezi jednotlivymi etniky existuji statisticky
vyznamne rozdily v jejich vlastnostech. Nemyslim si ovsem, ze by se
z toho mela vyvozovat nerovnost pred zakonem. Docetl jsem se, ze
uz cisar Zikmund Lucembursky udelili cikanum v Uhrach soudni
samospravu. Nebylo to nic platne. Na rozdil od Madaru nebo
Kumanu se neusadili. Pokud se jim nepodarilo se integrovat do
spolecnosti ani za 600 let, nepredpokladam, ze tento proces bude
trvat pouha desetileti. Treba se opravdu do nasi civilizace zaclenit
nechteji (s vyjimkou jednotlivcu) - kdo vi. Jista indolozka v jakesi
knize pise, ze maji proste jine zvyky, jinou kulturu, jinou moralku a
proto se chovaji tak, jak se chovaji a neustale v teto spolecnosti
narazi na problemy. Myslim si, ze stale kocuji - dnes se tomu rika
emigrace. Zirne pastviny byly nahrazeny socialnimi davkami.
Neni mi jasne, jaky zaujmou vlady Zapadu postoj ke skupinam,
ktere se nebudou chtit do jejich civilizace vclenit. Vyzenou je?
Vyhubi? Zridi rezervace? Nebudou se o ne vubec starat? Budou se
o ne starat v ramci socialnich opatreni?
To, ze se Cesi chovaji rasisticky na zaklade zkusenosti, je
fakt.
Nedovedu si predstavit co s tim delat. To neni veci racionalniho
postoje, ale pudu sebezachovy. Jezis nas sice uci nastavit i druhou
tvar, ale vetsina lidi to radsi nezkousi. Pokud Vas trikrat za sebou
nekdo bezduvodne zbije a pokazde pritom nadava rusky, pak se
proste budete Rusu bat. Pud sebezachovy bude silnejsi nez
antirasisticky postoj, velici Vam pristupovat ke kazdemu porizkovi
mluvicimu rusky bez obav a predsudku.
Poznámka JČ: Britská televize odvysílala nesčetné pořady o
rasismu britských imigračních autorit a často se o tom píše v novinách.
Nedávno však, jak o tom referoval Jan Macháček v Britských listech,
odvysílala BBC relativně pasivní pořad o práci imigračních služeb, kde
jejich buzeraci příchozích do země podávala bez kritiky.
Referendum Romů, nikoliv referendum o Romech
V článku Jiřího Konvaliny šlo o referendum Romů, ne o referendum o Romech.
Tudíž komentář k této poznámce je lichý.
Zároveň nechápu, proč se pan Konvalina pozastavuje nad citátem: "Se
společností, která toleruje, aby v ní byli lidé pro svou barvu kůže
beztrestně zabíjeni nebo mrzačeni, je vážně něco v nepořádku."
Pan Kyncl i pan Konvalina budou spíše jen individualisté a pro
kolektivní vnímání nemají asi mnoho pochopení.
Napsala Juliana:
pane Culiku,
Vy asi neumite cist. Pan Konvalina napsal, ze by "bylo dobre
zeptat se Romu, co vlastne oni sami chteji"..a dale to rozvil:
"Netusim, jestli je mozne zorganizovat nejake referendum, kde by
se Romove vyjadrili, kam by mel smerovat vyvoj romske populace,
ale bez vnejsiho vlivu nejakych aktivistu, z nichz nekteri jsou bohuzel
dost jednodusi"
Pak pise, ze Romove svoji kulturu malo propaguji.
Nevim, co je na jeho formulaci rasistickeho. Vy uz vidite rasisty vsude.
Ja jsem tuto cast jeho clanku pochopila tak, ze se bavime (bili Cesi) o
Romech bez nich, a ze by chtel slyset take nazor nejakeho
Roma. Bili Cesi se take bavili a bavi o sve identite a o svem smerovani,
proc by podobne diskuse nemohli vest cesti Romove? (Nekteri se treba
chteji zcela asimilovat, jini kladou duraz na svoje zvyky a tradice.)
O tech jednoduchych aktivistech by se dalo diskutovat. Kdyz si je
zvolili... (Nekteri cesti politici jsou take divni, ale co clovek
nadela).
