◄ provokatér na prvomájovém sociálně demokratickém mítinku na Výstavišti

Raytheon dostal kontrakt v hodnotě 3.3 milionu USD na vývoj, vedoucí k k zmenšení zahřívání v polovodičích, navržených pro příští generaci vysoce výkonných radarů a jiných elektronických systémů. Kontrakt je na první tři fáze vývojového úkolu DARPA (Agentury výzkumných úkolů Pentagonu). Základní program tepelného provozu radiofrekvenčních zařízení, v trvání 45 měsíců může dosáhnout po splnění všech etap 8 milionů USD a skončit v posledním čtvrtletí roku 2011. O zadání informoval odborný server SpaceWar.

ŠOK│ "Dolar byl zcela odstraněn z našeho ropného trhu... Naši ropní zákazníci s námi souhlasili, že se budou užívat jiné měny," oznámil ve středu představitel íránského ministerstva ropného průmyslu Hojjatollah Ghanimifard. "Naše transakce v Evropě děláme v eurech a v Asii v jenech," dodal. Informaci přinesla íránská tisková agentura Fars. Citaci přinesl server Eretz.cz. O zásadním kroku Íránu informovala MfD či Právo v ekonomických rubrikách.

Naplnila se tak ekonomická hrozba, kterou čtvrtý největší producent ropy na světě (80 miliard dolarů v roce 2007) a druhý největší v rámci organizace OPEC deklaroval už před lety. Odmítnutí dolaru z ropných obchodů, stejně jako nová íránská ropná burza, ohrožuje pozici dolaru jako světové rezervní měny a bude zesilovat tlak na americkou ekonomiku.

Současná Británie je ekonomicky i politicky naprosto stabilní mocností, se zavedenými, pevnými a většinou profesionálními státními institucemi, které fungují. Hospodářsky je daleko úspěšnější, bohatší a stabilnější než Česká republika. Co je tedy příčinou Brownova neúspěchu v komunálních volbách? Především to, čemu britští komentátoři říkají "incumbency" - tedy únava ze stran a vlády, která je u moci už příliš dlouho - 11 let. Tak dlouhá vláda jedné strany otráví snad každého.

Je nutno přiznat, že období Blairovy a Brownovy vlády (Gordon Brown byl dlouhá léta Blairovým ministrem financí) bylo obdobím bezprecedentní hospodářské prosperity a stability. Vždyť navzdory rostoucím cenám potravin a energií zůstává v Británii roční míra inflace kolem pouhých 2 procent! To není jako v ČR, kde člověk s nepříjemným překvapením po každém dalším čtvrt roku zjistí, že ceny všeho horentně stouply.

Inflace v České republice není horentní, protestuje čtenář Michal Hampala a poukazuje, že poté, co se meziměsíční inflace v ČR dlouho pohybovala v rozmezí cca 1- 3 procent, teprve od října 2007 začala stoupat: v řijnu 2007 byla 4 procenta, v listopadu 2007 5 procent, v prosincil 2007 5,4 procent, v lednu 2008 7,5 procent, v únoru 2008 7,5 procent, v březnu 2008 7,1 procent. To není horentní, zdůrazňuje čtenář.

Šéf britských konzervativců David Cameron má obavy, že bylo nový konzervativní primátor Londýna Boris Johnson mohl zmařit jeho šance stát se premiérem. Johnson přislíbil, že zmírní poplatek za vjezd automobilem do centra Londýna a bude hájit zájmy majitelů silných automobilů, výrazně poškozujících životní prostředí. Tento postoj je v přímém konfliktu s Cameronovou politikou, která je silně ekologická. Jiným jádrem sporu je otázka přistěhovalectví.

V jedenáctém roce nepřetržitého vládnutí, sotva rok poté, co v  ještě stále celkem pohodlné premiérské pozici vystřídal Tonyho Blaira jeho dlouholetý ministr financí Gordon Brown, musela britská levice - ač zatím pouze? v místních volbách v Anglii a ve Walesu – zaregistrovat první, ale zato nečekaně drtivou porážku. Lze v ní vystopovat lecjakou logickou souvislost i symboliku, lze v ní vidět varování a určitě bude pro britské labouristy, ale nejenom pro ně, užitečné zamyslet se nad příčinami a hledat možnosti jak, nejpozději do dvou let, zkusit věci napravit.

Rád bych upozornil, že ČT24 v pondělí mezi 9.40 a cca 18. hodinou vysílá několik přenosů z pražské konference "Protiraketová obrana po bukurešťském summitu NATO" a dalších pořadů o protiraketové obraně, píše Tomáš Morava.

