Milion korun: To nemáme právo být prodáni dráž?

28. 9. 2009 / Jan Sova

Když jsem se dočetl investigativní reportáž iDnes.cz, kde se domlouvá "pozměňování" (či ovlivňuje přijetí) zákona o hazardu s poslanci za KSČM (Jiří Dolejš) a TOP09 (Ladislav Šustr) za "utopený" sponzorský dar jeden milion korun, udělalo se mi hodně mdlo.

Dovolím si vytrhnout z kontextu a citovat ze záznamu skryté kamery:

"Můžu vám dát do ruky návrh zákona..., říct, my s tím můžeme dělat zhruba toto," říká na skrytou kameru Dolejš. Skvělé za milión korun mohou dělat prostě "zhruba toto"!

Šustr říká: "Jsem v dozorčí radě Sazky a v mém vlastním zájmu je, abych bojoval za jejich věci." Šuster se tedy necítí bojovat za věc svého politického programu (za který byl zvolen), ale za zájmy Sazky. Úžasné!

Neočekávám, že jsou politické strany či politici neúplatní. Neočekávám, že jsou imunní vůči lobby (spíše bych čekal, že ji aktivně vyhledávají). Neočekávám, že nepřijímají dary na základě nichž ovlivňují zákony této země ve prospěch několika málo jedinců. Co mě však nesmírně zaráží je fakt, že to lze pořídit takle "levně": osum let pronájmu slušného bytu, nové auto apod. Za nové auto darované politické straně lze ovlivnit zásadní zákon? Zákon, který by mohl do státní kasy přinést miliardy zdaněním něčeho tak společensky nežádoucího jako je hazard? Neuráží vás to? Dřív jsem si myslel, že si občejný člověk změnu zákonů koupit nemůže.

Neuráží vás, že za pouhý milion korun lze se zákonem dělat "zhruba toto"? Možná na to jdeme prostě špatně. Možná se třeba maminky na mateřské mají složit na milión korun (na to, kolik jich je to rozhodně není tolik), vyslat svého vyslance a třeba by se dověděly, že s výší mateřské "lze dělat zhruba toto". Není divu, že se na ně při škrtech nemyslelo (nebo že se na ně myslelo právě příliš). Najednou by se možná stamilióny hledaly jinde.

Další osud Dolejše a Šustra je zajímavý. Šuster sám odstoupil a TOP09 se od něj distancovala (i když jej sama na jednání poslala). Podle Kalouska nebyla testována politická strana TOP09, ale jeden nestranický kandidát. Z vedení KSČM jsou požadavky na odstoupení Dolejše , ten však jakoukoli vinu popírá. Obě politické strany se sice zásadně od jednání svých poslanců, tolik lačných po jednom milónu korun pro svou stranu, distancovaly, ale lze si jen stěží představit, že by tak zkušení politici jako Dolejš a Šustr jednali na vlastní pěst a že neznali svůj politický kontext.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.9. 2009