V tom, ze Romove malo propaguji svoji kulturu, ma pravdu. Na Internetu si
muzu precist informace o ceskych Romech v anglictine
(http://rebel.radio.cz/romove/people.html),
v cestine jsem nenasla nic. Proc? Bud jsem v hledani na webu
neschopna, nebo jim za tu namahu nestojime. Taky jsem se nesetkala
s tim, ze by Romove nabidli vetsinove ceske populaci - jestli chcete,
naucime vas romsky. Takze si o Romech ctu informace na cizich webovych
strankach, treba zde:
http://www.romani.org
Poznámka JČ: Nezlobte se, ale jak byste reagovali na to, až
bude Česká republika v Evropské unii, že by třeba Němci jako "čelný národ"
EU prosadili v Bruselu návrh, že by se mělo "konat nějaké referendum, v
němž by se Češi vyjádřili, kam má směřovat vývoj jejich populace". - Líbilo
by se vám to?
Dráždí mě pěstování asociace "Čech=rasista"
Autorovo jméno je známo.
Dobry den pane Culik,
asi nejsem sam koho drazdi neustale systematicke pestovani
asociace Cech = rasista
v britskem a jinem radoby "objektivnim" tisku ci v televizi.
Proc nejede britska televize udelat reportaz o treba tom, jak si
"polepsili" Romove v multietnickem Kosovu po lonskem zasahu NATO ?
Proc BBC nikdy neudela reportaz s emotivnim nazvem "Az jich bude
5 - 10 milionu" o tom, kolik problemu by Britanii prineslo, kdyby
mela stejne procentualni zastoupeni romske populace jako ma CR ci SR?
A kdyz stat A zavede viza pro obcany statu B (a nikoliv statu C) - tak
takovy krok neni vyjadrenim nepripustneho "kolektivniho hodnoceni" ?
Ti, co se "divi", ze byt v dome obyvanem Cikany je i za soucasne bytove
nouze prakticky neprodejny (necikanum) - at jdou vykladat pojistovne,
ze davat vyssi pojistnou sazbu nemocnemu sedmdesatnikovi
(nez zdravemu tricatnikovi) je politicky nekorektni.
A proc britska vlada nevypise stipendia pro studium na tamnich elitnich
zakladnich a strednich skolach take pro par cikanskych deti z CR ?
To by panecku bylo gesto !
Mel jsem tady nedavno na navsteve kolegyni z ETH Curych.
Je z Bangladese, vypada na prvni pohled opravdu jako cikanka.
Prijela plna obav a rozhorcena uz predem na zdejsi rasismus.
Sam nejsem schopen rict cim se presne lisil jeji vzhled (ale
ani obleceni) treba od zebracky z Besarabie. Spis tu byl jisty
rozdil v chovani a zpusobu hovoru... Lide na ulici ci
v hospodach - a to i ve ctvrtich jako je Karlin nebo Smichov -
se k ni vsak vesmes chovali pekne.
Sice vetsinou nerozumeli jeji anglictine, ale bylo jim jasne
ze to nejsou vykriky typu "jdi do pici ty hajzle zkurveny"
- ktere mohou casto zaslechnout od podobnych mladych krasavic
na ulicich zminenych "multikulturnich" ctvrti :-)
Pracuji na vysoke skole prirodovedneho smeru a ujistuji Vas,
ze kdyby se tu nekdy objevil treba eskymacky student, tak
ho vsichni budou s nadsenim hyckat a vsemozne mu pomahat -
aby vydrzel a uspesne dostudoval. To same by samozrejme platilo
i pro Roma - jenze se bojim ze ten Eskymak se u nas objevi
(budeme li casem v te Evropske unii) driv ;-)
Urazite Cechy, kdyz pisete, ze hodnoti sve blizni podle barvy pleti.
To uz spis treba podle jejich chovani, reci, zvyku...
Nebo podle prace. Nejsem si napriklad vedom zadneho "rasismu"
vuci Vietnamcum zde (ve srovnani s "vyspelymi" zememi).