Upozorňuji na to hlavně proto, že toto vysílání je "neplánované", lidé ho proto nenajdou ve většině televizních programů. Mimochodem ČT tuto konferenci ve svém programu nazývá "Konference NATO o protiraketové obraně v Praze", což je zavádějící, protože ji neorganizuje NATO, ale česká vláda a sdružení Jagello 2000.

Notre initiative Non aux bases militaires organise, lundi 5 mai, à l'occasion de l'anniversaire de l'Insurrection de Prague, une manifestation sur la Place Wenceslas. Nous avons choisi cette date pour notre témoignage de refus, car ce jour-là, la Secrétaire d'Etat aux Affaires étrangères USA, Condoleezza Rice, devait venir en visite officielle en République Tchèque, afin d'y conclure un traité sur le radar.

Vedení francouzské Socialistické strany vydalo minulý týden další „historický“ dokument, Základní prohlášení (déclaration de principes), platné od roku 1905. Poslední verze Prohlášení pochází ze zakládajícího sjezdu Mitterrandovy strany v Epinay v roce 1971.

Socialistická strana se tak jako v minulosti hlásí k Francouzské revoluci, k 1848, k Pařížské Komuně, k Lidové frontě. Prohlášení ale poprvé od roku 1905 zapomnělo na zakladatele strany a francouzského socialismu Jeana Jaurèse. Pařížská filiálka Evropské socialistické strany si dnes nemůže dovolit se hlásit k politikovi, který celý život bojoval za „socialistickou Evropu“. Z oficiálních dokumentu socialistické strany   socialismus   brzy zmizí úplně. Vskutku „historický krok“ učinila nyní programová komise tím, že z dokumentu poprvé od roku 1905 odstranila odkaz na „třídní boj a revoluci“.

Od pražského květnového povstání uplyne již 63 let. Můžeme klidně říci, že uplynulo, neboť okamžik přítomnosti je opravdu jen takovým prchavým mžikem. Když nastal tehdy mír a v ulicích města se konaly slavnosti a přehlídky československých vojáků, tu těch z východu, tu těch ze západu -- padala neodbytná otázka "proč jste nám nepomohli ?!" ptá se Jan Škarban.

Część 1 - "Tu jest lewica!" ZDE

Simon Wiesenthal Center, mezinárodní organizace pro lidská práva s hlavním sídlem v Los Angeles, založená v roce 1977, zveřejnila minulý týden svou výroční zprávu. Ta letošní mapuje období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008. Udílí přitom známky od A -- velmi dobře až po F -- nedostatečně třem desítkám zemí, podle podílu na zjišťování válečných nacistických zločinů a stíhání jejich pachatelů. Zpráva dochází k těmto podstatným závěrům : Zatím co Německu ještě v roce 2001 připadalo nejpřednější místo, letos obdrželo známku B spolu s Itálií a Kanadou. Poprvé v posledním desetiletí byl nacistický zločinec Němec Michael Seifert, dozorce koncentračního tábora v italském Bolzanu, vydán do země, kde se dopustil zločinů.

Média nás denně sytí novinkami z Rakouska, stále se znovu a znovu přetřásají „odpornosti“ z podzemí jednoho domu. Já si svůj názor udělala brzy, celkem se shoduje s úvahou Jeronýma Klimeše, který své zamyšlení o vývoji a řetězení tohoto zločinu popsal nedávno v Lidovkách. Celá kauza mne samozřejmě zajímá dál, vždyť spadá do sféry zájmu každého člověka, který se pohybuje v sociální oblasti. Přesto mohu říci, že mnohem netrpělivěji čekám na „bratříčky“, tedy doprovodné jevy, jaké takovouhle olbřímí bleskovou šlupku doprovázejí. Čekám totiž na uvolnění obětí, kterým taková publicita věnována nebyla, které mlčely nebo dosud byly umlčovány.

Je trochu kalné ráno na konci dubna. Na obyčejném pražském sídlišti již několik dnů stojí přenosné značky Zákaz zastavení, které oznamují, že 30. dubna dojde od 7:00 k „čištění“. Odjíždím ten den ráno ze svého místa, ale mám pár pojížděk v blízkém okolí a tak se v inkriminovanou dobu těsně po 7 hodině ranní do čištěného prostoru několikrát vracím a dokonce na někoho chvilku čekám a tak mám možnost ono „čištění“ pozorovat Na nedalekém parkovišti je přeplněno, ale i tam vidím několik odtahových vozů, jak se pouštějí do jedné řady zaparkovaných vozidel.

< nový konzervativní londýnský primátor Boris Johnson

Boris Johnson jezdí po Londýně na kole - chce podstatně zlepšit postavení cyklistů v anglické metropoli.

