Břeskné fanfáry, potlesk lobbistů a služebníků, oslavné ódy novinářů. To je jedna, sladká chuť vítězství i porážek ve volbách. Popravy poražených a rituální nabodávání jejich hlav na kůly na hradbách je odvrácená strana téhož. Nicméně pak přijde vystřízlivění a otázka nezdecimovaného zbytku, který bude chtít vládnout, jaká je vlastně vůle voličů? Jaký je mandát vlády v systému, který sám sebe nazval demokracií, aniž by se zeptal autorů toho termínu, dávno mrtvých klasiků politologie, zda s tímto označení budou souhlasit. Je opravdu 26 procent dostatečné pro provádění jakékoliv exekutivní "programové" politiky, nebo takovýto výsledek dostačuje pouze k prosté administraci stávajících nezbytných činností státu?

Britské listy vám přinášejí tabulku, ze které je patrné, že mandát parlamentu je pohopouhých 50,45% a mandát jakékoliv vlády z tohoto parlamentu narozené je tedy hluboce, ale opravdu hluboce nedostatečný. 49,55% hlasů občanů propadlo, nebo svůj hlas neuplatnili. I to je výsledek "demokratického vládnutí" s 62,15% účastí u volebních uren... Napadá někoho z těch, kteří se dnes honosí přídomkem zákonodárce a mají silácké řeči, co všechno změní, co se stane, až těch 49,55% občanů spolu s 24% opozice vyjde rozhořčeně do ulic?