Odpovim zdanlive irelevantnim srovnanim. Kdyz mne kdysi za hlubokeho totace
navstivil doma muj rusky profesor (mimochodem disident), mel jsem opravdu
strach, jak se k nemu (a pote ke mne) budou chovat lide v nasem malomeste,
kde navic sidlila ruska posadka.
Nastesti zrejme i prodavacky v mistnich obchodech
(ktere vymetal - s mou pomoci - stejne intensivne jako dustojnici
zdejsi posadky) pochopily ze tento clovek neni "okupant".
A on, ac slavny matematik, o nekolik urovni vyse nez ja, vedel ze se
zde musi chovat spis nenapadne. Predem se soukrome vyjadril, ze
"se hluboce stydi byt Rusem v CR". (Vypadal sice - na prvni pohled-
trochu jako Breznev, v pase mel ale jasne napsano "zid" :-)
Jednou ho malem uz prastil holi jeden lyzar ve fronte na sjezdovku,
ale pak
se mi prisel omluvit se slovy "vidte, ze tohle neni zadny lampasak ?"
Naschval to ted reknu trochu provokativne:
Myslim ze slusny Cikan by se mel trochu stydet, ze je Cikanem -
a slusni Cesi (+ spolecenske instituce samozrejme) by meli byt maximalne
vstricni k tem Cikanum, kteri maji aspon trochu dobre vule vychazet
s vetsinovou spolecnosti. Je snadne rict "no a co ?" na predstavu, ze
ceska mesta budou jednou vsechna vypadat jako centrum Usti nad Labem.
Podle mne to ale povede casem jedine k postupne "rehabilitaci", v ocich
"sporadanych" obcanu, "instituci" jako je "napravny pracovni tabor"
(ktere sice myslim vynalezli Anglicani ale jistymi rezimy 20 stoleti
byly totalne zdiskreditovany)...
Casto jsem na toto tema diskutoval treba s mymi nemeckym znamymi, kteri
si take vzdy radi rypnou na tema "Cechu zadajicich o azyl v Doveru".
Popravde receno mi ale pripada i u nich - jako skoro u vsech Nemcu, pres
desetileti trvajici masaz v politicke korektnosti a toleranci, ale
i u ostatnich Evropanu (nejen Rakusanu !) - ze ta slupka "tolerance"
a politicke korektnosti je porad jeste docela slaba.
Mam byvalou spoluzacku, ktera je ucitelkou a starostkou
v male obci na Frydlantsku. Temer cely zivot se venovala
zvelebovani mistnich cikanu, delala pro ne divadelni predstaveni,
pujcovala jim dokonce penize (ktere ji vetsinou nevratili) apod.
Kdyz jsem ji pred nedavnem v hospode nadhodil onu vyse uvedenou skandalni
"myslenku" (ze totiz nektere instituce byly Hitlerem tak zdiskreditovany,
ze bohuzel neni mozno je v zadne forme v nejblizsich desetiletich pouzit)
odvetila slovy: "Pred par lety bych te prastila prvnim predmetem,
ktery by mi padl do ruky."
Zdalo se mi, ze duraz byl kladen na prvni cast vety ;-)
Vas ctenar "anonym"
(je samozrejme jasne, ze nektere veci - byt pravdive - se na verejnosti
rikat neslusi)
Pisu to v "multikulturnim" Karline, byla tu zrovna uklizecka, fajn zenska,
mila, krasnou cestinou mluvici, bystreho pohledu, "opalene tvare" a cernych
oci :-) Kdyz mne pri uklidu nekdy vyzene na chodbu, jdu si treba neco koupit
a necham pritom vsechny supliky -i ty s penezi- dokoran otevrene.
A pak jdu psat "rasisticke" maily... ;-)
Je ale fakt ze treba jeji muz, ktery sem za ni obcas prijde vecer kdyz
zrovna uklizi (asi zarli) ve me uz duveru nebudi ani trochu...
Poznámka JČ: BBC nemusí dělat pořady o tom, "až jich bude 10
milionů", protože procento "barevných" menšin je v Británii daleko, daleko
vyšší, než procento Romů v ČR. I mladí nezaměstnaní černoši jsou asociální,
stejně tak jako mladí nezaměstnaní běloši. Kdesi jsem četl statistiku, že v
mnohých britských městech připadá v kategorii patnáctiletých více než
padesát procent "barevných" na "bělochy". No a co? (Panu Kynclovi by asi
smrděli...)