Britský premiér Gordon Brown v pátek dopoledne přiznal, že Labouristická strana zaznamenala "špatnou noc". V komunálních volbách v Anglii a ve Walesu, které se konaly ve čtvrtek 1. května, poklesla voličská podpora pro labouristy za Gordona Browna na 24 procent - to je nejnižší podíl od šedesátých let dvacátého století. Třetí britská politická strana Liberálních demokratů zaznamenala podporu 25 procent a labouristé se tak octli až na třetím místě. Konzervativci dostali 44 procent - kdyby se bývaly konaly všeobecné volby, konzervativci by s tímto procentem hlasů zcela ovládli Dolní sněmovnu.

V pátek v noci se konečně sečetly hlasy pro volbu londýnského primátora a vyšlo najevo, že konzervativní kandidát Boris Johnson porazil dosavadního třikrát zvoleného labouristického primátora Kena Livingstona. Boris Johnson získal 42, 48 procent hlasů první preference, Ken Livingston 36,38 procent. I když pro Livingstona i nadále hlasoval vnitřní Londýn, Johnsona podpořily vnější bohaté čtvrti. Livingstone si vyčítal jako osobní chybu, že nedokázal zmobilizovat zbylých pár procent hlasů.

Po celém světě se 1. květen slaví jako První máj – mezinárodní dělnický den. Jedinou výjimkou jsou Spojené státy. Je ironií, že se První máj slaví na památku americké události – nepokojů na Haymarketu v Chicagu. Prvního května 1886 stávkovali dělníci v mnoha městech USA na podporu osmihodinového pracovního dne. V Chicagu jich po Michigan Avenue pochodovalo 80 000. Čtvrtého dne demonstrací, na samý závěr shromáždění na Haymarket Square, vypuklo násilí. O jeho původ se dodnes vedou spory, ale byli zabiti nějací policisté. Následovně byli zatčeni vůdcové stávky a čtyři z nich byli popraveni za údajnou vraždu. I když byli němečtí imigranti, před smrtí nezpívali The Star-Spangled Banner, ale La Marseillaise, výraz mezinárodní třídní solidarity. Bez ohledu na to se politikové ve Spojených státech vždy snažili bagatelizovat význam třídního konfliktu jako definiční otázky politiky v USA, což je důvod, proč Spojené státy neslaví První máj.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

tisková zpráva Ne základnám

Iniciativa Ne základnám pořádá v pondělí 5. května, na výročí Pražského povstání, demonstraci na Václavském náměstí. Vybrali jsme si k našemu protestu datum, kdy měla na oficiální návštěvu České republiky přijet ministryně zahraničí USA, Condoleezza Rice, aby zde podepsala jednu ze smluv k radaru. Návštěvu se prý ,,nepodařilo zkoordinovat". Na demonstraci vystoupí zástupci Ligy starostů, ČSSD, KSČM a Zelených. Pozvání přijal také Petr Uhl a svůj pozdrav demonstraci zaslal i sociolog Jan Keller. Demonstrace začíná v 17.00h na Václavském náměstí, odkud se pochod vydá směrem k úřadu vlády, kde zástupci Iniciativy odhalí pravý důvod toho, proč Condoleezza Rice nepřijela.

V americkém Kongresu tuto středu proběhlo již třetí slyšení (z pěti plánovaných) o tzv. Národní protiraketové obraně (NMD), rozumí se Spojených států amerických.

Slyšení pořádá Podvýbor pro národní bezpečnost a zahraniční věci Výboru pro dohled a státní reformu Sněmovny reprezentantů 110. volebního období Kongresu. - Výbor má pravomoc vyšetřovat jakýkoli program federální vlády a jakékoli otázky související s federální politikou.

Úvodní slovo přednesl a základní otázky na každém slyšení pokládal předseda podvýboru John Tierney.

První slyšení dne 5. března 2008 se věnovalo hrozbám, skutečnostem a výnosům (tradeoffs) obrany amerického území proti mezikontinentálním balistickým raketám (neb o tom NMD především jest). Svědčili zde Joseph Cirincione - místopředseda sekce pro národní bezpečnost a mezinárodní politiku Centra pro americký rozvoj ve Washingtonu, Stephen Hildreth - expert na protiraketovou obranu a nešíření v Kongresové rešeršní službě (od 1985), Baker Spring - expert na národní bezpečnost v nadaci Heritage a Stephen Flynn - expert na národní bezpečnost v Radě pro mezinárodní vztahy (CFR). Ve druhém slyšení dne 16. dubna 2008 na téma výhledů a nákladů svědčili Lisbeth Gronlundová - expert Programu pro vědu, technologii a společnost Massachusettského technologického institutu, Richard Garvin - fyzik z Watsonova výzkumného střediska IBM, Jeff Kueter - předseda Marshallova ústavu ve Washingtonu a Philip Coyle - vedoucí poradce Centra pro obranné informace.

Třetí slyšení, týkající se vládní Agentury pro protiraketovou obranu (MDA), proběhlo 30. dubna 2008 a svědčili na něm Henry Obering - ředitel MDA, opět Philip Coyle, dále Henry Cooper - předseda organizace Vysoké cíle a znovu Joseph Cirincione.

Přepisy úvodních slov předsedy, projevy svědků, jakož i video ze slyšení jsou zde:

• první část ZDE
• druhá část ZDE
• třetí část ZDE

Pane Šticho, mluvčí České televize, televize veřejné služby, v reakci na Váš text zveřejněný 24. dubna 2008 na Britských listech pod názvem ČT jediná věnuje diskusi o radaru vyvážený prostor jsem obvinil Českou televizi z nevyváženosti vysílání a z cenzury argumentů zpochybňujících bezpečnost přítomnosti a provozu plánovaného amerického radaru. Vzhledem k dosavadním zkušenostem s přístupem České televize mne nepřekvapilo, že na mé obvinění jste na velmi otevřeném foru Britských listů nereagoval.

Vaši reakci jsem ovšem objevil na stránce serveru Česká média. Pod titulkem Nestřílejte od boku píšete z IP adresy 90.183.77.10.

Pražská magistrála má vskutku tuhý kořínek. Však její pevnost nad Nuselským údolím zkoušeli po dokončení komunisté řadami tanků i nastartovanými raketovými motory. Tato urbanistická zběsilost ve formě dálnice vedoucí středem města a popravující jeho hlavní náměstí přežila i dvacet let po pádu režimu, a jestli se naplní apokalyptické záměry pražských radních, zabetonuje se na další desetiletí do našeho městského života ještě daleko "hlouběji''.

Právě probíhající občanské nepokoje v souvislosti se zvyšujícími se cenami potravin v Haiti, Egyptě a celkem pak ve 37 zemích světa, odhalují mnoho znepokojujících skutečností, které však již desetiletí v těchto a jiných zemí panují. Na vině je mnoho faktorů, které je třeba zohlednit, hlavně ty, na nichž neseme vinu i my. Rapidně rostoucí ekonomika Číny, globální změny klimatu, vyšší ceny ropy, masivní produkce biopaliv a ekonomická politika "volného trhu". Podle Světového potravinového programu při OSN se dalších 100 miliónů lidí propadlo hluboko do čené díry hladu, a tito nešťastníci potřebují urgentní a efektivní pomoc. Světová banka uvádí, že se průměrná cena základních potravin od roku 2005 zvýšila o 80%.

Vyšlo v britském deníku Times jako Dopis redakci dne 20. října 1984. Český básník Karel Brušák vyučoval české literatuře na univerzitě v Cambridgi, Robert Pynsent je známý profesor české a slovenské literatury na University College, London (jeho stránky ZDE), David Short tamtéž vyučuje českému jazyku.

Ve svém "Nesmírně stručném shrnutí českých dějin a literatury" na stránkách University College, London ZDE, konstatuje Robert Pynsent, že "husitské hnutí neuvěřitelně poškodilo českou literaturu", velké estetické dokonalosti dosáhla až v osmnáctém století česká barokní lyrika. Té se dokázal vyrovnat až Máchův Máj r. 1836. Živé avantgardní hnutí ve dvacátých letech dvacátého století je podle Pynsenta svou podstatou epigonské, odvozené od západních vzorů. Josef Topol byl podle něho "sofistikovanější, a často zábavnější" dramatik než Václav Havel; Alena Vostrá je "živější a originálnější" autor než Milan Kundera. Jednadvacátému století "dominuje vysoce originální spisovatelka Petra Hůlová".

Mnoho lidí zastává názor, že Čína je nadále komunistickou diktaturou a že právě proto tam dochází k porušování lidských práv. Avšak podstatným problémem v dnešní Číně je skutečnost, že je čínský stát dosud příliš slabý na to, aby dokázal ochránit práva svých občanů, píše Francis Fukuyama v deníku Los Angeles Times.

Jednou z významných součástí ekonomických reforem šedesátých let bylo i zavádění pětidenního pracovního týdne. Dnes, kdy je samozřejmostí včetně volných sobot a dvoudenního víkendu, může se zdát i jeho zavádění stejnou snadnou samozřejmostí, k níž stačilo pouhé politické rozhodnutí. Ve skutečnosti šlo nejen o velice náročný ekonomický a sociální proces, ale - jak se ukázalo – i o více než patnáctiletý politický zápas.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro její podporu nevzchopí?

V dubnu 2008 přispělo celkem 222 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 65 154.03 Kč, příjem z reklamy byl v březnu 2008 4000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.4. 2008 částku 281 504.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 940.56 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.