Moje studentka, jejíž matka je Češka a otec Arab, při ročním pobytu
v ČR narážela dost často na nadávky od české populace, lidé si mysleli, že
je Romka. Když začala mluvit anglicky, tak ji ovšem milovali...
Co se týče poskytování stipendií Romům britskou pro britské "elitní"
školy. Mám pocit, že první odpovědnost vůči Romům nese český stát, jsou to
jeho občané a český stát je má povinnost ochraňovat.
Vyřešme romský problém tím, že jim dáme vzdělání
Se zájmem jsem si přečetl články o rasismu v Britských listech. Něco
mi v nich však chybělo. Mnoho se napsalo o popsání situace, v níž se
nacházíme, ale nic o
způsobu jak tuto situaci změnit. Je sice hezké říct, že se musí změnit
myšlení lidí, ale
to se nestane ze dne na den a ne samo od sebe.
Je pravda, že v České republice existuje rasismus. Sám se s ním
setkávám poměrně často, přesto nebo možná proto, že jsem bílý. Setkávám se
s ním hlavně od
svých přátel a známých, bílých, kteří uvádějí podobné důvody svých emocí
vůči Romům.
Špatné zkušenosti, kriminalita, nezaměstnanost, nevzdělanost, asociálnost.
Otázka nestojí,
zda je to oprávněné, kdo za to může, ale co s tím.
To, že je procentuálně víc Romů ve vězení, než bílých, je fakt. To že
jsou většinou nezaměstnaní, také. Ale možná není úplně přesné mluvit jen o
Romech, ale
možná bude přesnější říci, že se tato situace týká chudých a
nekvalifikovaných lidí. A mezi
nimi najdeme velké procento Romů. A tady je možná počátek a jádro problému.
Tím je podle mě zvyk dávat cikánské dítě do zvláštní školy. Jejich
velké procento ve zvláštních školách a nízké procento v normálních, to je
základ jejich
současné situace a je to skrytý, ale o to záludnější rasismus.
Skutečnost, že tato společnost dává romské děti prakticky automaticky
do zvláštních škol, si zadělává na pořádný problém v budoucnosti. Nejen že
je bude muset
později podporovat, vlivem jejich horších podmínek uplatnění. Ale bude
čelit také značnému
napětí, které sebou jejich závist vůči šťastnějším a bohatším členům společnosti
přinese. Bez pořádného vzdělání nemají Romové šanci na vybřednutí z bídy,
ale také ji nemá tato
společnost aby se dostala ven z tohohle kotle vzájemné netolerance. Můžeme
stále mluvit o
ideálech, o správném chování, ale i kdyby byli skini spravedlivě trestáni,
i kdyby
přestali být Romové vyhazováni z restaurací, problém by to nevyřešilo. Pro
Rómy stále bude
platit, že jsou nekvalifikovaní a práci dostanou jen u krumpáče a lopaty.
Prostě, že jsou
blbí. Stále budou chudší a stále budou mít pocit, že je tato společnost
okrádá, že mají
horší podmínky než bílí.
Je nutné, aby se vzdělanost romské populace podstatně zvýšila. Nejen že se
tím sníží jejich nezaměstnanost, ale poroste i úcta většinové společnosti k
Romům.
Počet obyvatel v České republice klesá. Romů však přibývá a s tím roste i jejich
procento ve společnosti. Pokud budou i nadále tito lidé ze společnosti
vytlačováni, bude tato
společnost čelit stále většímu tlaku na řešení problémů tím vyvolaných.
Naším cílem by podle mě měla být spravedlivá společnost, kde každý má
stejné právo a šanci na vyniknutí. To znamená, aby bylo jedno, zda člověk
pochází z
bohaté, nebo chudé rodiny, zda je bílý, nebo snědý. Pokud se tak neděje,
společnost se
připravuje o nevyužitý potenciál nespravedlivě odstrčených lidí.
Za jediné dlouhodobé řešení proto považuji zvýšení vzdělání u romské
populace. Protože mají romské děti horší šanci dostat se na základní školu
(jiné kulturní
prostředí, neumí pořádně česky), zdá se mi vhodné řešení zavést speciální
školy pro
romské děti, na určitou dobu jejich školní docházky, kde by se setřel
jazykový rozdíl. Ale ne
jen tak symbolicky, jako je to nyní. Řešení přinese masové rozšíření,
vzdělání pro
všechny. Romský národ nemá vzory, je nutné je vytvořit, aby i tito lidé
viděli, že když se
někdo snaží, může být úspěšný, že to není jen výsada bílých. Je třeba takto
vychovat alespoň
jednu generaci. Změní se pak nejen chování této generace Romů, ale i
nazírání na Romy
zbytkem společnosti, že také něco dovedou.
Nejsem odborník na pedagogiku, ale jedno vím jistě, návratnost do
vzdělání je vysoká i když velmi dlouhodobá. Tak vysoká, že se vyplatí
zvýšit výdaje na
vzdělání nejen Romů. Vzdělaný člověk má větší šance na úspěch a zaměstnání,
ale také je
společnosti prospěšnější.
V týdeníku Ekonom ( 45 číslo roku 1999, str. 42, původní zdroj: G.
Psacharopoulos, Patters of returns to investment in education, World Bank
1997) je uvedena
tabulka s návratností do vzdělání. pro dokončené vzdělání
Návratnost investic do vzdělání (v % ročně)
Úroveň vzdělání Základní Střední Vysoké
Společenská návratnost 20 13,5 10,7
Individuální návratnost 30,7 17,7 19
Z historie je známo, že země, kde došlo k mísení národů a kultur,
došlo i k rozkvětu věd, umění a dalších oblastí života. Amerika je země
postavená na
přistěhovalcích. Romové jako národ pocházejí z oblastí kde existovaly
nejstarší civilizace. Díky
svým pohnutým dějinám a po mnoha útrapách skončili v zemi zvaná Česká
republika. Mají
jinou historii a také kulturu, než zbytek společnosti. Proč by se česká
společnost nemohla
obohatit o kulturu a invenci Romů?
Rakouská spořitelna
V Rakousku si zřejmě vzhledem k tamní bouřlivé politické situaci pouze
několik málo odborníků povšimne, že česká vláda včera souhlasila
s prodejem státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank.
Naopak v ČR je tato událost prezentována jako jasný znak zvyšující se
mezinárodní důvěry v české hospodářství.
Asi je dobré nezapomenout, že
této důvěře jsme napomohli my, občané, když jsme jako stát zaplatili dvacet
miliard za ztrátové a pochybné pohledávky této banky ve výši tři a třiceti
miliard korun. Jinak bychom za firmu, která loni podle mezinárodních
standardů vyprodukovala ztrátu devět a půl miliardy, nedostali ani těch
devatenáct, které je Erste Bank v důvěře v české hospodářství ochotna
zaplatit.
Experti tvrdí, že s prodejem nelze otálet, pokud nechceme
prodělat ještě víc, a s tím asi nelze než se skřípěním zubů souhlasit.
Po rozhodnutí vlády má nyní následovat souhlas Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže, České národní banky a kladné vyjádření Rakouského
bankovního dozoru a do prázdnin bychom měli být této koule u nohy zbaveni.
V případě naší Erste Bank si pak přejme, aby nadále rostla mezinárodní
důvěra v rakouské hospodářství. Na sklonku vlády Rakušany nenáviděné
koalice sociálních demokratů s lidovci Erste Bank meziročně zvýšila
provozní zisk o osm celých osm desetin procenta a zisk z běžné činnosti o
třináct celých čtyři.
Co čeká Rakousko s Haiderovými Svobodnými ve
vládě, dnes nikdo netuší. Jestliže politický zmatek a komplikace
s Evropskou unií, pak dost možná také blbá nálada, která mívá, jak víme, i
nějaké ekonomické souvislosti.
V Rakousku se hovoří o rozsáhlých
reformách a možná je i v zájmu klientů České spořitelny, aby se nenaplnil
Murphyho zákon, že každá změna je k horšímu.
Vysílá se ve čtvrtek 3. února 2000 ráno.